Český fotbalista Marek Jankulovski seděl ještě loni v AC Milán pouze na lavičce, ale letos se stal základem milánské obrany. Ve středu večer pak dosáhl největšího úspěchu v kariéře.
Z náhradníka se český fotbalista Marek Jankulovski stal pevnou součástí základní sestavy AC Milán, který ve středu v souboji s Liverpoolem triumfoval v Lize mistrů. Odchovanec ostravského Baníku zažil zamotaný příběh s báječným vyvrcholením a jako třetí český fotbalista po Vladimíru Šmicrovi a Milanu Barošovi si může vychutnávat slastné pocity šampiona nejprestižnější klubové soutěže světa. "Nemůžu ani popsat, jak se cítím. Je to nádhera," rozplýval se třicetiletý bek po aténském finále v rozhovoru s českými novináři. Jankulovski byl hlavně rád za to, že po loňské nevydařené premiérové sezoně v Miláně neztratil trpělivost a nakonec úspěšně zvládl boj o místo mezi vyvolenými hráči. "Ale ten první rok byl strašně těžký," vzpomínal Jankulovski na to, když v minulé sezoně po přestupu z Udine většinou jen vysedával na milánské lavičce. V té době se neubránil myšlenkám na jiné angažmá. "Nějaké nabídky jsem měl, to nepopírám. Ale chtěl jsem zůstat já, trenér i vedení. A nakonec byl tento rok fantastický," řekl Jankulovski. "Dokázal jsem nejen sobě, ale i hodně lidem, že na to mám. Někteří mi nevěřili, že můžu v AC Milán vůbec hrát," uvedla opora české reprezentace. Jankulovski už má ve sbírce stříbro z evropského šampionátu jednadvacítek z roku 2000 a třetí místo ze seniorského mistrovství Evropy o čtyři roky později, ale úspěch s Milánem prý staví na úplný vrchol. "Je to největší úspěch mé kariéry," netajil Jankulovski. "Byla to šťastná noc," ohlížel se hráč s makedonskými kořeny za zápasem, který mu udělal tolik radosti. Podle Jankulovského Milánu výrazně ulehčil situaci první gól Filippa Inzaghiho, který těsně před poločasem šťastně tečoval Pirlův trestný kop. "Dá se říct, že byl náhodný, ale pak už jsme věřili, že to zvládneme. Pomohlo nám to, měli jsme v poločase náskok a věděli, že Liverpool musí hru otevřít. To se potvrdilo a my přidali nakonec i druhý gól," popisoval Jankulovski, který ale ocenil i výkon soupeře. "Hlavně v prvním poločase byli lepší," řekl český obránce. Milánským prý ale trochu zatrnulo ve chvíli, kdy Kuijt těsně před koncem po rohu snížil. Každému vytanuly na mysli vzpomínky na předloňské finále stejných soupeřů, kdy Liverpool ve strhujícím druhém poločase smazal tříbrankový náskok AC a obrat pak korunoval v penaltovém rozstřelu. "Tehdy jsem sice v mužstvu ještě nebyl, ale ty vzpomínky jsou pořád živé. Naštěstí jsme to teď zvládli," těšil se Jankulovski, jehož velký zápas sledovala i spousta příbuzných v čele s manželkou či otcem Pandem, pro kterého Jankulovski vypravil z Ostravy před utkáním letecký speciál. "Jsem moc rád, že tady byli. Ten můj úspěch si zasloužili vidět na vlastní oči a myslím si, že jsem jim dal ten nejhezčí dárek. Teď se bude slavit," dodal třicetiletý hráč. První část oslav si tradičně odbyl už na hřišti, kde si tentokrát oba týmy vyměnily role. Zatímco předloni v Istanbulu radostně křepčili Baroš se Šmicrem a celým liverpoolským týmem, zatímco zdrcené milánské hvězdy Maldini, Dida, Kaká či Pirlo nechápali, jak mohli přijít o tříbrankový náskok, teď se všechno otočilo. Obletovaným hrdinou byl hlavně Inzaghi, autor obou finálových tref, Jankulovski se mezitím objímal s šéfem klubu Berlusconim. A milánské veselí se pak přesunulo i do šaten. "Už na hřišti to bylo hodně emotivní, v kabině pak bylo šampaňské a zpívalo se. Ale to musí být, Liga mistrů se přece nevyhrává každý den," líčil Jankulovski.
