Sympatická, pohledná. A hlavně zapálená pro dobrou věc. Nicole Warnecke, dlouholetá přítelkyně Jakuba Voráčka, má slabost pro charitativní akce. Je to právě ona, kdo hokejové hvězdě pomáhá s organizací nejrůznějších projektů. „Jsem na něj pyšná. Nejen za to, jak hraje, ale jak se celkově chová a jak vystupuje,“ říká o něm v rozhovoru pro Sport Magazín. Po nedávném vítězném utkání s Floridou strávila půl hodiny se svým milým a nemocnými dětmi, jimž útočník zaplatil speciální místo v hale. „Charita by měla být nedílnou součástí života sportovců,“ vykládala poté v útrobách Wells Fargo Center.
Co říkáte tomu, jak váš přítel přistupuje k podobným projektům?
„Jake je úžasný člověk. Na ledě, ale i mimo něj. Je to skvělý hráč, ale i báječný reprezentant celé organizace Flyers.“
Sám říká, že vy mu s charitou hodně pomáháte.
„Jsem velkým zastáncem podobných aktivit. Myslím si, že bychom měli Philadelphii něco vrátit. Je to momentálně náš domov, musíme být vděční nejen fanouškům, ale celé komunitě. Chceme být její součástí a ukázat, jak moc to pro nás znamená a jak to tady milujeme.“
Jakub na to má podobný náhled?
„Ano. Sportovci mají skvělou možnost vrátit městu to, co jim dává. Sport spojuje. Mají fanoušky mezi lidmi každého věku, vyznání, barvy pleti. Podporuje je každý, bez ohledu na to, jak vypadá. Což je fantastické. A něco všem vrátit, to je úžasná příležitost. Jake tyhle aktivity dělá srdcem, je vidět, že mu na tom záleží.“
A kde se ve vás vzala ta slabost pro charitu?
„Odmala je to součást mého života. Ráda se zastávám všech, kteří to potřebují. A zvlášť tady ve městě. Musíme si vážit toho, že máme takový život, jaký máme. Být za to vděční. Protože se stačí porozhlédnout kolem, ne každý má podobné štěstí. Bylo by super, kdybychom co nejvíce lidem umožnili mít podobné možnosti. Nebo abychom se o to alespoň pokusili. Je to pro mě hodně důležité. A i pro Jakea.“
On má i vlastní nadaci v Česku, která pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou.
„Což je něco fantastického. Chce pomoct nejenom svojí sestře a věří, že to má význam. A víra je v tomto ohledu hrozně důležitá. Odvádí skvělou práci. Je na něm vidět, jak moc chce lidem pomáhat. Bere to vážně, dělá to s vášní. Jsem na něj opravdu pyšná.“
Jistě i za to, jak se mu daří na ledě…
„Samozřejmě. Jake je přesně ten příklad sportovec, který je nejenom výborný v tom, co dělá na ledě, ale i v tom, jak se chová. Je to příklad pro všechny ostatní. Je lídrem nejenom na ledě. Při zápasech, ale i v běžném životě je odhodlaný pomoct komukoliv, kdo to potřebuje. A to je vlastnost, kterou na něm hodně obdivuju.“
Máte o něj strach, když se díváte v hledišti?
„Nikdy nevynechám domácí zápas. Cítím jakou svou povinnost ho podporovat nejvíc, jak můžu. Během zápasu jsem poměrně v klidu, ale pouze do doby, než zjistím, že se chystá nějaká bitka. To jsem potom hodně nervózní. Ale celkově vím, že si dokáže poradit za každých okolností. Ve mně bude mít vždycky oporu. Věřím ve vše, co dělá.“
Učí vás přítel česky?
„Snažím se naučit. Chodím na lekce, navštěvovala jsem je i během výluky před dvěma lety, když jsme byli v Praze. Ale bohužel znám asi jenom čtyři slova. Víc ne, takže je z toho Jake trochu frustrovaný a je na mě za to naštvaný. Ale já se přitom tak snažím. Je pro mě hodně důležité, abych znala jeho rodnou řeč, abych mohla dobře komunikovat nejen s ním, ale i celou jeho rodinou. A taky abych poznala vaši kulturu. Až budeme v létě v Česku, budu se snažit hodně mluvit. Je to na mně, beru si to jako můj velký úkol.“
Nedivím se, že pokroky nejsou moc velké, cizinci mívají s češtinou velké problémy.
„Tohle mi každý říká. Ve Philadelphii je jazyková škola, a když jsem ji kontaktovala s tím, že se chci naučit česky, skoro se mi vysmáli. Proč česky? (pousměje se) Je to těžké, ale opravdu dělám maximum. Nepředpokládám, že se naučím tak, abych mohla plynně mluvit. Ale aspoň věřím, že se naučím tak, abych se domluvila. Slibuju!“ (pousměje se)
Jak vypadá Voráčkův den v Philadephii? Čtěte dnešní Sport Magazín
