České atletické legendy nesouhlasí s návrhem Rady evropské atletické asociace EAA, která přišla s plánem na úpravu podmínek pro schvalování evropských rekordů. Pokud by plán vstoupil v platnost, v důsledku by o své rekordy přišli i čtyři Češi – Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová, Jan Železný a Roman Šebrle.
Rada EAA o víkendu podpořila návrh sedmičlenné projektové skupiny, která stanovila nová kritéria pro uznávání evropských rekordů. Ty mají dále platit, jen pokud byly dosaženy na dosud neurčených významných závodech, rekordman musí během dvanácti měsíců před rekordním výkonem podstoupit daný počet dopingových testů. Rekordman také nikdy během kariéry nesmí být přistižen při dopingu a jeho vzorek po rekordním výkonu musí být zachován deset let.
A právě poslední kritérium vylučuje ze hry všechny české evropské rekordmany, kromě oštěpařky Barbory Špotákové . Ostatní čtyři totiž svých výkonů dosáhli před rokem 2005, od kdy mezinárodní federace IAAF zachovává dopingové vzorky.
„Je asi jasné, jaký na to mám názor. Kdyby vám chtěl někdo sebrat rekord, asi nebudete šťastný,“ řekl iSport.cz světový rekordman v hodu oštěpem Jan Železný . „Na jednu stranu tyhle věci můžu chápat. Ale atletika by měla pracovat tak, aby se její image zlepšila. Ne, že obviníte lidi, kteří něco dokázali: My vám to teď zrušíme.“
Železný během kariéry překonal světový a tím i evropský rekord pětkrát, nejlepšího výkonu 98,48 metru dosáhl v roce 1996. „Vzorky nebyly uchovávané deset let. Já si pamatuju, že jsem podepisoval, že vzorky mohli zkoumat. Mohli si je nechat třeba dvě stě let,“ říká Železný.
„Tohle je něco, co se mě osobně dotkne. Já za to nemůžu. Mně to zatím připadá jako dobré PR, že se o tom mluví. Ono by to asi bylo složitější v právním sportu, když se lidi ozvou a budou se cítit dotčení, že se nikdy ničeho nedopustili. Já jsem byl všemožně testovaný, ale až v roce 2006 bych do toho systému zapadl. Jenže ve čtyřiceti jsem světový rekord nehodil.“
Nepochopím nikdy v životě, tvrdí Šebrle
Podobný názor má také Roman Šebrle , jehož výkon 9026 bodů, kterým v roce 2001 jako v první historii překonal hranici 9000 bodů, stále platí jako evropský rekord.
„Jsem razantně proti. Proč bychom já a Železňák měli přijít o evropské rekordy, když jsme se nikdy proti pravidlům neprovinili? Nechápu a nepochopím nikdy v životě,“ říká Šebrle. „Nikdy jsem se neprovinil, vždycky jsem za každé situace vystupoval podle pravidel. Proč bych měl přijít o evropský rekord? A asijské rekordy budou platit? Světové budou platit? Americké budou platit? Je to guláš, absolutní nesmysl! Byla by to jenom křivda na nás, kteří jsme vždycky závodili čestně.“
O své rekordy by podle nových pravidel přišly také běžkyně Jarmila Kratochvílová a koulařka Helena Fibingerová . Kratochvílová drží evropský i světový rekord na 800 metrů pod širým nebem (1:53,28 minuty z roku 1983) a na 400 metrů v hale (49,59 sekundy z roku 1982). Fibingerová je evropskou i světovou rekordmankou v hale (22,50 metru z roku 1977).
EAA hodlá věc předložit k posouzení srpnové Radě mezinárodní federace IAAF. Prezident IAAF Sebastian Coe řekl, že se mu návrh líbí, ale zdůraznil, že pokud by se návrh měl týkat i světových rekordů, musely by s ním souhlasit i ostatní kontinentální asociace.
