Dvořák po výhře: Psychika dostala zabrat. Soupeř, co zkolaboval? Idiot
Třetí výhra v UFC a celkově šestnáctý triumf v řadě. Takovou bilancí se teď může pochlubit jen jediný český bojovník, David Dvořák. Poslední vítězství si připsal po 138 vteřinách zápasu s Kolumbijcem Juanem Camilem Ronderosem. Ač měl tedy souboj mimořádně rychlý průběh, bude český gladiátor na turnaj UFC Fight Night 188 v Las Vegas vzpomínat jako na zátěžovou zkoušku. „Bylo to skutečně neuvěřitelně těžký psychicky,“ komentuje okolnosti, které duelu předcházely.
Tohle se hned tak nevidí! David Dvořák kolumbijského rivala Juana Camila Ronderose uškrtil (technika Rear-Naked Choke) jen jednou rukou. Parádnímu momentu ale předcházelo několik velmi náročných hodin. Večer před vážením zkolaboval původní Dvořákův soupeř Brazilec Raulian Paiva. Rychle se tak hledal náhradník, aby se souboj nemusel zrušit. Duel byl následně z hlavní karty přesunut mezi předzápasy. Do toho všeho byl český trenér Patrik Kincl pozitivně testován na COVID-19, kterým si přitom už před pár měsíci prošel.
Nakonec vše dobře dopadlo, ale pro českého zápasníka to byla velice náročná zkouška. „David je trošku autista, potřebuje vždy všechno ideální,“ říká s nadsázkou Jan Maršálek, člen Dvořákova týmu. „Dělá vše tak, aby si to absolutně sedlo. Tohle mu do toho hodilo obrovské vidle.“ Nakonec se ale právě tým, jehož součástí je ještě Jakub Kašpar, o vše postaral a výlet do Vegas byl úspěšný.
Davide, jak byl pro vás souboj s Juanem Camilem Ronderosem obtížný?
Pro mě to byl psychicky nesmírně náročný zápas. Jsem proto rád, že jsem předtím své mentální stránce věnoval hodně pozornosti. Ale o tom se rozmluvím někdy v budoucnu. Bylo to skutečně těžké jak pro mě, tak pro kluky v mém týmu. Věděli dříve než já, že je původní soupeř ze hry a měli pak veliké stresy. Já jsem mezitím dělal váhu, o ničem jsem nevěděl. Řekli mi to později. Pak jsme zjistili další věci. Mentálně to bylo zkrátka opravdu těžký. Samotný souboj je už pak vlastně finální třešničkou na dortu, kterou si člověk užívá. Ať už v něm sežere jakýkoliv počet ran.
Uškrtil jste soupeře ve výsledku jednou rukou. To je dost mimořádné, kdy se vám to naposledy podařilo?
Popravdě, při sparingu se mi to párkrát povedlo, ve fightu ještě nikdy. A ještě jsem to snad ani v žádném zápase neviděl.
Před zápasem došlo k mnoha komplikacím. Původní soupeř zkolaboval, u vašeho trenéra Patrika Kincla jeden z testů odhalil COVID-19, takže nebylo jisté, jestli vás nestáhnou z turnaje, a pak také změna času zápasu. Co to pro vás znamenalo?
Ať je člověk sebe víc obrněný, tak to psychiku skutečně nabourává, když člověk pár hodin před duelem neví, jestli k němu vůbec dojde. Jsou to nervy, stres, neuvěřitelně se to nabaluje a je to extrémně náročné. Jsem opravdu rád, že to nakonec všechno dobře dopadlo.
Zažil jste za svou kariéru někdy před zápasem těžší momenty?
Popravdě, ne. Samozřejmě, že když jsem měl svůj první zápas v UFC, tak to bylo hodně náročné, protože jsem byl vyplesklý, že je to UFC, navíc jsem byl po nemoci a všechno možné. Tam byl tehdy náročný samotný zápas (s Brazilcem Brunem Silvou). Bylo to na hraně sil. Ale tento souboj byl skutečně neuvěřitelně těžký psychicky. A i když jsem si jel celou dobu nějaká cvičení, vizualizaci tréninků, abych byl v klidu, přesto to bylo neuvěřitelně těžký.
To, že váš původní soupeř Brazilec Raulian Paiva do souboje nenastoupil, protože den před vážením zkolaboval, jste hodnotil v první chvíli poměrně příkře. Jak jej vnímáte teď a chtěl byste se s ním ještě utkat?
Je to idiot, debil a podobně. Absolutní neprofesionál. Pochopím to, kdyby se to stalo jednou, ale on nenavážil už před minulým zápasem. A co jsem se dozvěděl, tak už celkem ve třech duelech neudělal váhu. Ten frajer nemá v muší divizi co dělat, je na ni fakt obrovskej, takže nevím, proč se do ní cpe. Já s ním zápas už rozhodně nechci, nezajímá mě a bude myslím rád, když mu UFC dovolí přestoupit do jiné váhy a nevyhodí ho.
A máte už teď vyhlédnutého soupeře, se kterým byste se chtěl v dalším zápase popasovat?
Nějaká jména jsem v hlavě měl, ale o ně jsem si chtěl případně říct, kdybych porazil Paivu. Scénář se však změnil, takže aktuálně ne, protože mám teď hlavu zajebanou vším, co se před zápasem stalo. A nechci jen plácat do větru.
Dá se říct, že v nouzi poznáte tým. V době, kdy vy jste ještě dokončoval hubnutí, oni už za vás vyjednávali náhradní souboj.
Myslím, že málokdo může říct, že má celý život jeden jediný tým. Trénuju už dvanáct let a jsem opravdu šťastnej, že držíme pořád spolu. Kluci mě do detailu znají a vědí, co bych já udělal, takže se dokážou rozhodnout i beze mě. A rozhodují se vždy správně.
Hodláte v Americe zůstat trochu déle. Co tam máte v plánu?
Sejdeme se tu s přáteli. Chvíli ještě strávíme v Las Vegas, a pak se přesuneme do Los Angeles, kde budeme do 27. května a pak letíme domů. Je ale otázka, jak to dopadne s Patrikem, jestli bude moci odcestovat, protože kdyby tady musel kvůli pozitivnímu testování sám zůstat, tak bych určitě přebukoval letenku a zůstal s ním.
