Sezonu rozjel Ondřej Palát (25) netradičně. Svou první rvačkou v NHL. „No, rvačka, byla to spíš taková žduchanice,“ říká útočník Tampy Bay Lightning. „Zrovna s dvoumetrovým Ericssonem se nemělo cenu pouštět do nějaké otevřené rvačky. Neměl bych šanci.“ V rozhovoru pro iSport.cz mluví o startu do nového ročníku, i o trenérském servisu na Světovém poháru, který předčil akce pod Aloisem Hadamczikem.
Spokojený zatím příliš není. S týmovým ani osobním rozjezdem sezony. Po jedenácti zápasech má Ondřej Palát na kontě 4 body (1+3) a sedm minusových bodů ve své jinak silné disciplíně. „Je to nezvyk. Občas se stane, že k tomu přijdete náhodou, že to není ani vaše chyba, ale na to se vymlouvat nechci. Není to nic dobrého, mám ještě 72 zápasů, abych to zlepšil.“
Pojďme od začátku – první zápas sezony s Detroitem a hned rvačka. Jak k ní došlo?
„No, rvačka, byla to spíš taková žduchanice. Vyústilo to z toho, že jsem dal otevřený hit, čistý. A Ericsson na mě vystartoval. Tak to chodí, šel pomstít kolegu. Chytil mě a začal mlátit. Tak jsem se snažil aspoň trošku bránit.“
Než vás chytil, tak o vás přelomil hokejku…
„Jo, dal mi krosček a zlomil o mě hokejku. Věděl jsem, že zrovna s ním by nemělo cenu se pouštět do nějaké otevřené rvačky. Neměl bych šanci, je to chlap jak hora, má dva metry. Asi bych moc neuspěl, kdybych shodil rukavice.“
Čekal jste od něj takovou reakci? Byl jste připravený?
„Asi jsem to měl čekat víc. V té chvíli mi to nepřišlo, protože na Ouletta to byl čistý hit. Netrefil jsem hlavu, nevyskočil jsem. Trefil jsem jej do hrudi, akorát on mě asi moc neviděl.“
VIDEO: Podívejte se na bitku Ondřeje Paláta
Jaké byly reakce spoluhráčů na vaši první bitku?
„Pár kluků mi řeklo, že jsem měl lehnout, nebo jej obejmout, aby mi nedal. Ale nechtěl jsem odjet ze rvačky a vypadat, že si za hitem nestojím. Postavil jsem se mu, jednu ránu jsem schytal.“
Rozdal jste něco?
„Nechal jsem si rukavice. I kdybych jej trefil, nic by se nestalo. Ani nevím, jestli jsem jej trefil, spíš on mlátil mě. Mám rád hitování, ale rvačky mě neberou. Dá se v nich strašně lehce zranit. Trefíte přilbu, zlomíte si ruku. Nebo nějak blbě spadnete na led a vykloubíte si rameno. Jsem opatrný. Nebojím se, ale nijak rvačky nevyhledávám.“
V nižší soutěži jste se porval?
„Jednou v AHL to bylo stejné. Dal jsem hit a druhý chlap na mě zezadu skočil a začal mě mlátit. Taky jsem to nečekal, byla to rychlost. Někoho hitnete, frajer za váma zahodí rukavice. Nemáte ani čas se k tomu pořádně postavit, bylo po podobné.“
Ranař Radko Gudas, váš bývalý spoluhráč, se neozval?
„Jo, psal mi: ‚Parádní hit Palič!‘ Odepsal jsem, že doufám, že on by po mně takhle neskočil.“
Kdyby ano, jak by to dopadlo?
„No, to si radši ani nebudu představovat. (usmívá se) Snad by mě Gudy šetřil. Za dva týdny s nimi hrajeme dva zápasy, těším se. Zajdeme před utkáním na véču, jsem rád, že jej zase uvidím. A na ledě pak budu mít určitě hlavu nahoře.“
Co jste říkal na nedávný distanc na šest zápasů, který Gudas dostal?
„Asi to posoudili, že trefil soupeře do hlavy. Gudy už měl nějakou historii, byl dřív pokáraný, tak mu to dali na šest zápasů. Ale nemyslím si, že to je hráč, který by chtěl někoho úmyslně zranit. Hraje tvrdě, je to jeho styl hry, jeho práce. Každý má v týmu někoho, kdo rád hituje.“
Jak jste zatím spokojen se startem NHL?
„Začali jsme doma, tam se nám docela dařilo, vyhráli jsme tři ze čtyř zápasů. Na dlouhém road tripu jsme hráli šestkrát a třikrát za sebou jsme prohráli. Hráli jsme špatně. Vyvrcholilo to zápasem proti Rangers, kde jsme vůbec nehráli od obrany (1:6). Řekli jsme si, že takhle hrát v NHL nejde! Pomohlo to, proti Islanders už jsme odehráli super zápas (6:1).“
Čím si vysvětlujete takový rozstřel?
„Nesoustředili jsme se na obranu. Všichni lítali dopředu, všichni jsme chtěli dávat góly a tak to prostě nejde. S Rangers nám jezdili sami na bránu, přečíslovali nás. Měli jsme pak delší mítink s trenéry a trošku jsme si to ujasnili. Že se v prvé řadě musíme postarat především o obranu, nepřemýšlet jen o gólech. Máme zkušené a dobré útočníky, kteří gól nakonec dají.“
Bylo to bouřlivé sezení, nebo ještě v klidu?
„Tak bouřlivé... Trenér nám ukázal videa, všichni jsme věděli, že jsme hráli špatně. Obránci lítali dopředu, útočníci nepomáhali zpátky, nemakali jsme naplno. A v hlavě jsme měli jen ofenzivu. Trenér si k tomu řekl svoje, my sami taky a dali jsme se dohromady.“
Také jste měl v hlavě jen ofenzivu?
„Já se snažím hrát pořád defenzivně. Mám pokaždé ve formaci ofenzivní hráče, takže se snažím trochu myslet dozadu. Být třetí vzadu. To je ale týmová věc, musíme hrát celá pětka.“
V hodnocení +/- máte sedm minusových bodů, to je na vaše poměry nezvyk, ne?
„Je to nezvyk. Občas se stane, že k tomu přijdete náhodou, není to ani vaše chyba. Ale na to se vymlouvat nechci. Není to nic dobrého, mám ještě 72 zápasů, abych to zlepšil.“
Po této sezoně vám končí kontrakt. Je to nějakým způsobem znát, vnímáte to? Nebo se vám daří tyto myšlenky hodit za hlavu?
„Snažím se na to nemyslet a makat pro tým. Dělat to samé, co poslední tři roky. Pozici v týmu mám dobrou, body přijdou. Je začátek sezony, nechci se nějak svazovat tím, že nemám body a nebude smlouva. To vůbec ne. Beru to, jak to je. Pořád budu makat pro tým a věřím, že body přijdou.“
Vraťme se ještě ke Světovému poháru. Jak jej zpětně hodnotíte?
„Musím říct, že pro mě to byla příjemná zkušenost. Od trenérského pojetí přes taktiku. Přišlo mi to strašně profesionální. Jako v NHL. Příprava, mítinky, super zkušenost. A hrát na Světovém poháru proti hráčům, na které jsem se dřív jen díval, bylo fakt super.“
Trenérská příprava a servis byly tedy podle vašich představ?
„Určitě. Trenéři se snažili všechno připravit tak, aby to vše bylo jako v NHL. A povedlo se jim to na výbornou. Od mítinků po video. Fakt na super úrovni.“
Bývalý reprezentační trenér Hadamczik se ozval, že to není úplně správná cesta. Co o tom soudíte?
„Pro mě to byla oproti olympiádě v Soči příjemná zkušenost. Dál bych se k názorům pana Hadamczika nechtěl vůbec vyjadřovat.“
A jak hodnotíte výsledek Světového poháru?
„S Kanadou jsme dostali 0:6, tři góly na konci třetiny nás zlomily, pak už se s tím dá málo co dělat. Proti takovému týmu, jaký tam měli. Škoda druhého zápasu s Výběrem Evropy. Tam to bylo v prodloužení padesát na padesát. Bohužel jsme prohráli. Dát gól v prodloužení a porazit Ameriku, což se nám povedlo, tak se o nás mluví jako o super týmu. Škoda, že jsme nad Evropou nevyhráli, protože s Amerikou jsme podali dobrý týmový výkon. A ukázali jsme, že hokej hrát umíme.“
