Bez medaile, ale končí hrdý. Proslavil ho polibek s přítelem, v Rusku se bál
Sportovec, model, herec a majitel instagramového účtu s více než milionem sledujících. Účastník včerejšího finále U-rampy lyžařů Gus Kenworthy platí za globální celebritu. Ačkoliv mezi nejlepšími freestylisty světa obsadil nakonec „až“ osmé místo, jeho odkaz ve sportu jde daleko za hranice výkonu.
Letos je to potřetí, co freestylový lyžař Gus Kenworthy startoval na olympiádě. Poprvé ovšem pod vlajkou Velké Británie. Třicetiletý lyžař se narodil v anglickém Chelmsfordu, záhy se ale s rodinou kvůli otcovu zaměstnání přestěhovali do Colorada. Když si měl vybrat zemi, kterou bude reprezentovat, zvolil si přirozeně tu, v které vyrůstal – USA. V roce 2019 rozhodnutí ale revidoval a v Pekingu nastupoval už jako člen britské výpravy. O žádnou osobní křivdu se ale nejedná. Kenworthy chtěl tímto způsobem pouze vzdát hold matce, která pochází z oblasti Liverpoolu.
„Máma je moje fanynka číslo jedna. Je mi po celou kariéru velkou oporou a taky věrnou kamarádkou. Byla to ona, kdo jako blázen mával na závodech duhovou vlajkou poté, co jsem se veřejně přihlásil k homosexualitě,“ vysvětlil hlavní důvod pro změnu národního týmu.
Sportovec kromě Pekingu startoval i na dvou předchozích Hrách – v Pchjongčchangu a v Soči. Během olympijské premiéry si dokonce vyjel stříbro ve slopestylu. Medailovou radost ovšem tehdy dvaadvacetiletému mladíkovi kazily nepříjemné obavy. „V Soči to pro mě bylo opravdu těžké. Pořád jsem se bál, že někdo zjistí, že jsem gay,“ vzpomínal Kenworthy. „Před Hrami jsme absolvovali nejrůznější mediální školení, protože v Rusku existovala legislativa proti LGBT (lesby, gayové, bi a transsexuálové). Říkali nám, že žádní sportovci, tisk ani diplomaté nejsou z těchto zákonů vyňati.“
Po zážitku z ruské olympiády začal americko-britský sportovec poprvé přemýšlet o coming outu. O rok později tak skutečně učinil a stal se prvním extrémním závodníkem, který se veřejně přihlásil k homosexualitě. „Věděl jsem, že když to udělám, hrozně se mi uleví. A opravdu, byla to jedna z mých nejlepších sezon vůbec. I když jsem trénoval pořád stejně, najednou se mi lyžovalo líp. Cítil jsem se svobodný.“
Na následující olympiádě v Pchjongčchangu sice na předešlý úspěch ze Soči nenavázal, přesto na sebe strhl pozornost celého světa. V živém televizním přenosu totiž políbil svého přítele, herce Matthewa Wilkase. Záběry ihned obletěly planetu a zaznamenaly obrovský ohlas v LGBT komunitě. „Nevěděl jsem, že jsme byli v přímém přenosu, ale když už se to stalo, jsem za to rád,“ napsal poté Kenworthy na Twitteru. Ve světě extrémního sportu šlo o doposud nevídanou věc. „Každý tady nosí kšiltovku Red Bull, Monster nebo Rockstar, tričko, džíny a skateový boty. Všichni řídí stejná auta a poslouchají tu samou hudby. Tohle odvětví není úplně pro ty, kteří dělají něco jinak,“ popsal Kenworthy prostředí freestylových disciplín.
Hry v Pekingu byly pro třicetiletého lyžaře poslední soutěží kariéry. „Jsem na to už starý. Jak roky přibývají, tím hůře snášíte zranění. Minulý rok to bylo už docela náročné,“ objasnil rozhodnutí závodník, který loni v říjnu po nepovedeném skoku utrpěl otřes mozku.
V sotva třiceti platí Kenworthy ve světě freestylového lyžování skutečně za veterána. Ve včerejším olympijském finále U-rampy byli jen dva závodníci starší než on, průměrný věk zbytku startovního pole činil 25 let.
Pro závěrečný závod kariéry si nemohl přát více symbolické datum. Na 19. února totiž připadal kromě finále olympijského závodu na U-rampě i Mezinárodní den boje proti homofobii ve sportu. „Po čtrnácti letech profesionální dráhy je tohle můj poslední závod. Ať už vyhraju, nebo prohraju, tohle je pro tebe, mami,“ napsal na Instagram.
S kariérou se mu i přes veškeré snahy olympijskou medailí nakonec rozloučit nepovedlo. Při druhé jízdě utrpěl hrozivý pád, po kterém se zdálo, že do další jízdy ani nenastoupí. Z otřesu se ale vzpamatoval a solidním třetím kolem si zajistil osmé místo.
Smutek? Vztek? Výčitky? Tyhle pocity i přes nevyvedenou olympijskou derniéru Kenworthyho rozhodně netíží. Vždyť dal sportu daleko víc. „Když se ohlédnu za svou kariérou, tak musím upřímně říct, že začít otevřeně závodit jako homosexuální sportovec a stát se obhájcem LGBT komunity pro mě znamenalo víc, než by kdy mohla jakákoli medaile nebo vyznamenání,“ řekl. „I jedna osoba, která jde proti proudu, může pomoct ostatním, ačkoliv o tom třeba ani sama neví.“
A jaké jsou jeho další plány? Pokud to půjde, rád by se věnoval herectví. Za sebou má už roli v 9. sérii seriálu American Horror Story a zahrál si i v nejnovější řadě Will & Grace. Také miluje psaní a rád by v budoucnu vydal vlastní sbírku esejů.
Akrobatické lyžování v číslech
Muži - U-rampa: 1. N. Porteous (N. Zél.) 93,00, 2. Wise 90,75, 3. Ferreira (oba USA) 86,75, 4. Bowman (Kan.) 84,75, 5. Irving (USA) 80,00, 6. Rolland (Fr.) 79,25, 7. Blunck (USA) 78,25, 8. Kenworthy (Brit.) 71,25, 9. Mackay 65,50, 10. D'Artois (oba Kan.) 63,75.
Zprávy ze dne 18. února 2022
HOKEJ: Jak reagují na porážku Slovenska s finskými hokejisty v olympijském semifinále tamní média? Rastislav Staňa pak v Denníku N přirovnal defenzivní styl vítězů k českému hokeji. „Finové připomínali český hokej, když uspěli tím, že jen chodili do protiútoků a velmi dobře bránili,“ řekl bývalý brankář Staňa. Média zdůraznila, že slovenská reprezentace nedokázala na velkém turnaji Finsko porazit už 18 let. „Jako bychom hráli proti zdi. Slováci kousali, ale prohráli a olympijské finále jim těsně uniklo. Slovensko navzdory tlaku nedokázalo vstřelit Finům ani branku,“ uvedl list Sme a hru Seveřanů přirovnal k obrannému opevnění.
BIATLON: Norský biatlonista Johannes Thingnes Bö ovládl závěrečný závod s hromadným startem a získal v Pekingu již čtvrté zlato. Trojnásobný vítěz Světového poháru zvítězil i přes čtyři chyby na střelnici před Martinem Ponsiluomou ze Švédska a svým krajanem Vetle Sjastadem Christiansenem. Michal Krčmář skončil po pěti trestných okruzích jednadvacátý. Více čtěte ZDE>>>
BIATLON: Z očí jí stékaly slzy. Mluvila potichu, pomalu. Na první pohled bylo jasné, jak biatlonistku Markétu Davidovou mrzelo, že ani poslední závod na olympiádě v Pekingu nebere medaili. „Kdo si bude čtvrté místo za rok pamatovat?“ říkala. Byla to velmi emotivní promluva. Nejradši by už dávno zmizela do tepla, ale tahle sympatická přemýšlivá dáma, studentka dvou vysokých škol, statečně odpovídala… Tady je autentický přepis>>>
HOKEJ: Vycházeli oblečeni do pestrých olympijských úborů. Unavení z náročné cesty z Pekingu, zklamaní, jak tam dopadli. „Moc jsem chtěl medaili, zvlášť když to byla moje poslední olympiáda. S odstupem času to bude mrzet víc a víc,“ hlesl po příletu David Krejčí, který patřil v českém týmu k nejlepším. Jeden z těch, kteří obstáli. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Bojovali, dřeli. Těžko jim cokoli vyčíst. Finský beton ale slovenští hokejisté prorazit nedokázali. Za celý zápas měli jedinou větší šanci, což nestačilo. Do olympijského finále díky výhře 2:0 postupují Suomi. Mírně naštvaní byli po utkání na rozhodčí. Ve čtvrtfinále ani v semifinále nehráli jedinou přesilovku. Více čtěte ZDE>>>
