Sourozenci Roberts a Rihards Bukartsové, klíčoví útočníci HC Aukro Berani Zlín, vzali extraligový rozjezd jako osobní boj. Místo střílení branek faulují, protestují, rozptylují se potyčkami. A týmu to těžce ubližuje. Vedení i trenéři už měli s lotyšskými hvězdami pohovor. Sjednání urychlené nápravy je nezbytné, jinak se klub z posledního místa nepohne.
Jo, v první desítce jsou. Jenže ne v kanadském bodování, nýbrž v tabulce nejtrestanějších hráčů. Roberts Bukarts ji vede (34 trestných minut), Rihards (20) je po pátém kole devátý. Lotyšští reprezentanti plní úplně jinou roli, než za jakou jsou placeni. „Ochraňují se vzájemně. Ale ne tím správným způsobem. Měli by si pomoct hokejově,“ vybízí Martin Hosták, generální manažer Zlína.
Oba kritizované borce si tento týden pozval na kobereček, domlouval jim. A věří v jejich zmoudření. „To, co jsme si řekli, zůstane mezi námi. Byl to dlouhý rozhovor,“ naznačuje GM.
Bukartsové jsou v mužstvu od toho, aby rozhodovali zápasy. Góly, nahrávkami, neotřelými myšlenkami, vůdcovstvím. Zatím se ale vybíjejí na ledě jinak, jsou negativním příkladem. V pěti kolech vyprodukovali dohromady čtyři asistence, víc nic. „Nedaří se jim,“ vidí Hosták.
Výrazní jsou jen podrážděností, častým pobytem na trestné lavici. Starší Roberts dostal za účast ve rvačce s Kometou trest do konce utkání, mladší Rihards obdržel v neděli v Jihlavě desítku za protesty směrem k rozhodčím po odpískaném ofsajdu. K tomu přidali utěšené množství dvouminutových trestů za fauly. Vesměs zbytečné.
Trenéři hodlali sázet na jejich spolupráci a bratrskou sounáležitost, stavěli je do elitní formace. To bylo i přání obou hráčů, kteří k sobě mají velmi blízko. Když to však neklapalo, rozhodili je do jiných útoků. Naposledy na Vysočině je vrátili k sobě, v centru byl uzdravený Antonín Honejsek. Na konci zápasu už ale Lotyši na led nechodili. Rozhodující momenty se odehrály bez nich. „Nehráli, protože nejsou přínosem pro tým,“ prohlásil ostře hlavní trenér Robert Svoboda.
Zítra proti Litvínovu se očekává, že konečně zaberou a přivedou trápící se mužstvo k prvnímu tříbodovému triumfu. „Hledáme optimální cestu, jak jim pomoct, aby to fungovalo,“ poznamenal Hosták. „Roberts si dřív výborně rozuměl s Petrem Holíkem, ale nesváděl bych to na okolí. Prostě teď nemají úplně formu.“
Když těsně před startem ročníku představovalo zlínské vedení jednadvacetiletého Rihardse Bukartse jako velkou posilu, nikdo netušil, jaké ochranitelské pudy se na ledě v lotyšských bratrech probudí. „Tohle mě nenapadlo,“ přiznává Hosták. „Z minulé sezony, kdy spolu hráli v reprezentaci, se to nedalo vyčíst,“ dodává.
Je zjevné, že si hravý Rihards potřebuje extraligu pořádně osahat. Dlouho hrával nižší soutěže v zámoří, je zvyklý na odlišný styl a tempo hry. Možná si myslel, že mu to v Česku bude padat samo. „Extraliga je specifická, není radno ji podcenit. Málokdo nový exceluje hned v září,“ říká Hosták. „Hraje se na větším hřišti, je to úplně jiný svět a jiný hokej než zažil v zámoří,“ tvrdí.
Zlín nutně potřebuje, aby se už Rihardsova aklimatizace neprotahovala. To pomůže i Robertsovi.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
