Pavel Bárta
19. srpna 2016 • 19:03

Naděje mezi českými beky v NHL: Situaci vnímám a na farmu už nechci

Autor:

Po jeho debutu za New Jersey vyšel obrázek, který nakreslil jako malý kluk. „Až vyrostu a budu dospělý, chtěl bych hrát NHL,“ stálo na něm vedle kresby brankáře v dresu Devils. Vojtěch Mozík chtěl být gólman, zbožňoval Martina Brodeura. Vyrostl z něj obránce a mluví se o něm jako o nástupci Marka Židlického. Už nakročil do týmu, který si vysnil. Jeho cílem je prosadit se natrvalo.



Před odchodem do zámoří nastřílel obránce Vojtěch Mozík za poslední dvě sezony v Plzni dohromady dvacet gólů. V první sezoně za mořem to taková salva nebyla, ale i přes léto věděl, na čem zapracovat. Připravoval se taky v Plzni, kde získal před třemi lety titul, zná trenéry a má tam spoustu kamarádů. Na ledě ho doprovázel taky Andrej Šustr, bek Tampy Bay, jehož za měsíc čeká Světový pohár.

ase tolik beků v NHL nemáme, na druhou stranu praváků jako vy se v sestavě pro World Cup sešlo dost. Nicméně, nenapadlo vás, že kdybyste toho měl za sebou víc, mohl jste se na soupisce taky objevit?
„Co si budeme povídat, kdybych odehrál půlku sezony v NHL, dal nějaké góly, tak na to můžu myslet. Ale pomýšlet po sedmi zápasech hned na Světový pohár? Zůstávám nohama na zemi. Budu muset ještě dokázat hodně, abych si vysloužil nominaci na tak prestižní akci.“

Z New Jersey odešel do Edmontonu Adam Larsson, na druhou stranu se do popředí derou mladší beci jako vy. Cítíte větší šanci?
„Člověk ty pohyby v klubu vnímá, vím, že se tam nějaké místo otevřelo. Ale před hlavním kempem asi nikdo neřekne, nakolik jistou máte v týmu pozici. Všechno se nejspíš vyvine podle aktuální formy, jak se předvedu v kempu a budu se hodit. Cítím šanci, ale raději zůstávám pokorný. Jdu si za svým cílem a doufám, že to vyjde. Na farmu už se mi nechce. Ale uvidíme, jak to dopadne.“

Nicméně Devils staví nový tým, skulinky se tam rýsují. Určitě je ta vidina slibnější, než kdybyste byl třeba ve Washingtonu.
„To je pravda. A jsem rád, že mi vyšlo zrovna New Jersey. Připomíná mi Plzeň. Žádný velkoklub typu New York Rangers, tedy na poměry NHL. Spíš menší, skromnější, zato domácký, zdravý.“

V obou klubech jste v minulých letech zažil nováčkovské kempy. Byl taky v nich rozdíl?
„To zase ne. V rozvojových kempech vás učí, jak správně trénovat, je to taková příprava. Ovšem v New Jersey se o nás víc starali i mimo, vzali nás na projížďku na lodi, snažili se nám něco ukázat. V New Yorku to bylo spíš jen o tom trénování. Pak na hotel a zase zpátky.“

Brodeur? Chtěl jsme být gólmanem

Po vašem březnovém debutu v NHL vyšel obrázek, který jste namaloval ještě coby školák. Měl jste už tehdy nějaké vnuknutí? Nebo byli Devils váš oblíbený tým?
„Oni tehdy vyhrávali a hlavně, já dřív chtěl být gólman. V Devils byl Brodeur, namaloval jsem brankáře s třicítkou. Když jsem do New Jersey odlétal, máma mi ten obrázek dala v obálce. Já už si to ani nepamatoval. Nakreslil jsem ho někdy v první třídě, bylo mi šest, sedm let. Strašně mě to dojalo, asi to tak mělo být, ten tým jsem si vysnil. Už jsem si sice zahrál, ale když do toho člověk jednou skočí, tak pozná, že hráči v NHL jsou taky v podstatě jenom lidi a že to člověk taky může hrát. Byl bych strašně rád, kdyby se mi to povedlo nastálo.“

Máte před sebou druhý, poslední rok smlouvy. Bude už proto příští sezona nesmírně důležitá?
„Zlomová. Rozhodující. Kdyby se mi povedla, můžu podepsat i lepší kontrakt. Pokud ne, bohužel. Těžko předjímat, ale já udělám všechno, aby byla dobrá a já zůstal v Americe.“

S týmem NHL jste zatím v rozehrané sezoně strávil zhruba měsíc. Jaký byl?
„Super. Nastoupil jsem do sedmi zápasů, další dva strávil na tribuně. Skok mezi farmou a NHL je obrovský, hlavně co se týče kvality, zázemí, všeho okolo. Přes péči, jídlo, cestování. NHL je prostě sen. Všude lítáte, přijdete do letadla, máte připravené jídlo, je o vás postaráno, krásné hotely.“

Počkejte, a v čem tedy bydlíte na farmě?
(usměje se) „Tam máme taky pěkný hotely, ale cestuje se dlouho autobusem a máte někdy dost šibeniční program. Stalo se, že jsme hráli za sebou pátek, sobota, neděle, do toho přesuny. Člověk je unavený, občas to nemá úplně řád. Ani lidi moc nechodili. V Albany asi hokej moc netáhne.“

Potkal jste se v Devils s Pavlem Zachou, jenž přišel z juniorské OHL koncem základní části?
„Vytáhli ho, když jsem tam ještě byl. Hráli jsme pak play off za farmu. Potkal jsem se i s Patrikem Eliášem a Jirkou Tlustým, pokecali jsme. Byli zranění, měli trochu jiný režim než kluci, co hráli.“

V NHL je atmosféra přátelštější než na farmě

Jak vás brali ostatní?
„Jakmile se dostanete nahoru, tak tam už hráči mají velké smlouvy, jsou víc v klidu. Snaží se spíš pomoct, rivalita je znát na farmě. V NHL mi to přišlo kamarádštější, víc v pohodě. V kempu asi ne, ale v rozjeté sezoně už má každý své jisté. Pokud tedy nehraje špatně.“

Psali o vás, že se můžete stát nástupcem Marka Židlického. Sám jste ale přiznal, že byste potřeboval přidat v produktivitě.
„Než jsem odcházel, dal jsem v extralize za dvě sezony dvacet gólů, dařilo se mi. Těžko hodnotit po jedné sezoně, ovšem produktivnější bych být chtěl. Měl jsem nějakých sedmnáct bodů, dal dva góly. V Plzni jsem nastřílel víc, přitom nemyslím, že extraliga je horší než AHL. Tam se hraje na menším hříšti, je to rozlítané, rychlejší, ale neřekl bych, že gólmani jsou něco extra, že skórovat v extralize je jednodušší. Ale byl jsem v Americe první rok. Možná i proto to nebylo ideální.“

Nesnažili se vás přeroubovat na defenzivnějšího beka?
„To ne. Chodil jsem na přesilovky, oslabení, ale hrál jsem až druhou přesilovku. Měli jsme tam dobrého střelce, praváka. Na mě tolik času nezbylo. Možná i proto mi to tam tolik nepadalo. Ale čeká nás nová sezona. Můj cíl je nastálo se usadit v New Jersey.“

Zaměřil jste se i v přípravě na to, aby to bylo lepší?
„Zahájil jsem ji docela brzy. I na to, že sezona začíná o týden nebo dva později kvůli Světovému poháru. Napřed v Brně ještě pod kondičním trenérem Milošem Pecou, s Pavlem Zachou jsme ještě jezdili do Telče za panem Pytlíkem. S ním jsme pracovali hodně na bruslení, snažil jsem se zlepšit i techniku hole, střelbu a tak. Pak jsem začal trénovat s týmem, abych se dostal do kombinace.“

Nešel jste trénovat do Plzně taky proto, abyste piloval angličtinu?
„S kluky ze zámoří jsme zašli i na oběd. Ryan Hollweg, Nicky Johnson a Colton (Yellow Horn). Plus Matěj Machovský. Umí dobře anglicky, takže jsem se procvičil. Oni se s tím moc nemazlí, že by třeba v řeči zvolnili. Ale to je dobře, tak to je i v Americe.“

A nemusel jste naopak na farmě mluvit rusky, když vás tam trénoval Sergej Brylin?
„Toho jsem se trošku bál, ale v pohodě. On působil skoro patnáct let v NHL, všechno za New Jersey, má tři Stanley Cupy. Vyprávěl, jak v Rusku hrál s Petrem Čajánkem. Trénoval nás jako obránce, i když býval útočník. Vždycky mi říkal, ať jako obránce nikdy nedůvěřuju útočníkům.“ (usměje se)

Jinak je ale od příchodu manažera Raye Shera ve vedení hodně lidí z Pittsburghu, že?
„S ním jich přišla spousta. John Hynes, který vede New Jersey, trénoval jejich farmu. I asistenta si přivedl. Je přísný, ale jeho tréninky mají spád, jede se naplno. A má výsledky. Týmu se před sezonou moc šancí nedávalo a nakonec byl skoro v play off . Udělal kus práce. Teď přivedli do útoku Taylora Halla, myslím, že se to ubírá dobrým směrem. Po letech, co se nepostoupilo, by se to už mohlo povést. Já doufám, že bych mohl být u toho.“