Stříbrná tečka za nádhernou sezonou. Takový byl nakonec poslední závod Světového poháru biatlonistek v Chanty Mansijsku pro Gabrielu Soukalovou. Na začátku „masáku“ (závodu s hromadným startem) by si ale na medaili rozhodně nevsadila.
„Já jsem byla od začátku strašně líná. Tudíž jsem se tam tak plahočila a čekala, zda mi holky ujedou hodně nebo málo. Ta bojovnost však ve mně vzrůstala kolo od kola a naštěstí tu velkou únavu, která ve mně byla, jsem ve třetím kole rozjela a cítila se pak na trati mnohem lépe,“ vykládala spokojeně Gabriela Soukalová .
„Bohužel jsem to jen úplně nepotvrdila v tom posledním kole ve finiši,“ lehce zasmutnila celkově šestá žena SP. Soukalová sice z poslední střelby odjížděla s lehkým náskokem jako první, ale Laura Dahlmeierová zvládla finiš takticky lépe.
„V tom stoupání před cílovou rovinkou nejprve hrozně takticky zabrzdila a pak to naopak nakopla tak, že jsem neměla žádnou šanci se jí udržet,“ popisovala Soukalová.
„Samozřejmě, že to zamrzí, ale myslím, že jsem to asi měla udělat takticky trochu jinak. Ale chybami se člověk učí. Třeba se to ještě někdy v životě stane, kdy budu zase v takovéto situaci a tentokrát budu už vědět, jak na to,“ slíbila si česká závodnice do příštích sezon, kterou v cíli vítala parťačka Veronika Vítková s lahví šampaňského.
