Pět let ze své bohaté kariéry strávil bývalý špičkový obránce František Musil v Calgary. Klub, fanoušky i město si zamiloval. Věří, že kouzlu Alberty propadne i Jaromír Jágr. „Jeho postava dokáže tamní lidi pobláznit. Před deseti lety by to však mělo ještě jiné grády. Teď jde hlavně o marketing,“ říká v rozhovoru pro iSport dvaapadesátiletý Musil, který působí v NHL jako skaut Buffala.
V NHL odehrál přes osm stovek zápasů. Kariéru ukončil František Musil už před patnácti lety. Kolem hokeje se však točí neustále. Oba synové jsou aktivními hráči, on sám pracuje jako hledač talentů. Od nové sezony je v Evropě shání pro Buffalo Sabres. Předchozích patnáct let byl skautem Edmontonu, úhlavního rivala Calgary. Jako hráč působil v obou klubech, mezi nimiž panuje velká rivalita.
V Calgary jste coby hráč strávil mezi lety 1990-95 pět sezon. Co tam podle vás nyní čeká Jaromíra Jágra?
„Já bych se spíše zeptal obráceně: Co čeká Calgary od něj?“ (smích)
Tak to zkuste vzít z téhle strany.
„V první řadě je to skvělý krok managementu. Myslím to tak, že hokej není jenom hra na ledě, ale taky jde o propagaci a marketing. I když už je Jarda trochu za zenitem, pořád je to žijící hokejová legenda.“
Myslíte, že už na NHL nemá a jde jen o marketing? Podle Michaela Frolíka může být on tím posledním dílkem do vítězné skládačky.
„To tedy nevím. Hodnotit si to úplně netroufám. Tolik ten tým neznám. Svůj názor si asi nechám pro sebe. Každopádně já Calgary miluji, zamiluje si ho určitě i Jarda a fanoušci budou milovat jeho.“
Očekáváte při jeho prvním startu typické kanadské pobláznění?
„Určitě, ale nebude to takové, jako kdyby tam přestoupil před deseti lety. To by to mělo ještě trochu jiné grády. Každopádně ale bude oživením. Flames mají dobré mladé hráče, velice důležité bude, jak si oni s Jágrem sednou. On hraje nějakým svým stylem a jiný nebude. Bude to velká výzva i pro trenéra, aby to správně namíchal. Mají kvalitní borce na různé styly hry a já věřím, že Jarda je natolik chytrej, že si jeden z nich najde, aby to bylo prospěšné pro všechny strany.“
Co bude Jágra čekat při vypjatých a extra sledovaných zápasech s rivalem z Edmontonu?
„Já jsem zažil éru, kdy tyhle zápasy Battles of Alberta byly skutečnou válkou. Ale opravdu hlavně na ledě. Teď to bude asi trochu jiné. Na severu Alberty v Edmontonu hraje aktuálně nejlepší hráč NHL Connor McDavid. Jarda bude taková ta odcházející hvězda, která se nebude chtít dát zahanbit. Je to parádní marketing tool pro provincii i pro celou Kanadu. Moc si přeju, aby překonal Gordieho Howea a měl další primát.“
V Buffalu, kde aktuálně působíte v roli skauta, zájem o Jágrovy služby nebyl?
„Něco jsem v médiích zahlídl, ale opravdu nevím, na kolik to bylo reálné. Mám pocit, že klub chce jít trochu jiným směrem.“
Ten směr zřejmě dobře ilustroval i před několika dny podepsaný kontrakt Jacka Eichela. Nebyla pro vás smlouva na 8 let za 80 milionů dolarů překvapením?
„Je otázkou, kam se ekonomicky liga ubírá. Vedení by hráči nedalo takovou obrovskou sumu, pokud by o jeho kvalitách nebylo stoprocentně přesvědčeno. Vědí, co dělají. Mají tým analytiků, ví o tom hráči víc, než on sám o sobě.“
Co říkáte celkově na letos podepsané megasmlouvy mladých hráčů? Ať už jde o Eichela, McDavida či Draisaitla.
„Myslím, že lidi platí nemalé vstupné, aby se mohli dívat na absolutní světové hvězdy. Ty ale musí být zaplacené. Když to neudělá jeden klub, milerád to udělá druhý a hráče si přetáhne. Zase je to marketing. Ti, kteří top nejsou, prostě budou hrát buď za míň, nebo budou z ligy venku. Nic mezi tam není.“
Jaké letos dáváte Buffalu šance?
„Nemuselo by to být špatné. Mladí hráči budou pomalu dozrávat. Očekávám hodně zajímavou sezonu. Přišel k nám nový management, který se bude snažit vtisknout týmu nějakou tvář. Uvidíme. Hlavně ale nikdo nesmí očekávat, že budou hned takové výsledky, jako byly v předchozích letech v Pittsburghu.“
Můj syn David nedostal v NHL šanci
Oba vaši synové se pokouší procpat do NHL. Obránce David se ale po letech vrátil do Česka, kde podepsal roční smlouvu s Třincem. Je spokojený?
„David je v Třinci spokojený moc. Jak herně, tak po životní stránce. Jeho snem ale pořád zůstává NHL.“
Říkal, že jeho cílem je dostat se do výběru pro olympijské hry v Pchjongčchangu, Jak vidíte jeho šance?
„Šanci určitě má. Je ale otázkou, jak se bude vyvíjet celá sezona. Když bude mít dobré zápasy a zapůsobí, může se mu to povést. Musí se prodat trenérům, udělat na ně dojem, aby si řekli, že přesně takového hráče potřebují. Je to taky do jisté míry byznys.“
Za mořem celkově strávil osm let, z toho poslední čtyři na farmě. Co mu scházelo, aby se prosadil v NHL?
„Problém byl v obou stranách. Nechci vypadat jako zhrzený otec, ale on prostě nedostal šanci. U mladých je tohle přitom klíčové. On za ty čtyři roky na farmě v AHL dostal šanci nahoře jen jednou. Odehrál čtyři zápasy, v nichž podle mě nezklamal. Ukázal, že tam může hrát, ale stejně šel zpátky dolů. Pak se navíc změnilo vedení, které chtělo jít jinou cestou, a on do toho nezapadal. Je škoda, že se s ním nerozloučili dřív.“
Na druhou stranu uplynulá sezona ukázala, že cesta do NHL může vést i z extraligy. Nepřekvapil vás velký počet hráčů, kteří v létě zamířili z Česka za moře?
„Trochu ano, ale každopádně ti, kdo odešli, mají velkou kvalitu. Třeba Honzu Ruttu jsem viděl před mistrovstvím světa, kdy bojoval s Davidem o místo v nominaci. Ze všech našich obránců, kteří odešli do Ameriky, byl jednoznačně nejvyzrálejší. Nepřekvapuje mě, že se hned prosadil. Pro kluky v Česku je ohromná vzpruha vidět, že to jde a sny nikdy nekončí.“
A co mladší syn Adam? Ten na farmě v AHL nyní působí po přechodu z juniorky prvním rokem.
„Adam je trochu jiný než David. Je to dravec, stejně jako býval jeho dědeček Jaroslav Holík. Má tu nevýhodu, že ač je hráčem St. Louis, působí na farmě Colorada, jelikož Blues o farmu po příchodu Vegas přišli. Své hráče tedy posílají do jiných záložních týmů, což není ideální.“
