Jako hráče patřícího do světové desítky, který se ale trochu uspokojil s tím, co má, vidí nejlepšího českého tenistu Tomáše Berdycha jeho bývalý trenér. Jaroslav Navrátil s ním začal pracovat, když blonďatému klučinovi nebylo ještě 16 let.
Navrátil trénoval Berdycha dlouhých osm sezon. Až do minulého pátku, když se rozhodl skončit. A jasně říká: „Bylo to moje rozhodnutí. Chci se věnovat rodině. Tomáše budu dál podporovat, beru ho jako svého kluka.“
Berdycha znáte jako málokdo, převzal jste ho v jeho pubertě. Jaký z něho vyrostl tenista?
„Všichni mi tehdy říkali, že je velmi šikovný, což se potvrdilo. Úderově patří ke klukům ze světové špičky. Téměř nemá nějakou slabinu. Když se ještě zapracuje na jeho nohou, jeho pohybu, tak do desítky patří. Už neříkám, že do pětky, ale do desítky určitě. Jakmile mu funguje hlava a má to chtění hrát, jako v Davisově poháru, což je podstatné, je to špičkový hráč.“
Tím chcete říct, že chce málo?
(dlouze přemýšlí) „Tomáš strašně chce. Líbil by se mu život v první desítce, na kterou má. Na druhé straně si myslím, že se trochu uspokojil.“
Nejste sám, kdo si všiml, že mu chybí dravost, jakou měl dřív, hlavně před dubnovým zraněním kotníku, které bylo jeho prvním vážnějším v životě. Proč ten drajv najednou nemá?
„To já nedovedu posoudit, to by musel vysvětlit on. Ale on to neřekne, to je jasné, že to neřekne. Dám příklad. Andy Murray byl jednu dobu třináctý na světě, pak spadl na sedmdesáté místo. Začal pracovat s Gilbertem. S tím mu to nešlo, ale dostal od něho hodně rad do života. Murray ho pak vyměnil za jiného kouče. Nebyl sice tak dobrý, ale on makal a je čtvrtý. Je v něm rvavost, chuť dokázat, že budu třetí, druhý, možná první. V tom vidím ten rozdíl.“
Copak Berdych by nechtěl být třetí, druhý nebo první?
„To on by chtěl, ale k tomu je potřeba některé věci odstranit.“
Co máte na mysli?
„Na turnajích, kde jsou chlapi a ženské dohromady, ho to do jisté míry váže k přítelkyni Lucii (Šafářové) a on není tak uvolněný. Plno věcí, třeba kdy by měl trénovat a tak, tam není.“
Takže ho láska odvádí od tenisu, jako se o tom mluví v případě jiného velkého talentu Nicole Vaidišové?
„To já bych nechtěl tvrdit! (důrazně) To ne. Jsou to dvě stránky věci. Lucka mu dává všechno. Je to dobrá přítelkyně. Netahá ho po diskotékách. On je tenista, chodí včas spát. Oba jsou profesionálové. Ale když jsou spolu na turnaji, je to prostě složité. To jsem chtěl říct. Ne že ho Lucie brzdí. To ne. To ne.“
Mluvíte o Berdychovi jako o talentu od puberty. Bylo něco, co vůbec neuměl?
„Tomáš neuměl kromě tenisu žádný jiný sport. To je přitom důležité, tedy víc v mladším věku. Takže jsme spolu pak začali hrát nohejbal, v zimě basketbal i další míčové hry. Jednostrannost ve sportu je určitě špatná, protože při dalších sportech se člověk rozvíjí. Třeba při basketbalu periferní vidění.“
Co považujete za jeho největší úspěch za dobu, co jste ho trénoval?
„Paříž, turnaj série Masters před třemi lety. Když člověk vyhraje takový turnaj jako dvacetiletý kluk, tak to pak směřuje k postupu na žebříčku, to je jednoznačné.“
Jste spokojený s tím, jaká vaše spolupráce byla?
„Mám z ní dobrý dojem. Když jsme začínali, bylo mu necelých šestnáct. Na žebříčku byl kolem 900. místa s pěti body. Napřed jsem ho chtěl dostat do stovky, což se podařilo. Pak do padesátky, do dvacítky, do desítky. I tam byl. Moje představa byla taková, že on má na pětku, což už netvrdím, ale na desítku určitě. Že má šanci hrát o Masters, čemuž byl vloni a předloni blízko. Bylo důležité, aby se tam zabydlel, a to jsem nedokázal, pokud mám mluvit sám za sebe.“
Hodně se mluví o vašich údajných sporech v poslední době. Kde je pravda?
„Klapalo nám to až do poslední chvíle. Co je nejdůležitější pro trenéra, tak taktiku, kterou jsme si řekli, on vždycky splnil. Samozřejmě je důležitý výkon, někdy ani taktika nepomůže, třeba jako na US Open, kde byl jeho výkon vážně tragický. Ale jinak plnil, co jsme si řekli, a toho si vážím.“
Proč jste tedy spolu skončili, když jste byl tak spokojený?
„Jediný důvod bylo moje rozhodnutí, že se chci víc věnovat rodině. Měl jsem Tomáše, předtím jsem byl s Tabarou, předtím se Štěpánkem. Patnáct let jsem věnoval život tenisu. Letiště, hotely, turnaje. Teď se stanu v Prostějově šéftrenérem, takže budu u tenisu dál, ale v jiné podobě. Bral jsem to, že děti jsou pryč z baráku a žena byla většinu času sama. Už to tak nešlo. Rodinný život byl to hlavní.“
Kdy jste se rozhodl?
„Začal jsem o tom uvažovat po US Open, protože výkon tam... Podívejte, dávali jsme tomu všechno, příprava byla fantastická, a pak ten výkon. Tam jsem o tom začal uvažovat. Po návratu z New Yorku jsem o tom mluvil s ženou. Dala mi sice volnou ruku, ale taky řekla, že by byla raději, kdybych už byl častěji doma.“
Kdyby hrál Berdych ve druhé polovině roku líp, ještě byste vydržel?
„To je otázka. Zvažovali bychom to, ale nebylo to tak. Chci zdůraznit, že i když plno lidí říká, že sezona byla neúspěšná, tak Tomáš skončil na 20. místě, to je velice dobré. Čtyři velké turnaje ztratil kvůli zranění. A kdyby na každém udělal pouhých padesát bodů, tak byl zase čtrnáctý a sezona by byla stejná jako loňská. Zranění mělo velké následky.“
Co když jeho hře škodilo nejen zranění, ale také stále menší odvaha útočit, chodit na síť, důrazným volejem jít za svým? Nebyla chyba i to, že jste ho k tomu nepřiměl?
„Na tom jsme pracovali téměř tři roky. Myslím si, a řekl jsem mu, že jeho největší problém je raketa. Hraje s poměrně měkkou, ale Tomáš není ten typ hráče, co má takový cit. Když se k tomu přidá právě špatný výběr rakety, tak je těžké hrát s ní dobře zejména voleje. Při nich je na jeho menší cit v zápěstí potřeba raketa tvrdší.“
Proč tvrdší raketu nezkusil?
„On ji zkusí, teď v zimě bude mít dva typy na výběr. Kdyby se rozhodl pro jeden z nich, věřím, že by to bylo přínosem. Jenže on se vždycky bál, když jsme se o tom bavili, že když si vezme raketu dobrou na voleje, na nichž není jeho hra založená, začne hrát nepřesně ze základní čáry a ztráty budou kvůli té změně daleko větší.“
Zdá se, že i vy uznáváte, že změna trenéra Berdychovi pomůže. Začne zkoušet jiné rakety, které potřebuje, možná dostane další motivaci. Je to tak?
„Záleží na tom, jak bude respektovat nového trenéra. To je na něm. Platí si ho sám, budou si věkově daleko blíž, protože Tomáši Krupovi je sedmatřicet, budou si tykat. Krupa je zkušený a výborný trenér a já bych byl jenom rád, kdyby jim to fungovalo. I pro mě to bude důležité, pro Davis Cup i pro celý český tenis.“
Trénovat Berdycha bude sice Krupa, ale dojde k paradoxní situaci, když vy jako šéftrenér budete v Prostějově v hierarchii ještě nad nimi. Nebude to problém?
„O tom budu s panem doktorem Černoškem ještě jednat, ale mělo by to být tak, že bych měl mít pod sebou hráče, trenéry a další, i velmi mladé talenty. Mezi nimi budou i Krupa a Berdych. Budu jim dělat poradce, předávat zkušenosti, říkat jim, jak se tenisový trénink vyvíjí. Určitě zůstaneme ve velice úzkém kontaktu.“
Jak jinak, když budete jejich nadřízený.
„Pozor, na přímou zodpovědnost bude mít Tomáše jeho nový trenér. Samozřejmě plno věcí, co oni budou chtít konzultovat a poradit, jim rád předám. Sednu si s novým trenérem a budeme mluvit o tréninku, o tom, co zabírá, na co Tomáš reaguje, na co už ne, aby to pomohlo hlavně Tomášovi.“
Bude vám to takhle klapat i při Davis Cupu, kde jste nehrajícím kapitánem a Berdych vedle Radka Štěpánka jedním ze dvou klíčových hráčů?
„Z mé strany určitě. Já ho měl jako dalšího syna, můj vlastní kluk je o dva roky starší. Musel by říct Tomáš, jak to vidí, ale já myslím, že problém nebude určitě a že bude to klapat dál. Zásadní rozbroje jsme totiž spolu neměli a doufám, že ani mít nebudeme.“
