Václavík se dočkal: Každý den jsem věřil, už to bylo trošku na palici
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Osud má někdy svérázný smysl pro humor. Biatlonista Adam Václavík prožil doma nervozní dny s pozitivními testy na COVID. A když už odletěl, putoval jako blízký kontakt snowboardisty Radka Housera do izolace. Do olympijského sprintu se ale nakonec postavil. A aspoň malé potěšení. O dvě sekundy z 59. místa prošel do nedělní stíhačky.
Aspoň tahle náplast po tom trápení, ne?
„Jo, první vítězství pro mě bylo, že jsem mohl startovat. Další závod stíhačka, za to jsem rád, i když jsem čekal trochu víc. Musím brát i tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že to zítra (v neděli) zase bude o kus lepší.“
Jaká je vaše současná pozice v covidových pravidlech poté, co jste byl za letu blízko pozitivně testovanému snowboardistovi Radku Houserovi?
„Jsem close contact. Do patnáctého mám speciální režim. Jezdím sám autem, které se musí objednávat, jinak nemůžu nikam. V tom je to bohužel omezené, co se týče fyzio, masáží… Do jídelny nemůžu, nosí mi jídlo. Původně jsem myslel, že mě nepustí ani na tratě, ale nakonec mě pustili. Po tom, čím jsem si prošel, už mě to nepoloží, ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají. Musím to nějak vydržet a pak už domů…“
Jak jste se vlastně ještě v Česku dozvěděl, že jste pozitivní?
„Nejdřív jsem tomu nevěřil. V neděli o půlnoci jsme přijeli z Itálie, v pondělí ráno jsme byli na testu, který mi vyšel pozitivní. Volal mi Rybís (reprezentační trenér Ondřej Rybář), že jsem pozitivní. Tak to jsem nejdřív myslel, že to je zlý sen. Ale bohužel nebyl.“
Jak jste se s tou novinkou sžíval?
„Říkám, že to je v pytli, nejdřív jsem se modlil, aby nikdo další pozitivní nebyl. Jeli jsme jedním autem, samozřejmě jsem se chránil, ale člověk neví. Také nevím, jak jsem k tomu přišel, pravděpodobně něco lítalo na hotelu, protože tam nějací Finové také pozitivní byli. Modlil jsem se, aby to byl hladký průběh.“
Vyšlo to?
„Ve finále mi dvakrát nic nebylo. Byl jsem jen trochu unavený a měl jsem náznak lehké virózky, ani se tomu nedá říkat virózka... Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě to také vyřadilo před mistrovstvím světa a Evropy. Ale musíte to přijmout. Každý den jsem věřil a doufal, že budu brzo negativní. Což se také nestalo.“
Kdy jste mě poprvé negativní test?
„Nějaký devátý, desátý den. Ze všech sportovců, co to prodělali, jsem měl furt hodnoty nejhorší, nějak se tomu nechtělo. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, nic mi nebylo a musel jsem čekat na výsledek. Pořád jsem někam volal, každý se ptá… Už to bylo na palici, trošku.“
Věřil jste, že nakonec na olympiádu odletíte?
„Ty první dny jsem určitě věřil, že to bude dobré. Ale tím, jak se to vyvíjelo, a viděl jsem případy, kdy měli po prodělání třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou skočila pozitivita, tak už jsem začínal být trochu skeptický. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu. Ale naděje umírá poslední, naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo. Druhý problém byl pět negativních testů v řadě, čímž se to prodlužovalo. Pozdě, ale přece. Nakonec dobré, ale člověka to mrzí, když jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu. Teď to byla velká neznámá.“
Jak jste se na trati cítil?
„Pár dnů jsem byl v hypoxy komoře v Jablonci, ale na tom daném místě je to stejně… Ten jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, ale od startu to bylo trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.“
Zprávy ze dne 12. února 2022
HOKEJ: Kdo měl to štěstí a mohl v televizi sledovat alespoň kus pátečního utkání národního týmu se Švýcarskem, jistě si toho všiml. Výkon rozhodčích měl k ideálu daleko. Poloprázdným Národním stadionem v Pekingu se mnohokrát rozléhal vzteklý křik české střídačky. Suverénně nejhlasitějším byl asistent trenéra Jaroslav Špaček. „Nepískali, jak bychom si představovali. Je ale fakt, že se musíme uklidnit,“ přiznal po sobotním rozbruslení před utkáním s Ruskem. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Konečně! Hlavu mu svírala nejistota, ale nakonec i on na poslední chvíli vyklouzl z covidového zajetí. Na sobotním rozbruslení si útočník Michael Špaček poprvé vyzkoušel olympijský led a hned bude připravený naskočit do zápasu s Rusy! „Jsem strašně rád, že jsem tady,“ zněla jeho první slova. Není se čemu divit. Izolace v pražském hotelu ho stála spoustu psychických sil… Premiéru si opora švédské Frölundy odbude hned proti sborné. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: K hokejové reprezentaci na olympijských hrách se den po příletu do Pekingu připojil Michael Špaček. Kouč Filip Pešán tak má k dispozici 22 hráčů do pole a tři brankáře. Čtyřiadvacetiletý útočník švédské Frölundy, který se zdržel v Česku kvůli koronaviru a následným povinným testům, by měl nastoupit již v dnešním zápase proti Rusku.
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: Nebylo to stoprocentní, ale hokejové reprezentaci se na olympijských hrách v Pekingu dýchá o poznání lépe. Jak ohodnotil deník Sport výkony jednotlivých hráčů proti Švýcarsku? Skvělí K+K, na Hrubce je spoleh. Přišel Lenc o místo? - známkování najdete zde >>>
HOKEJ: Do branky se postavil i podruhé. A tentokrát tým docpal k vítězství. Byť jen polotučnému v nájezdech. Šimon Hrubec byl v pátek znovu oporou, jakou národní tým na olympiádě potřebuje. „Výhru jsme potřebovali jako sůl,“ odfoukl si gólman, který ze hry inkasoval jediný gól a Švýcary pak zdeptal v nájezdech. Důležitý triumf poslal manželce k narozeninám. Celý rozhovor čtěte zde >>>
HOKEJ: Je rozhodnuto. České hokejisty čeká zrádné a nevyzpytatelné osmifinále. O tom, že nemohou postoupit už přímo do čtvrtfinále, rozhodlo tříbodové vítězství Finů nad Lotyši. Jaký je systém play off a na koho Češi mohou narazit - pavouk ZOH >>>
HOKEJ:David Krejčí v elitní lajně národního týmu s Tomášem Hykou a Lukášem Sedlákem? Tento útok jsme již před prvním reprezentačním srazem načrtli v deníku Sport. Trenér Filip Pešán pak z papíru utvořil realitu. Jenže ani po dvou odehraných zápasech si formace s největší hvězdou olympijského turnaje úplně ideálně nesedí. Co s tím? Redaktor Sportu Ondřej Kuchař je názoru, že by ofenzivnímu esu mohla pomoct změna křídel... BLOG ONDŘEJE KUCHAŘE přímo z Pekingu si přečtěte ZDE>>>
RYCHLOBRUSLENÍ: Byla to pro ni sedmá (!) olympijská medaile. Ale i tak se jí na tváři objevily slzy dojetí. Martina Sáblíková při večerním slavnostním ceremoniálu přímo v srdci pekingských Her dostala bronzovou placku. Ne, pro ni to není rutina. Pokaždé se v ní mísí emoce, zvlášť letos. Po patáliích všeho druhu, které si prožila. Více čtěte ZDE>>>
