Trest za těžko uvěřitelnou extraligovou taškařici v podobě napadení hráčů Komety masérem hokejového Chomutova přišel. Výrazný finanční postih, podmínka. Následovalo očekávané, opětovné pobrečení si trenéra Aloise Hadamczika. Nejvyšší soutěž tak svůj kredit opět podkopala.
Touha majitelů českých extraligových klubů by měla být jasná – vybudovat produkt, který bude mít prestiž. Sportovní i společenskou. Produkt, do kterého se bude chtít investovat partnerům, který bude produkovat zábavu pro širokou veřejnost.
Co se výkonnosti účastnických celků týče: výpověď o jejich postavení v Evropě poměrně jasně dávají výsledky prvních dvou ročníků Ligy mistrů (hrané navíc bez organizací sdružených v KHL), absence tuzemských zástupců ve čtvrtfinále.
Bohužel, selhává i daleko snáze kontrolovatelná druhá složka. Ta společenská. Stačilo by, aby se vrcholní představitelé nechovali jako účastníci hospodské diskuse a leccos by vypadalo lépe. Chomutovský případ opět předvedl zdejší malost.
Piráti si zaměstnávají člověka, který je schopný v afektu napadnout hráče svého soupeře kompozitovou holí. Následně se jejich představitelé dohadují, kdo to vlastně byl. Jakoby šlo o nějakého nádeníka. Jenže František Moščic je při zápasech na střídačce. Není no name.
Takže je to podobný případ jako legendární Jiří Mouček, který měl pro trenéra Vladimíra Růžičku vybírat peníze od jeho mladých svěřenců. Taky původně nikdo nevěděl, kdo to je, co na Slavii dělá. Až pod tlakem přišlo na řadu rozpomínání.
Ligová disciplinárka celý případ uzavřela v pondělí pokutou 75 tisíc korun a roční podmínkou pro viníka. Finanční flastr je to výrazný, pro člověka s Moščicovým příjmem musí znamenat značné životní komplikace. Karel Holý učinil správné a nikterak měkké rozhodnutí při přihlédnutí k okolnostem.
To finální nechal na pánech Veverkových. To oni by měli rozhodnout, zda si muže této pověsti a mravů chtějí nadále nechat na své výplatní listině. Jedná se především o vizitku Chomutova. Pokud by na ní lpěli, se svým zaměstnancem se neprodleně rozloučí. Neudělají to.
Kdo ovšem nemohl zůstat stranou, je brněnský trenér Alois Hadamczik . Ustřelil už svou bezprostřední reakcí o tom, že útočník měl být jeho týmem zkopán. Oplácet násilí násilím, to je tedy od bývalého národního kouče hezká rada do života.
A i nyní by se měl věnovat spíše svému kulhajícímu souboru než podkopávat ligovou autoritu. Srovnávání hokejových soudů s těmi skutečnými je zcela scestné. Pokud to chtěl řešit majitel cenné sbírky bronzových a stříbrných medailí ze světových akcí touto cestou, měl podat trestní oznámení.
