Člověk při novinařině zažije i trapné chvilky. Jednu mám právě s Claudem Girouxem, hvězdou Philadelphie i probíhajícího šampionátu. Ovšem přimotal jsem se k ní trochu nevinně...
Když kanadský sympaťák působil během podzimní výluky v Berlíně a byl na skok v Praze, poprosil jsem Jakuba Voráčka, jeho spoluhráče z Philadelphie, aby se ho zeptal, jestli bych s ním nemohl udělat rozhovor. Večer odepsal: „Tak zítra ve dvě odpoledne v hotelu Intercontinental, stav se za ním.“
Spolu s kolegyní fotografkou Bárou Reichovou přijdeme, čekáme v recepci. Je čtvrt na tři, nic. Půl třetí, nic. Tři čtvrtě, nic. Píšu textovku Voráčkovi, nic. Jen tak se tedy zkusím opatrně zeptat na recepci, jestli pro nás nemá Giroux nějaký vzkaz nebo zda tam vůbec bydlí. Třeba jsme se spletli...
Recepční mrkne do počítače a ihned bez nějakého varování ochotně vytočí číslo jeho pokoje. Dlouho to zvoní. Až po chvíli řekne: „Haló, tady recepce. Někdo s vámi chce mluvit.“ A předá mi sluchátko. Nejdřív se omluvím, že otravuju a zaskočeně vykládám cosi o domluveném rozhovoru. Zastřený mužský hlas odpoví: „OK, za chvíli dole...“
Loňský rozhovor s lehce rozespalým Claudem Girouxem
Video se připravuje ...
Asi za 15 minut Giroux dorazí dolů, přijde i jeho přítelkyně. Hvězdný útočník, který si nás s Bárou Reichovou matně vybavoval z Philadelphie, nám podal ruku a dal se do vyprávění. Nechal se i zlákat k fotografii u Vltavy, na níž za ním byla panoramata Prahy.
Působil rozespale, bylo jasné, že těsně předtím vstával. Ale nedal na sobě znát rozladění, interview absolvoval jako správný profík. Až když bylo po všem a dojeli jsme do redakce, pípla mi od Kuby Voráčka textovka: „Sorry, dnes to nejde, G(iroux) se omlouvá, chce mít klid. Nechte ho být. Zkusíme to zítra...“
Jsem rád, že jsem se Girouxovi mohl osobně omluvit. Včera po rozhovoru. Když jsem mu vysvětlil to nedorozumění, jen se usmál, podal mi ruku. „Je to všechno OK, Jake mi vyprávěl... Neboj! Klidně se zas někdy zastav...“
Tady ve Stockholmu totiž shodou okolností bydlíme ve stejném hotelu jako kanadský tým. A hned poté, co jsme s kolegy ze Sportu ve čtvrtek večer dorazili, zrovna jsme na Girouxe narazili v lobby. Byl první, koho jsme potkali! Hned nás s Bárou Reichovou poznal a pousmál se. Asi si vzpomněl na ten telefonát, který ho vzbudil…
