Přes 13 tisíc nadšených diváků aplaudovalo vestoje. A šestnáct hrdinů s hokejkou jim kynulo nazpět. Československo se právě stalo mistry světa. Poprvé. Přesně před 70 lety. Přitom v titul už nikdo nevěřil…
Po smolné porážce od Švédů 1:2 to totiž vypadalo, že i třetí pokus o dobytí ledového světového trůnu na štvanickém svatostánku skončí bez zlaté tečky a Čechoslováci budou brát stříbro (v roce 1933 získali bronz, 1938 také bronz). Vždyť i tuzemské deníky před posledním dnem hlásaly, že boj o zlato je ztracen (hrálo se systémem každý s každým).
Jenže pak prožila Praha 23. února 1947 hokejový zázrak. »Tre Kronor« šokovali sebe i svět prohrou 1:2 s Rakouskem, a favorizovaní domácí borci v závěrečném duelu šampionátu rozstříleli 6:1 USA. A to stačilo. Sláva! Bravo! Mistři!
Po jedenácti triumfech Kanaďanů a jednom Američanů a Britů se na MS konečně dočkalo i Československo. „Plakali jsme tehdy štěstím. Jedinou odměnou nám byla kožená bunda, kterou jsme dostali, a taková malá ušmudlaná medaile. Ale pro nás strašně cenná!“ vyprávěl před lety Jaroslav Drobný (†79), jenž na turnaji vstřelil hned 14 gólů.
Ještě o 15 víc ale »nasypal« soupeřům nedostižný Vladimír Zábrodský (93), poslední žijící člen té báječné party. „Měli jsme tehdy snad nejlepší možné mužstvo,“ vzpomínala legenda, která za nároďák vstřelila 158 branek. Od toho roku vidělo Československo, respektive Česko, mistrovské oslavy ještě jedenáctkrát. Kdy přijdou ty další?
| 16 hokejových hrdinů z Prahy 1947 |
|
Brankáři: Modrý, Jarkovský. |
