Na odkaz Arsenalu nenavazuje Sparta jen svými dresy, ale taky počtem zraněných. Jedním z jedenácti hráčů letenského klubu, kteří se v této sezoně ocitli na marodce, je útočník Martin Nešpor. „Je to jen náhoda, něco podobného jsem zažil v Mladé Boleslavi,“ komentuje kalamitu fotbalista, který se zotavuje po operaci třísel.
Svou hru má Martin Nešpor postavenou na rychlosti, síle a důrazu – a přitom ani jednu ze svých zbraní nemohl použít. Sžíravá bolest třísel postupně ochromila jeho tělo i mysl. Vysvobozením byla až operace u specialistky v Mnichově.
Kdy trable s třísly začaly?
„Už zezačátku soustředění v Itálii jsem s tím měl problémy, pak se to táhlo a poslední měsíc a půl se to hodně zhoršilo. Cítil jsem to při všem, zjednodušeně i při tom, když jsem si pšíknul, tak mě v břiše píchlo. Jako bych tam měl jehličku. Omezovalo mě to v každém sprintu, v každém souboji. Zrovna při mém stylu hry, když nejsem stoprocentní, je to pro mě v pytli. Svazovalo mě to v hlavě, byl jsem zoufalej.“
Nicméně zpočátku sezony jste nastupoval. Jak jste bolest tlumil?
„Naučil jsem se s tím nějak hrát, ale byl jsem poloviční. Vzal jsem si třeba prášek proti bolesti, ale moc jsem to do sebe prát nechtěl. Dělal jsem břišní cvičení, posiloval jsem hluboké svaly. Nakonec jsem měl dvanáct dní absolutní klid, ale necítil jsem žádné zlepšení.“
Byl to třeba důvod toho, proč jste se po zápase na Bohemians, v němž jste skóroval, nevešel v dalším utkání ani na lavičku?
„To ne, trenér takhle udělal nominaci a na mě zbyla tribuna.“
Jak jste to nesl?
„Na rovinu? Těžce. Byl jsem s pokorou rád, že jsem na Bohemce nastoupil a dal gól, měl jsem další dvě šance, takže jsem věřil, že další zápas půjdu aspoň na lavičku. Ale když je hráč otrávenej a naštvanej, uškodí jen sám sobě. Vzal jsem to sportovně, jen mě to utvrdilo v tom, že musím dál pracovat a makat. Jenže pak mě přibrzdilo zranění.“
Takže jste se rozhodl pro operaci?
„Teď už mám tři týdny po ní. Zkoušel jsem milion metod, ale nic mi nepomáhalo. Řešil jsem to s Márou Matějovským nebo s Costou, kteří měli stejné problémy, tak jsem řekl, že by bylo vhodné jet na operaci do Mnichova, kde se na to specializují. Jsem rád, že mi v tom Sparta i můj agent vyšli vstříc. Teď už žádnou bolest necítím, jen mám dvě jizvy v podbřišku.“
Jak jste do Mnichova a zpět cestoval?
„Normálně autem, odvezl mě tam Petr Mikolanda. Přespal jsem v hotelu, druhý den ráno jsem šel na operaci, strávil jsem noc v nemocnici a další den pro mě zase Petr přijel. Cesta byla v pohodě, ale bolelo to, protože mě furt rozesmával. (směje se) Ale to už bylo to nejmenší. I kdyby to byla trojnásobná bolest, věděl jsem, že to přežiju. Hlavně když mi to pomůže.“
Snášel jste rekonvalescenci těžko?
„Hlavně manželka ji snášela těžko. Jsem hyperaktivní, potřebuju vybití na hřišti, zpotit se, unavit se, takže jsem nevěděl, co mám dělat. Dvakrát za den jsem utíral prach, i když jsem nemohl skoro chodit. Bylo to víc psychické týrání, než fyzické.“
Teď už jste zase začal s tréninkem?
„Ano, jezdím na rotopedu, chodím do bazénu s kondičákama. Jsem rád, že jsem zase v kabině, už se tomu zasměju.
| MARODKA SPARTY |
|
MARTIN NEŠPOR po operaci třísel JOSEF HUŠBAUER distorze kotníku ROMAN BEDNÁŘ svalové zranění MICHAL BREZNANÍK svalové zranění PATRIK SCHICK po operaci menisku LUKÁŠ JULIŠ po operaci zkřížených vazů v koleně |
