Billa, Barvy a Laky Hostivař, Alpa, Království železnic, Pražská teplárenská či Pražská plynárenská. Tyto a desítky dalších firem se cítí zrazeny výkonem hráčů Sparty ve čtvrtfinále extraligového play off. Ba co víc, hokejisté s velkým S na dresu znehodnotili práci Petra Břízy, Martina Ferduse a Josefa Jandače. A kdyby jen jejich, zrazen se cítí celý management klubu, tedy i kouč Jiří Kalous.
To vše vyplývá ze středečního vyjádření náčelníka klubu Petra Břízy, jenž po deseti dnech veřejného mlčení vystoupil z ticha a na klubových stránkách poskytl svůj pohled na věc. Kdybyste snad čekali náznak sebezpytu a sebereflexi velitelů podniku, kteří by nějakou náhodnou a samozřejmě omluvitelnou chybičkou přispěli ke krachu, máte smůlu. Zpackali to hráči a nikdo jiný. Tečka.
Posuďte sami: „Přiznám se, že stejně tak jako fanoušci a partneři klubu, se i já cítím být zrazen výkonem týmu ve čtvrtfinále play off, kde mužstvo během šesti dnů hodilo do koše svoji devítiměsíční tvrdou práci v základní části i Champions Hockey League. Zároveň znehodnotilo práci představenstva a celého managementu klubu a stejně tak zklamalo své fanoušky a partnery Sparty. Bylo to selhání mužstva od našich lídrů až po posledního hráče na soupisce,“ hlásí Petr Bříza, předseda představenstva.
Dehonestovaní hráči si naštěstí mohli přečíst uklidňující dodatek: „I přes toto fatální selhání nám dále naši partneři projevují důvěru a již připravujeme vše na sezonu 2017/2018.“ Přesně podle známého sportovního hesla: Vyhráváme všichni spolu a stejně tak i prohráváme společně.
Teď se vrátím trochu zpět. Měl jsem to štěstí, že jsem zažil památné, často eskamotérské výkony Petra Břízy v brance. Se svým řemeslem udivoval doma i v cizině, válel v reprezentaci. Na sklonku kariéry dobyl se Spartou titul, patří zaslouženě ke klubovým legendám.
Vždy byl v centru dění, díky své inteligenci měl odjakživa velký rozhled, byl přirozeným vůdcem. Jakmile cítil křivdu, nebál se ozvat. Nebylo ani náhodou, že po převratu v listopadu 1989 veřejně vystupoval za sportovce před stovkami tisíc lidí. Jakmile i v týmu cítil nespravedlnost, plynoucí z klubových kanceláří, vystoupil z řady a své šéfy vyzýval k přímé diskusi. Lidově řečeno: nenechal si kálet na hlavu, uměl být vzpurný.
Nikdy neměl rád producírování bafuňářů po kabině, když to na ledě drhlo. Přitom teď… Až máte pocit, že ten člověk v životě vrcholově nesportoval. Nechtěl bych být u toho, kdyby hráč Petr Bříza v plné výzbroji potkal funkcionáře Břízu někde na chodbě haly, setkání tváří v tvář by nedopadlo dobře.
I když hráči nesou na rychlém odchodu z play off největší vinu, rozhodně v tom průšvihu nejsou sami. Namočení jsou do něj logicky i ti, kteří současnou rudou jednotku sestavili a kteří jejím členům vyměřili plat.
Bříza však své podřízené nemotorným až zlým vyjádřením zcela izoloval od všeho dobrého, co Spartě vykonali.
Proč to neříci přesně: udělal z nich úplné blbce.
Související články
