MS v Trondheimu: kde není strom, je Nor. Dorazí král, pojede i syn legendy
Hokejový šampionát umí Češi, tomu v klasickém lyžování dávají duši lehce šílení Norové. Čtvrtečními sprinty bruslením se šampionát po 28 letech vrací do Trondheimu. Fanoušci budou bydlet ve stanech v lesích, kolem trati budou opékat maso a popíjet bramborovou pálenku akevitt. „Přišlo mi, že kde nebyl strom, byl Nor. Hořely ohně, atmosféra brutální,“ vzpomíná na zážitek z roku 1997 bývalý reprezentant Lukáš Bauer.
Kateřina Neumannová tehdy získala svou první velkou medaili a cítila se jako v nebesích. A to ji teprve čekalo rande s králem.
„Pro mě to je krásná vzpomínka. Přenádherný šampionát, moje první medaile a bydlení na lodi. Highlightem bylo setkání s norským králem. Medailisti k němu chodili do jeho sídla,“ oživuje si Neumannová po letech radostné obrazy ze světového šampionátu 1997.
Norskému králi Haraldu V. i jeho manželce, královně Sonje, už táhne na devadesát, ale v první finálový den letošního mistrovství světa znovu přijedou do areálu Granasen na kraji Trondheimu, aby poblahopřáli prvním šampionům v běžkařském sprintu a ženské severské kombinaci. A večer budou i na náměstí Torvet při úvodních medailových ceremoniálech.
Koukal: Vybaví se mi svátek lyžování
Pozdravit lyžaře je pro královský pár lyžařsky poblázněného národa samozřejmost. Haraldův otec, král Olav V., sám závodil ve skocích na lyžích. A byl tak zvěčněn i na norské známce, na které bylo proti jeho přání upraveno nestylové překřížení lyží. Lyžařský šampionát je ovšem atrakcí i pro prostý lid.
„Co se mi vybaví, je svátek lyžování. Byla to nejlepší akce, na které jsme byli. Nevím, jestli je to tím, jak byl člověk mladý, ale bylo to tam neuvěřitelné,“ vzpomíná na MS z konce devadesátek Martin Koukal, pozdější mistr světa. „Nic takového jsem nezažil ani zdaleka. Myslel jsem si, že to je na mistrovství světa standard, ale postupem kariéry jsem zjišťoval, že je to norský standard. Počet diváků, kteří mají stany a kempují vedle tratí, byl neuvěřitelný. Diváci byli všude, nejenom na jednom kopci. Měli tam ohýnky, grilovali si tam. Strašně mě to bavilo.“
Zatímco Neumannová v roce 1997 v Trondheimu vybojovala svou první velkou medaili, pro talentovanou skupinku mladých závodníků tehdejší šampionát znamenal premiérovou akci mezi dospělými. Bauer, Koukal, Zuzana Kocumová a Kateřina Hanušová tehdy přijeli přímo z úspěšného juniorského MS z kanadského Canmore.
„Byli jsme nadšení, mladí junioři. Bylo to senzační, pro nás velká škola a velký zážitek, skvělý start do našich kariér,“ vzpomíná Bauer.
Všichni byli paf z karnevalové nálady, do níž vpadli. K pospolitosti závodníků tehdy přispěl originální nápad pořadatelů, kteří borce ubytovali v přístavu na palubě dvou obrovských zaoceánských lodí.
„To byla geniální věc. Člověk potkával všechny soupeře. V tomhle byl Trondheim skvělý a unikátní,“ líčí Koukal.
Lyžařský šampionát znamená pro Nory daleko víc než pouhé sportovní zápolení. Jde o všeobecnou slavnost, jejíž události přerůstají do historické paměti národa.
„Kde jsi byl, když Bra zlomil hůlku?“ pošťuchují se norští pamětníci navzájem ve vzpomínce na infarktový štafetový finiš MS 1982 na Holmenkollenu.
Slavný Oddvar Bra tehdy ve finiši zlomil hůlku, aby nakonec ze strhujícího závodu proti týmu Sovětského svazu vytěžil mrtvý zlatý závod.
Olympijské dějiny Norové obohatili pohádkovými zimními Hrami v Lillehammeru v roce 1994, o kterých se dodnes mluví jako o nejkrásnějších v dějinách.
Neumannová: Trondheim 1997 byl menší Lillehammer
„Trondheim 1997 byl pro mě menší Lillehammer,“ říká Neumannová. „Diváci na stadionu, na trati. Ale i stanová městečka, kde se na ohních něco peče. Ono není moc příjemné okolo toho projíždět, ale atmosféru to vytváří. Je to svátek, lyžařská pouť. V Lillehammeru byly tratě za městem dvacet minut cesty autobusem. V Trondheimu je to blíž. Tehdy jsme jezdili na delších okruzích, z jednoho místa byl neskutečný výhled na fjordy. Současní závodníci o to budou ochuzeni, krouží po kratších okruzích podél stadionu. Ale fanouškovsky to bude určitě krása.“
Bude to podobné, ale přece jenom jiné mistrovství než v roce 2011 v Holmenkollenu, kdy se bílý cirkus v Norsku zastavil naposledy. Z hlavního nádraží Jernbanetorget tehdy vyrážely vlaky nacpané lidmi s batůžky různých tvarů a velikostí, z nichž vždycky čouhala malá dřevěná žerď s norskou vlaječkou. Nesli si taky karimatky, někdy takové ty obyčejné, trempské, ale občas také ve formě vydělaných sobích kůží.
Fanoušci tehdy tábořili v blízkých lesích Nordmarky. Kempovali v celtových stanech vystavěných kolem děr ve sněhu. V nich rozpalovali železná kamínka a po večerech u jejich tepla popíjeli pálenku akevitt, která se vyrábí z brambor a kmínového likéru. Je to silná kořalka, chutná jemně a na patře se opravdu rozlévá příchuť kmínu.
„Nám je tady teplo. Kamínka se rozpálí a kouř jde ven komínem ze čtyř trubek. Teprve, až zčervená ta čtvrtá, je to nebezpečné...“ vyprávěl tenkrát chlapík jménem Osbjörn v kempu Korketrekkeren, který stál kousek od tratí s centrem na posvátné Holmenkollenu.
Letos bude mezi diváky i Lukáš Bauer. Teď je to jeho dvacetiletý syn Matyáš, který v Trondheimu užasne během svého prvního světového šampionátu.
„Vyrazíme se tam mrknout. Mě ještě čeká Vasák a pak se tam řítíme,“ usmívá se Bauer jako závodní ředitel laufařského seriálu Ski Classics. „Trenéry má. Já jsem jenom taťka, který to někdy zbytečně moc prožívá. Asi to nikoho nepřekvapí, ale v tom našem mladým se vidím. Držím mu palce, obdivuju, jak je šikovný. Upřímně, po těch zkušenostech, které jsem měl, trošku mu i závidím tu vervu, s kterou do toho jde.“
Matyáš Bauer bude spolu s vrstevníkem Jiřím Tužem, senzačně pátým v nedávném sprintu klasicky Světového poháru ve Falunu, v někdejší pozici svého tatínka či Martina Koukala. V klidném závětří za hlavními tvářemi týmu – Kateřině Janatové a Michalu Novákovi.
„Je to naše vycházející generace, na kterou jsme čekali. Odpovídá to výsledkům Michala, který byl schopen v juniorech, kategorii do dvaceti tří let jezdit v absolutní světové špičce,“ všímá si Koukal. „Jirka je výrazně lepší sprinter, ve Falunu jasně ukázal, že je schopný skočit mezi dravce. V distančních závodech to lehce trvá, ale jsou to dva závodníci, na nichž reprezentace může stavět. Proč by nemohli ukázat něco už na mistrovství světa?“
Program MS ve čtvrtek:
- 10.00 běžecké lyžování – kvalifikace sprintu bruslením mužů i žen
- 12.30 běžecké lyžování – sprint bruslením mužů i žen (PP ČT sport a Eurosport)
- 15.00 severská kombinace žen – hromadný start (16.20 záznam ČT sport, PP Eurosport)
- 17.00 severská kombinace žen – skoky na středním můstku (PP ČT sport a Eurosport)
- 20.30 skoky na lyžích žen – kvalifikace na středním můstku (PP Eurosport)
