Domácí basketbalové soutěži kralují od roku 2004 a ani v sezoně, která startuje v pátek, na tom nechtějí nic měnit. Kádr českého hegemona z Nymburku však prošel obměnou a před výzvou uspět rovněž na scéně Ligy mistrů stojí i nový šéf lavičky Aleksander Sekulič, jenž se slovinskou reprezentací zazářil na Hrách v Tokiu.
Jubilejní 30. ročník nejvyšší domácí basketbalové soutěže Kooperativa NBL vypukne předehrávkou mezi týmy Olomoucka a nováčka z Jindřichova Hradce. V sobotu v Kolíně započne boj o svůj 18. titul obhájce trofeje z Nymburku. „Léto bylo z basketbalového pohledu extrémně dlouhé. Měl jsem asi jen osm dnů volna. Na sezonu jsem se ale těšil. V Nymburce je spousta změn a čeká nás hodně práce, abychom zase naplnili všechna očekávání,“ hlásil na tiskové konferenci člen mistrovského celku Lukáš Palyza.
Klub z Polabí se po úspěšné sezoně ozdobené postupem do Final 8 Champions League rozloučil s Orenem Amielem. Izraelec se po devíti sezonách v roli hlavního kouče či asistenta a osmi ligových titulech (v roce 2020 se titul neuděloval kvůli předčasně ukončené sezoně z důvodu pandemie koronaviru) vydal do Hapoelu Jeruzalém a vzal s sebou i velkou oporu Retina Obasohana.
Na pozici hlavního bosse nymburské lavičky se přesunul dosavadní asistent, Slovinec Aleksander Sekulič. „Beru to jako pokračování skvělé práce, kterou v klubu odvedl můj přítel Oren Amiel. Poslední dvě sezony byly velmi úspěšné a to mi dodává optimismus,“ prohlásil basketbalový stratég, který coby hlavní kouč reprezentace sahal po medaili z olympijských her v Tokiu.
Ve Slovinsku pak zažil velkolepé přivítání. „Ale nevím, jestli jsem teď známý po celém světě. Jen jsem vedl národní tým na olympiádě, kde jsme trochu šokovali svět tím, jak jsme hráli,“ pousmál se třiačtyřicetiletý rodák z Lublaně. „Pořád mám hodně energie a pohání mě to, že se těším na práci v Nymburce.“
Herní tvář klubu by měla zůstat podobná jako v posledních letech. „Myslím, že Nymburk bude takový, jak jsou na něj všichni zvyklí, ale nějaké nuance na hřišti být můžou. Každý trenér má však svoji představu, jak se bude hrát. Nymburk má svou dlouhodobou identitu, ze které se upouštět nebude, ale o patnáct dvacet procent má trenér Sekulič představu trochu jinou, než měl trenér Amiel,“ vstřebával pocity z přípravy křídelník Palyza.
Úspěšná sezona si vybrala svoji daň v podobě velkého zájmu o nymburské hvězdy na přestupovém trhu. „Minulý rok jsme měli pět cizinců, letos máme čtyři. Došlo k tomu, že všichni cizinci zahráli tak výjimečně, že měli nabídky posunout se do lepších basketbalových zemí. Obasohan šel do Izraele, Prewitt hraje v Německu, Dalton podepsal v Olympii Lublaň. Není to Euroliga, ale jsou to pojmy,“ rekapituloval odchody spoluhráčů Palyza. „Udržet hráče bylo složité a sáhlo se po mladých nových nadějích ze zahraničí.“
Gorjok Gak se tak v létě stal prvním Australanem v historii Nymburku. Klub pak oznámil příchod dvou hráčů z USA, tým posílili Demetre Rivers z maďarského Kaposváru a Sterling Gibbs z belgických Antverp. Čtvrtým cizincem zůstává Američan Jerrick Harding.
„Všichni kluci jsou zatím spíš takoví lehčí introverti, kteří pracují extrémně dobře na tréninku, poslouchají trenéra a snaží se plnit pokyny. V šatně je pohoda, zatím se to jeví skvěle,“ porovnával Palyza. „Minulý rok tam bylo možná víc veselo, víc konfrontačních vtípků… Ale chce to čas, jsme teprve měsíc v přípravě, a jak se poznáme lépe, tak i to zdravé popichování zase začne,“ vyhlížel.
I z důvodů těchto změn se v Nymburku chtějí plně soustředit na nový ročník a předchozí úspěchy hodit za hlavu. „Už je to pryč, máme před sebou nové cíle, které nejsou menší než ty předchozí. Každopádně poslední půlrok mně osobně i celému týmu extrémně vyšel a doufám, že nás něco podobného čeká i v nadcházející sezoně,“ řekl Palyza.
Největším konkurentem Nymburku v minulém ročníku byla stříbrná Opava. Podobně jsou karty rozdané i nyní. „Víme, že v české lize spousta týmů umí kousat. Není to jednoduché, styl hry je specifický, něco jiného, než s čím se potkáváme v Champions League. Některé zápasy v české soutěži jsou spíš o mentálním nastavení než o nějakém extra basketu,“ prohlásil Palyza.
I vinou covidu prý úroveň ligy není podobně kvalitní jako třeba před deseti lety. „Kluby musely šetřit a chovat se rozpočtově odpovědně, aby přežily. Spousta týmů jde cestou, kdy má pět šest sedm hotových ostřílených hráčů a zbytek jsou mladí. Když jsem začínal v lize, kolem roku 2010, tak bylo vždy deset dvanáct chlapů profesionálů a liga vypadala extrémně našlapaně,“ porovnával Palyza. „Dneska je zase vyšší úroveň koučinku a basketbalového progresu, že dovednosti hráčů se posouvají. Mladí hráči jsou zvyklí podávat výkony, které by v tak útlém věku nikdo nečekal.“
Příjemnou zprávou pro všechny je návrat fanoušků do hal. „Jsou to už dvě sezony, které jsou extrémně poznamenané koronavirovou situací. Není to ideální. Sice jsme profesionálové, kteří se umí přizpůsobit situaci, ale každému se hraje líp v zaplněných halách. Těším se na to, že bychom zase mohli mít plné arény a že by zápasy mohly mít kromě basketbalové kvality i atmosféru,“ uzavřel Palyza.
TOP 10 akvizic léta
Sterling Gibbs (rozehrávač, Antverpy - NYMBURK)
Demetre Rivers (forward, Kaposvár - NYMBURK)
Mattias Markusson (centr, Loyola Marymount - OPAVA)
Pavol Lošonský (power forward, Hradec Králové - KOLÍN)
Roman Marko (rozehrávač, Svitavy - BRNO)
Kyle Mangas (křídlo, Indiana Wesleyan - USK PRAHA)
Dantez Walton (power forward, Kataja - PARDUBICE)
David Pekárek (křídlo, Kolín - PARDUBICE)
Matěj Svoboda (křídlo, Svitavy - DĚČÍN)
Torin Dorn (guard, Wroclaw - JINDŘICHŮV HRADEC)
