PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Báječný pochod dvacetiletých slečen Kateřiny Siniakové s Barborou Krejčíkovou nekončí. Po světových jedničkách Hingisové s Mirzaovou přemohly i elitní české komando Lucii Hradeckou s Andreou Hlaváčkovou (6:3, 7:6 (9)) a prodraly se do semifinále Roland Garros. U sítě však po utkání kromě gratulace přilétly i výčitky. Krejčíková se nechala ošetřit na konci druhé sady, kdy pár H+H otočil z 1:4 na 5:4 a podával na zisk druhého setu. A to slavnější krajanky těžce nesly.
U sítě proběhla vzrušená debata. Co jste si říkaly?
Krejčíková: „Holky nám pogratulovaly, poděkovaly jsme si. A pak tam proběhlo ještě něco, k čemuž bych se nechtěla vracet.“
Vyčítaly vám, Barboro, ošetření v koncovce druhého setu?
Krejčíková: „Bylo to zajímavý. Mám právo na to si čas na ošetření vzít. Když mě něco bolí, přeci s tím nebudu čekat, když mám tohle právo. Jestli si holky myslely, že jsem to udělala schválně, tak to určitě ne. Doteď jsem ležela na lehátku u fyzioterapeutky, protože mě noha pořád bolí.“
Co vám je?
Krejčíková: „Bolí mě hamstring (spodní strana stehna). Venku je zima, kurt je pomalý, míče neskáčou, musíte chodit hodně do kolen a sval se přemáhá. Pak začne bolet. A mě začal bolet v půlce zápasu. Je prostě přemožený a zima mu nepomáhá. Pomohlo mi, až když se sval zatejpoval a byl trochu v teple.“
Vše o French Open najdete ZDE »
Vzít si ale ošetření v koncovce druhého setu za stavu 4:5, když ztratíte náskok 4:1, to může soupeřky namíchnout. Nebyla to skutečně taktika?
Krejčíková: „Ne. Vůbec. Ani trochu. Kdyby se to stalo za stavu 4:3, udělala bych to za stavu 4:3. Bohužel mě to začalo bolet po tom gamu. Bylo tam pár nízkých míčů, začínala jsem stehno cítit, možná se k tomu přidala i trochu nervozita. Svaly se začaly stahovat. Udělala bych to úplně stejně, ať bych hrála s kýmkoliv. Stojím si za tím, že jsem neudělala nic špatně. Nechtěla jsem je rozhodit. Nevím, proč bych to dělala.“
Bylo pro vás české derby zvláštní?
Siniaková: „Samozřejmě jsou to krajanky. Ale chtěly jsme vyhrát a hlavně jsme se soustředily na svoji hru.“
Krejčíková: „Pro mě to bylo hodně těžký, hlavně mentálně. Holky znám a hrozně si jich vážím za to, co všechno dokázaly a udělaly pro republiku, ať už na olympiádě nebo kdekoliv jinde. Proto to pro mě bylo dneska mnohem těžší než v minulém kole.“
Siniaková: „Když si vzpomenu, jak jsme s Bárou vyhrály juniorské US Open (2013), tak jsme je pak sledovaly ve finále a ony zrovna taky vyhrály mezi dospělými. Byl to zvláštní pocit.“
Takže dnes šlo o malé střídání generací?
Krejčíková: „Uvidíme.“
Jak jste vlastně prožily období po velkém úspěchu nad
Hingisovou
s Mirzaovou?
Siniaková: „Ta zpráva obletěla skoro celý svět a říká se, že kdo porazí první nasazené, hnedka pak prohraje. Nechtěly jsme patřit mezi tyhle příklady. Ale odvedly jsme dobrý výkon. A budeme bojovat dál.“
Obě jste především singlistky, kam řadí v kariéře deblové semifinále Roland Garros?
Krejčíková: „Na nejvyšší místo!“
Siniaková: „Pořád je to grandslam, taky ho řadím mezi úspěšné turnaje. A doufám, že v semifinále ještě nepřijde konec.“
V tom na vás čeká sedmý nasazený pár Makarovová - Vesninová.
Krejčíková: „To se dozvídám až teď. Moc jsem to ještě neřešila.“
Stihne se dát zdravotně do pořádku?
Krejčíková: „Budu doufat, že jo. Pokud se nestane něco úplně hrozného, že bych si to natrhla. Zápas odehraju celý, budu se snažit co nejvíc to půjde. A pokusím se hlavně s fyziama udělat vše pro to, abych byla co nejlépe připravená a abychom měly co nejlepší šanci vyhrát.“
Kuriózní je, že vy jste, Barboro, neměla původně ani čtyřhru v Paříži v plánu, že? Chtěla jste se vydat na turnaj do Záhřebu.
Krejčíková: „Jo, měla jsem jet jinam. Vůbec jsem tu nechtěla hrát debla. Byla to domluva úplně na poslední chvíli. Byla jsem předtím domluvená s Míšou Krajicekovou, ale ta to bohužel odřekla, tak jsem chtěla hrát jinde o singlový ranking. Nakonec mi napsala Katka dva dny před uzávěrkou, jestli si s ní nechci zahrát, taky se jí to nějak pokazilo. Tak říkám: Proč ne, můžeme to zkusit. A určitě toho nelituju.“
Související články
