Narodila se v Brně, trénuje v Rakousku a u jejího jména byste ještě donedávna našli nizozemskou vlajku. Lyžařka Adriana Jelínková se však loni rozhodla, že začne reprezentovat zemi svých předků. „V Česku je daleko větší zájem o lyžování než v Holandsku. Panuje tu týmový duch a lidi jsou na mě hrdí,“ pochvaluje si závodnice. O víkendu si připsala v českých barvách také první body ve Světovém poháru, a to přesto, že během závodu nemohla skoro dýchat.
Víkendový závod Světového poháru v obřím slalomu dojela Adriana Jelínková na 29. místě. Ačkoliv dle svých slov doufala v lepší výsledek, vzpomínat na něj bude jistě ještě dlouho. V kanadském Tremblantu vybojovala své historicky první body pod českou vlajkou.
„Jsem nemocná, kašlu, mám rýmu a nemůžu skoro dýchat. Kvůli tomu jsem navíc ani pořádně netrénovala. Co se umístění týká, myslím, že mám na víc. Na druhou stranu jsem ale moc hrdá, že jsem získala své první body pro Českou republiku,“ vykládala nakřápnutým hlasem rodačka z Brna.
I přesto, že se v Česku narodila, celý život sem jezdila jen na návštěvu. Její rodiče se totiž za minulého režimu přestěhovali do Nizozemska. Když se vydali v roce 1995 do Brna, ještě netušili, že zpět si nečekaně odvezou i nového člena rodiny. „Babičky mám sice v Česku, ale rozhodně nebylo v plánu, že bych se tady narodila,“ usmívá se.
Jelikož jsou oba rodiče vášniví sportovci, dceru začali už jako malou vést k pohybu. V létě hrála tenis a v zimě zase lyžovala. I přesto, že se jí dařilo v obou disciplínách, nakonec vyhrály lyže. „Máma taky lyžovala a dokonce i závodila. Byla docela dobrá, ale tehdy nebyly peníze. Dalo by se tedy říct, že tenhle sport máme v rodině,“ vykládá.
Ačkoliv vyrůstala a chodila do školy v Nizozemsku, na rodnou zemi nezapomněla. Naopak. Pravidelně jezdila za prarodiči a dálkově studovala několik předmětů na jedné z brněnských základních škol. I díky tomu dnes mluví plynulou češtinou.
„Učila jsem se tam češtinu, matematiku, prvouku, zeměpis a dějepis. Dvakrát ročně jsem pak jezdila na přezkoušení. Pamatuju si, že mě tam děti vždycky vítaly,“ vzpomíná.
Ke studiu v českém jazyce ji vedla především maminka. „Nikdy jsem v Česku nežila. Jsem ale ráda, že jsem se naučila jazyk. Donutila mě k tomu máma a dnes jsem jí za to moc vděčná. Učila jsem se každý den po nizozemské škole a pomáhaly mi i české babičky,“ vysvětluje závodnice, která se kvůli sportovní kariéře vzdala studia práv.
Kvůli lyžování se nakonec přestěhovala do Rakouska. Ostatně tam se i jako malá učila lyžovat. Nejvyšší vrchol v Nizozemsku totiž měří pouhých 322 metrů, a pokud chcete vyrazit na lyže, musíte do zahraničí nebo na umělý kopec do haly.
I přes to, že žila a trénovala v Rakousku, oficiálně zůstávala závodnicí Nizozemska. Zemi tulipánů reprezentovala v roce 2022 mimo jiné i na olympiádě v Pekingu. Loni však přišlo zásadní rozhodnutí – přestup do Česka. Jelikož vlastní český i nizozemský pas, šlo o relativně snadný proces.
„O přestupu do Česka jsem uvažovala v průběhu kariéry už několikrát, teď k tomu konečně došlo a já z toho mám velkou radost. Mám v Česku rodinu, hodně lidí mi tu fandilo, i když jsem jezdila za Nizozemsko,“ popsala specialistka na obří slalom.
Už v tomto týdnu čeká Jelínkovou závod Evropského poháru v Rakousku. Právě tuto zemi po letech vnímá jako jeden ze svých domovů. „Cítím se doma v Rakousku, ale i v Itálii, kam také často jezdím kvůli lyžování. Pro mě je hlavně důležité, abych tam měla hory,“ usmívá se. Před tím ji však čeká ještě důležitý úkol – dát se dohromady po zdravotní stránce. „Musím se dát hlavně do kupy. Zdraví je samozřejmě na prvním místě,“ dodává.
