Je první, komu se něco takového povedlo. Sedmnáctiletý olomoucký obránce Jakub Galvas si zahrál ostrý extraligový zápas proti svému otci, třineckému bekovi Lukáši Galvasovi. Strávil na ledě třináct a půl minuty. Otec o čtyři a půl minuty víc. Galvas senior navíc bral všechny body, Oceláři v Olomouci vyhráli 2:1 a udrželi svou neporazitelnost v sezoně. Juniora porážka mrzela. I tak si ale odnesl zážitek, na který nezapomene.
Tak povídejte. Jaké to bylo hrát proti tátovi?
„Byl to takový můj malý sen. Zahrát si někdy s ním. Tak se mi to podařilo aspoň proti němu. Vím, že se tohle se podaří málokomu, uvědomuju si to. A je to krásný pocit i výborná zkušenost. Mrzí mě ale ta prohra. Teď mu nemůžu nic říct, že jo.“
Po zápase jste spolu na ledě mluvili, co vám říkal?
„Něco mi říkal, ale to si nechám pro sebe. My si to rozebereme doma. Určitě mi řekne, co bych měl zlepšit, ale pak si myslím, že půjdeme zase každý dál svou cestou.“
Možná vám bude vyčítat, že jste způsobil oslabení svého týmu, v němž jste inkasovali vyrovnávací gól…
„To bylo ode mě zbytečné vyloučení. Nechal jsem tam soupeři blbě hokejku, to by se mi stávat nemělo.“
Táta byl na trestné lavici taky zbytečně. Za vyhozený puk. To byste mu mohl případně vyčíst, abyste v debatě nebyl tolik v defenzivě…
„No jo, jenže to se prostě někdy stane. Postaví se vám puk a už to letí ven. S tím nic nenaděláte…“
Stačil jste si všímat, jak si otec na ledě počínal?
„Zpočátku jsem si ho všímal, ale postupem času se mi úplně vytratil. Vůbec jsem nevěděl, že ještě hraje. Úplně mi z té hry vypadl. Až na konci jsem si ho zase všiml. Musel jsem se soustředit na celý ten tým, ne jenom na něho.“
Před zápasem jste musel kvůli blížícímu se střetu s otcem poskytnout řadu rozhovorů. Na to ještě přece jen nejste zvyklý, nevyvedlo vás to poněkud z klidu?
„Trochu mi to ten klid narušilo. Už to bylo trochu hodně. Už jsem se chtěl víc soustředit na zápas. Ještě jsem to ale nějak zvládl. Škoda té prohry.“
Komu fandil zbytek vaší rodiny? Co máma? A co váš bratr?
„Brácha fandil tátovi. On to dělá schválně. Tak aspoň máma řekla, že bude fandit mi.“
A co spoluhráči? Hecovali vás, abyste tátovi naložil?
„Jo, něco takového tam bylo. Ale to prý proběhlo i v třineckém týmu, jsem slyšel. Prý tam taky tátovi nějak říkali, jestli do mě půjde naplno, nebo ne.“
Jenže nakonec jste se k vzájemnému souboji nedostali…
„Ne. Na ledě jsme se potkali, ale úplně k sobě jsme se, myslím, nedostali.“
| „Na ledě jsme se potkali možná tak během dvou střídání, snažil jsem se nemyslet na to, že je to zápas mezi námi dvěma. Chtěl jsem tady vyhrát, jsem rád, že se to povedlo. Jakub byl po zápase takový kyselý, ale on to má všechno ještě před sebou. Až já skončím s hokejem, ať si vyhrává.“ |
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
