Uzbecko-česká pohádka pokračuje. Muradov začínal se 100 eury v kapse
Příběh, kterému se skoro nechce věřit. Z uzbeckého kluka, který vyrazil do světa, aby se postaral o sebe a rodiče, je bijec, který sbírá uznání v UFC. Velkou roli v životní cestě Machmuda Muradova přitom sehrálo Česko. Proto ho mrzí, že na nedělním turnaji UFC 257, kde se utká s Andrewem Sanchezem, nebude moct nosit na ramenou obě vlajky. „Ale důležité je, co je tady,“ říká s rukou na srdci usměvavý bojovník.
Rok 2020 pro něj nebyl po sportovní stránce nejsnazší. Několik zápasů Machmuda Muradova se zrušilo, až závěrem října konečně odcestoval do Las Vegas za duelem s Američanem Kevinem Hollandem na akci UFC Fight Night 181. Bojovník z Uzbekistánu ale neprošel přes testy na COVID-19. Roční příprava na souboj přišla vniveč.
„Udělal jsem velký kus práce, stálo mě to hodně času, sil, potu, krve… Nevěnoval jsem se kvůli tomu rodině, dceři, byl jsem prostě na sto procent v tréninku, na kempech, makal jsem na maximum,“ komentoval tehdy situaci bojovník z Východu, který se stal v květnu 2020 poprvé otcem.
„Ale Pán Bůh má pro nás zkrátka jiné plány. Jakkoliv nechcete, když Pán Bůh řekne, že to bude takhle, tak přes to nejede vlak. A věřím tomu, že všechno špatný je k něčemu dobrý.“ A to je přesně Muradov, nikdy nežehrá na osud. Už proto, že v životě zažil mnohem těžší okamžiky.
100 eur v kapse
Uzbecký válečník má v Česku tisíce fanoušků a statisíce po celém světě. Jen na Instagramu ho sleduje přes milion lidí. „On je důkazem, jak jde české MMA nahoru. Já vím, že je Uzbek. Ale s českým srdcem!“ konstatuje Karlos Vémola, kolega a kamarád.
„Vypracovaný a udělaný byl tady u nás, v Monster gymu. Proto jde opravdu o úspěch českého MMA. On je příklad kluka, co z ničeho vybudoval všechno.“ Muradov sice začal s bojovými sporty už v rodné zemi, kde se věnoval například combat sambu, ale k MMA se dostal až po příjezdu do Prahy. V Uzbekistánu totiž smíšená bojová umění uznali jako sport teprve vloni.
Hned na začátku cesty zápasníka měl usměvavý kluk z Východu štěstí. Tělocvična, kam zavítal, patřila Petrovi „Monsteru“ Knížemu, jednomu z nejlepších českých bojovníků klece. Není tedy vlastně ani divu, že o „šéfovi“ v současnosti mluví jako o svém českém tátovi.
„Mach ušel dlouhou cestu a je výjimečný v tom, že je tak cílevědomý a dává do toho úplně všechno,“ hodnotí svého svěřence Kníže. „Když k nám poprvé přišel, byl to takový hubený vlasatý kluk a říkal, že chce spárovat. No, a když přijde někdo nový, všichni si na něm zgustnou, což platilo i v jeho případě. Ale Mach byl gumový a ohromně snaživý, takže zůstal a dotáhl to takhle daleko.
Má ohromné dispozice, talent na pohyb, s tím se pracuje skvěle,“ pochvaluje si trenér. Právě Kníže mu prokázal na začátku kariéry velkou službu. Muradova nechával u sebe trénovat zdarma. Cizinci, který dorazil do Prahy se sto eury (cca dva a půl tisícem korun) v kapse, to přišlo vhod. Chvíli trvalo, než si našel práci a bydlení.
Doba, kdy si musel vydělávat jako přidavač na stavbách, umýváním nádobí nebo coby vyhazovač, je už ale dávno pryč. Stejně tak krušné časy v rodné zemi či v Rusku, kde jistou dobu žil a odkud si „přivezl“ několik jizev po těle. Těžká období dokázal ale vždy zvládat s úsměvem. A může za to „Machův“, jak zní jeho přezdívka, životní přístup. „I když se stane něco špatného, vždy v tom hledejte to pozitivní,“ radí bojovník.
„Když ztratím peníze nebo někde škrtnu autem, nejsem naštvaný. Řeknu si, možná ty peníze někdo najde a pomůžou mu v těžké chvíli. Jestliže mě zdrží poškrábané auto, možná je to dobře: kdybych pokračoval v cestě, třeba bych naboural.“ Dřina a zápal se vyplatily. Muradov brzy začal předvádět v oktagonu perfektní výkony.
Díky, Floyde, díky, Česko
Fanoušky neoslovoval výhradně výkony v kleci. Dokázal je zaujmout i svým soukromým životem. Odhalil například zničehonic vztah s krásnou zpěvačkou Monikou Bagárovou. Rodičům v Uzbekistánu posílá roky peníze, aby se jim žilo co nejlépe a pořídil jim i nové bydlení. Navíc v rodné zemi podporuje různé charitativní projekty. Možná i proto má sám takové štěstí.
A to zejména na lidi, s nimiž se poznává. Jedno setkání bylo průlomové. V březnu 2017 se v Praze na after party po akci Box live potkal s nejbohatším boxerem planety Floydem Mayweatherem. Padli si do noty. Od slavného rohovníka obdržel už několikrát pozvání do Ameriky, a dočkal se i velkého uznání, když ho boxerská ikona na Instagramu označila za „Nejlepšího MMA zápasníka na světě“, což samozřejmě vzbudilo značné reakce.
Po premiéře v UFC média Mayweatherovo prohlášení šťastnému vítězi znovu připomněla. „Víte, Floyd často říká nejlepší, nejlepší, nejlepší. To je Floyd Mayweather. Je to můj kamarád a já vím, jak moc mi v cestě do UFC svým prohlášením pomohl,“ poděkoval Muradov.
Mít na své straně takovou osobnost, to je nevyčíslitelný kapitál. Otevírají se vám dveře, lidé zpozorní. Začnou si vás víc všímat. Uzbecký bijec a Pražan v jedné osobě ale očekávání slavného kamaráda nezklamal. V UFC má za sebou už dvě výhry a za tu poslední dostal dokonce bonus v podobě 50 tisíc dolarů (cca milion korun).
Do následujícího zápasu s ostříleným Američanem Andrewem Sanchezem jde se stejnou motivací. A co na svou kariéru říká sám úspěšný gladiátor? Jako obvykle si udržuje pozitivní pohled, aniž by lítal v oblacích. „Mám skvělou rodinu, přítelkyni, kamarády kolem sebe, sponzory, dva týmy v Česku a Polsku. Jsem prostě šťastný člověk,“ pochvaluje si Muradov. A moc dobře ví, že za své úspěchy vděčí výletu do Prahy.
Do města, které považuje za nejkrásnější na světě. „I když nejsem Čech, berete mě tak. Jsem rád, že jsem něco vybudoval a díky Česku jsem se mohl zapsat do historie Uzbekistánu jako první zápasník z této země v UFC,“ dodává s poklonou.
