Čáslavská podstoupila vloni v polovině května náročnou osmihodinovou operaci, po které strávila tři týdny v nemocnici. Od té doby musela absolvovat několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o více než patnáct kilogramů. Letos v létě se její stav opět zhoršil a neodcestovala kvůli tomu na olympijské hry do Ria de Janeiro.
Čáslavská získala na olympijských hrách v Tokiu 1964 a v Mexiku 1968 sedm zlatých medailí. Byla také čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa.
Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.
"Spolu s Emilem Zátopkem je Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel," uvádí v jejím profilu na svém webu Český olympijský výbor.
Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku.
Počátkem roku 1990 se Čáslavská po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
