Spontánní národní hymnou končilo vzpomínání na Věru Čáslavskou v Národním divadle. Hosté nejdřív zazpívali českou a poté většina z nich přidala i slovenskou část, kterou kdysi končila někdejší federální hymna.



„Jako Čechoslovačka jsem samozřejmě zpívala obě,“ prohlásila oštěpařka Barbora Špotáková, jejíž otec je Slovák. „Odolávala jsem, ale měla jsem tam slabé chvilky. Nechtěla jsem plakat, ale na konci trošku. To k tomu patří…“

Vzpomínkové představení na počest Věry Čáslavské bylo vytvořeno na veselou notu, v závěrečném emotivním momentu se ale spousta lidí slzám neubránila.

Dojemné sbohem! Lidé zazpívali Čáslavské československou hymnu

„Konec byl asi nejvíc, co mohl být. Přiznám se, že jsem brečel. Bylo to hodně emotivní,“ připustil veslař Ondřej Synek.

Nápad zazpívat hymnu se přitom zrodil spontánně mezi hosty poté, co skončilo rekviem režisérky Olgy Sommerové a na jevišti Národního divadla se za fotografií Věry Čáslavské zatáhla opona.

Potleskem ve stoje se s Věrou Čáslavskou v Národním divadle loučila další velká žena, operní pěvkyně Soňa Červená, vpravo Jaroslav Kulhavý
Potleskem ve stoje se s Věrou Čáslavskou v Národním divadle loučila další velká žena, operní pěvkyně Soňa Červená, vpravo Jaroslav Kulhavý

„Bylo to spontánní zpívání hymny. Byl jsem se v režii zeptat Michala Cabana, jestli to náhodou nebylo naaranžované. Nebylo, bylo to úplně spontánní,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. „Seděl jsem vedle předsedy Slovenského olympijského výboru, a když se dozpívala hymna, tak lidi začali zpívat slovenskou hymnu. Bylo to super…“

Během víc než hodinového programu na Čáslavskou vzpomínalo sedmnáct řečníků, mezi nimiž byli i olympionici Ondřej Synek, Eva Samková, Jiří Kynos, Barbora Špotáková, Dana Zátopková, David Svoboda nebo Jaroslav Kulhavý.

Groteska i díky šampionů. Česko se rozloučilo s Věrou Čáslavskou

„Pro mě to byla kamarádka, která sice byla o dvacet let mladší, ale moc dobře jsem si spolu rozuměly,“ uvedla olympijská vítězka v oštěpu Dana Zátopková. „Nakonec, bohužel, jsem přišla i na její vzpomínkový pohřeb, ale pro mě bylo příjemné, že jsem tady potkala strašně moc kamarádů a kolegů, kteří ještě se mnou závodili, což je co říct. Protože já už mám 94 roky, to už je hodně.“

Součástí programu byl úryvek z představení „Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská“ a také vystoupení pěti baletních tanečníků, kteří se představili v ženských gymnastických trikotech. Na jevišti se objevil i symbolický ruský tank jako odkaz na Čáslavské odpor proti sovětské okupaci.

„Věra nejenom pro mě, ale pro asi všechny sportovce, kteří měli tu možnost a to štěstí se s Věrou potkat, pro nás byla zdrojem povzbuzení, pozitivní energii, pozitivním zdrojem. Zdrojem kuráže a toho všeho, co úspěšný sportovec potřebuje,“ uvedl moderní pětibojař David Svoboda.

Svoboda o Čáslavské: Věra je nesmrtelná, nikdy nezapomeneme

Špotáková: Čáslavská fandila českým sportovcům do poslední chvíle celým srdcem

Koukal o Čáslavské: Říkal jsem jí adoptivní maminko, byla to až platonická láska