Odejít hned? Lakomé rozhodnutí. Když se shodneme, skončím, řekl Pešán
Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.
Jak proběhla cesta? Byl čas už probrat olympijský neúspěch?
„Byla strašně náročná. Kdyby byla medaile, tak by to asi utíkalo jinak, než takhle. Celý den jsme na cestě. Klobouk dolů před klukama, kteří nakonec do turnaje ani nezasáhli, muselo to pro ně být hrozné. Člověk si promítá turnaj v hlavě, ale žádné zásadní konkrétní výstupy připravené nemám. Teď se o nich budeme bavit s Petrem Nedvědem a Tomášem Králem.“
Vnímáte sílící názor veřejnosti, kdy se spekuluje o jménech, která by vás měla nahradit?
„Já si dal cíl nečíst média, takže vůbec nevím, co padá za jména. Kdo mě má údajně nahradit. Snažil jsem se od toho oprostit, abych měl čas na vlastní analýzu.“
Nastavení veřejnosti je zhruba takové, že za vše může Pešán.
„Jak jsem řekl, nevím přesně, co se děje. Nemám sociální sítě a dělám dobře, si myslím. Nevím, jestli se ta vina svaluje na mě. Nejspíš ano, nejsem hluchý a slepý, něco se ke mně donese.“
Přeci jen, koho vy si dovedete představit, jako svého nástupce?
„Nevím, kam vedení svazu bude mířit s případným výběrem. Je to celé moc čerstvé, je to den a půl po vyřazení. Ještě jsem nespekuloval, kdo by mě případně mohl nahradit.“
Kdyby záleželo pouze na vás, chtěl byste další šanci na pokračování u týmu?
„Nechtěl bych utíkat. I já sám si ale musím ty věci probrat, i doma. Je to extrémně náročné. Musím znát názor Petra a Tomáše Krále, což mi pomůže utvořit konečné rozhodnutí.“
Je zpětně nějaké jméno, které byste do nominace zařadil? Třeba Chlapík, nebo Gulaš?
„Ne. Jedině, když jsem viděl trénovat Matěje Blümela, možná, že třeba to mládí by nám nějakou energii přineslo. Ale myslím, že i přístup kluků a jejich nasazení bylo úžasné a nelituju ani jednoho jména, které s námi nejelo.“
Nevyčítal jste si třeba zpětně, že jste do osmifinále nenasadil Davida Musila namísto Jakuba Jeřábka, který neprožil dobrý turnaj?
„Bavili jsme se o tom. Ale je třeba říct, že naskakovat do turnaje, který je rozběhnutý, není žádná sranda. To převážilo.“
Co tedy stálo za celkovým neúspěchem?
„Zápasy byly extrémně vyrovnané. I mezi ostatními soupeři. My prohráli zápas v play off, ale ve skupině porazili silné Rusko a Švýcarsko. Bohužel zápas s Dánskem rozhodl o tom, že jsme skupinu nevyhráli a tím pádem jsme v play off narazili na jednoho s nejsilnějších kandidátů.“
Lze vytáhnout i některý pozitivní moment z olympijského působení?
„Můj osobní pozitivní dojem je především z fantastického fungování českého olympijského týmu. A také přístup našich kluků. Hlavně David Tomášek, Matěj Blümel a Honza Ščotka, kteří byli mimo tým. A i Patrik Bartošák, Roman Will, David Musil, nebo Michael Frolík, neviděl jsem jedinou vteřinu, že by byli kyselí, nebo že by nebyli týmoví a toho si opravdu cením. Stejně tak chci ocenit realizační tým a kustody, kteří od rána do večera sedí v kabině a všem pomáhají. O to je to celé smutnější.“
Nebylo chybou nevyužít v základní skupině jiného gólmana?
„Možná ano. Ale šlo o naše rozhodnutí na místě. Kdyby Šimon vychytal v těch zápasech nuly, tak jsme díky tomu rozhodnutí za hrdiny. Ale ano, možná si některý zápas jeden z nich zasloužil.“
Dovedete říct, jak dlouho potrvá, než tenhle neúspěch přebolí?
„To těžko říct. Rozhodně vím, že v nadcházejících dnech pojedu do Prahy, navštívím Tomáše Krále a Petra Nedvěda a myslím, že se budeme bavit o tom, jaká ta olympiáda byla a co budeme dělat dál.“
Budete v analýze s panem Králem a s panem Nedvědem řešit i vaši dvojfunkci trenéra reprezentace a šéftrenéra svazu?
„Určitě budu a myslím si, že do budoucna je to rozhodně práce pro dva lidi, ne pro jednoho člověka. Je to opravdu náročné.“
Když se budete rozhodovat, půjde o setrvání, nebo o rezignaci v obou funkcích?
„Jak jsem řekl, je krátce po turnaji, je brzo teď říci, zda budu setrvávat v jedné funkci a v druhé ne. Musím zjistit pohled lidí okolo.“
Po utkání jste dostal otázku, kam nyní patří český hokej a tehdy jste nebyl připraven odpovědět. Dovedete to nyní?
„Rozhodně si nemyslím, že má v současné chvíli pravidelně bojovat o medaile. To určitě ne. Myslím, že postup mezi poslední týmy, které hrají o medaile, musí být úspěchem sám o sobě. Ale na druhou stranu, ta úroveň je hrozně vyrovnaná. Švýcaři vyhráli jediné utkání na turnaji a skončili před námi. Úspěch by bylo postoupit do bojů o medaile.“
Ten model, který byl zvolen pro práci u národního týmu, tedy spojení generálního manažera a hlavního trenéra zatím nenaplnil očekávání. Jak vy vidíte jeho fungování?
„Já už jsem k tomu jednou použil takový příměr. Když jmenujete nového ministra školství, tak nebude druhý den chytřejší každé dítě. Tak to je. Jestli ten model je, nebo není úspěšný, to se dá hodnotit až za pár let.“
Jde o vaší druhou velkou reprezentační akcí. Posunulo vás to jako trenéra třeba ziskem zkušeností?
„Zkušenost je to obrovská, hlavně s tlakem, který na těch turnajích je a hlavně s tlakem veřejnosti. I když se jí člověk snaží nevnímat, tak stejně chce přijet domů jako hrdina, aby na něj byla jeho země hrdá. Bohužel se to nepovedlo. To je asi to nejtěžší na tom. V lize, když se vám nepovede zápas, tak za dva dny máte další šanci. Tady čekáte půl roku na turnaj, který dopadne tak, jako dopadl tento. Je to pro mě smutné.“
Novináři z Pekingu referovali, že jste byl v rozhovorech vstřícnější, mluvnější. Šlo o záměr?
„Nemyslím si. Spíš šlo o to, že novináři v Pekingu viděli, v jak těžkých podmínkách pracujeme poslední roky. Sami viděli, jakým martýriem procházíme. Spíš byli hodnější oni. My se snažíme naši práci dělat, jak nejlépe umíme a otázka se v každém rozhovoru dá položit agresivně, nebo negativně, anebo vstřícně a pak se na ní lépe odpovídá. Spíše šlo o vstřícnost ze strany novinářů.“
Zvažoval jste sám rezignaci, že byste sám skončil na pozici trenéra národního týmu?
„Jde o to, že by to bylo takové velmi lakomé rozhodnutí, kdybych ho vystřelil někde v emocích a nepřemýšlel nad ním. Musím respektovat lidi, kteří mě do té pozice vybrali, jako je Tomáš Král, jako je Petr Nedvěd. S nimi to budu probírat, jak jsem říkal. Ale jestli to pomůže věci a náš názor bude jednotný v tom, že bych měl skončit, tak skončím.“
Zprávy ze dne 12. února 2022
HOKEJ: Závěrečná bitva českých hokejistů s Ruskem v základní skupině B za chvíli začíná! A deník Sport je u toho.
HOKEJ: Jak již bylo avizováno do zápasu s Rusy rovnou naskočí útočník Michael Špaček. Míří do třetí formace mezi křídlá Stránského a Řepíka. Do druhé řady se posouvá Vladimír Sobotka.
HOKEJ: Když váš oblíbený tým či reprezentace vybojuje sportovní úspěch hodný zápisu do historie, budou si fanoušci i s odstupem času pamatovat jména všech strůjců triumfu? V drtivé většině ne. V paměti ale bezpochyby utkví především to, co měli aktéři na sobě. A nemusí jít nutně jen o trikoty vítězů. Prestižní zámořský deník The Athletic se v anketě zaměřil na nejlepší hokejové dresy v historii olympijských her. A kdo vyhrál? Česká reprezentace a její úbory na letošním turnaji v Pekingu! Více čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Kdo měl to štěstí a mohl v televizi sledovat alespoň kus pátečního utkání národního týmu se Švýcarskem, jistě si toho všiml. Výkon rozhodčích měl k ideálu daleko. Poloprázdným Národním stadionem v Pekingu se mnohokrát rozléhal vzteklý křik české střídačky. Suverénně nejhlasitějším byl asistent trenéra Jaroslav Špaček. „Nepískali, jak bychom si představovali. Je ale fakt, že se musíme uklidnit,“ přiznal po sobotním rozbruslení před utkáním s Ruskem. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Konečně! Hlavu mu svírala nejistota, ale nakonec i on na poslední chvíli vyklouzl z covidového zajetí. Na sobotním rozbruslení si útočník Michael Špaček poprvé vyzkoušel olympijský led a hned bude připravený naskočit do zápasu s Rusy! „Jsem strašně rád, že jsem tady,“ zněla jeho první slova. Není se čemu divit. Izolace v pražském hotelu ho stála spoustu psychických sil… Premiéru si opora švédské Frölundy odbude hned proti sborné. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: K hokejové reprezentaci na olympijských hrách se den po příletu do Pekingu připojil Michael Špaček. Kouč Filip Pešán tak má k dispozici 22 hráčů do pole a tři brankáře. Čtyřiadvacetiletý útočník švédské Frölundy, který se zdržel v Česku kvůli koronaviru a následným povinným testům, by měl nastoupit již v dnešním zápase proti Rusku.
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: Nebylo to stoprocentní, ale hokejové reprezentaci se na olympijských hrách v Pekingu dýchá o poznání lépe. Jak ohodnotil deník Sport výkony jednotlivých hráčů proti Švýcarsku? Skvělí K+K, na Hrubce je spoleh. Přišel Lenc o místo? - známkování najdete zde >>>
HOKEJ: Do branky se postavil i podruhé. A tentokrát tým docpal k vítězství. Byť jen polotučnému v nájezdech. Šimon Hrubec byl v pátek znovu oporou, jakou národní tým na olympiádě potřebuje. „Výhru jsme potřebovali jako sůl,“ odfoukl si gólman, který ze hry inkasoval jediný gól a Švýcary pak zdeptal v nájezdech. Důležitý triumf poslal manželce k narozeninám. Celý rozhovor čtěte zde >>>
