Premiérovou brankou v národním týmu uzavřel svoji přípravu na mistrovství světa obránce Michal Jordán. Nejen gólem do finské sítě (celkově 3:2 po nájezdech) potvrdil zadák Caroliny svoji rostoucí formu na širších hřištích. Blýsknul se i jedním velmi odvážným výpadem a celkově sebevědomým výkonem.
Zdálo se, že se na ledě cítíte velmi dobře. Bylo to tak?
„Musím říct, že jsem se zlepšoval každým zápasem. V těch prvních to nebylo z mé strany úplně ono, cítil jsem se trochu unavený, ale už jsem tady týden, zahrál jsem si čtyři zápasy a každým z nich se to zlepšovalo. Víc jsem si věřil.“
V čem konkrétně jste se nejvíc zlepšil?
„Asi jsem si musel zvyknout na hřiště, je trochu větší. Musíte pořád bruslit, pořád dostupovat hráče, protože jak jim dáte chvilku času, můžou se rozjet a když stojíte na místě, hráč vás objede. Takže rychle k nim přistupovat, jinak je moje hra pořád stejná. Poctivě dozadu, a když je možnost podpořit útok, tak ho podpořím.“
Povzbudil vás i vstřelený gól?
„Skočil jsem na led, měli jsme posledních pár sekund přesilovky, dobře jsme si to vyměnili s Krejčou (Krejčíkem) a já jsem viděl, že mám volnou dráhu, snažil jsem co nejrychleji vystřelit a spadlo to tam.“
Odrazil se gól pak na vaší individuální akci, že jste na ni měl dost sebevědomí?
„Samozřejmě. Myslím, že Finové už byli na ledě trochu utahaní, my jsme si to dobře dávali na modré, chtěl jsem vystřelit, ale obránce to dobře vyklekával. Věděl jsem, že chci s pukem něco udělat, že ho nechci jen nahodit do rohu. Vyjel jsem s tím na prostředek, Krejča se se mnou střihnul, to je asi zmátlo a měl jsem plnou lajnu až do brány. Bohužel jsme to tam nedostali.“
Vyžaduje to od vás jako od obránce velkou odvahu?
„Těžko říct, to vzniká podle toho, jaká je situace. Když můžu, občas si to dovolím. Jak říkám, to jako hráč musíte co nejrychleji vyhodnotit.“
Co soudíte o síle týmu, který se rodí?
„Tým je dobře vyvážený. Budeme mít tři super gólmany, na které se můžeme spolehnout. Pak starší hráče, kteří nás dokážou srovnat, s nimi hodně zkušeností. Je to silný tým a doufám, že něco předvedeme a půjdeme za úspěchem.“
Těšíte se už na atmosféru zápasů na mistrovství světa?
„Atmosféra byla parádní už ve středu Znojmě i tady v Brně. Měli jsme vyprodané zimáky. Jako malí kluci chcete, abyste hráli v nároďáku a chodily plné arény, to bylo super a byla radost hrát před takovým publikem.“
Vyrovnáte se s domácím tlakem?
„Tlak je každý rok, tento rok bude dvojnásobný, že se hraje v České republice. Jak říkám, trenéři jsou tady parádní, máme hodně zkušených hráčů, takže tlak z nás opadne během prvních pár střídání.“
Zbývá týden. Bude to nepříjemné čekání?
„Dobrá otázka. (usměje se) Pro mě osobně ta příprava a poslední čtyři zápasy byly hodně náročné, ani jsem moc nebyl doma, takže pro mě osobně to bude fajn, že budu doma s rodinou, máme pak pět dní, abychom se na to připravili. To je dost dlouhá doba a pak už to vypukne.“
