Osud utkání proti tlupě Pavla Vrby mohl strhnout úplně jiným směrem útočník Sigmy Olomouc Pavel Dvořák, ovšem jeho střelu z malého vápna dokázal fantasticky lapit Hruška. Hanáci tak zůstali již třetí zápas gólově naprázdno. „Musíme na tom více pracovat v tréninku a věřit, že se to obrátí,“ řekl muž, který byl u oné monstrózní šance olomouckého týmu.
Dalo se stihnout lépe zakončit?
„Samozřejmě, že ano. Stačilo zamířit kamkoliv jinam, abych netrefil gólmana, ale bohužel se tak stalo. Takže jednoznačně moje chyba.“
Berete tak prohru i na sebe?
„Kdybych příležitost proměnil, tak by to bylo 1:1, mohlo to být daleko zajímavější. Byl to rozhodující moment zápasu.“
Bude tato šance takovým strašákem dalších dnů?
„Chvilku asi ano. Ale bohužel to není moje první spálená šance, už takových promarněných příležitostí bylo dost. Nedá se nic dělat, už to nevrátím. Chvíli mě to asi strašit bude, ale musím tento moment hodit za hlavu.“
Ve spalování šancí ale nejste sám. Jak se dá tento problém vyřešit?
„Musíme na tom více pracovat v tréninku a věřit, že se to obrátí. Několikátý zápas po sobě jsme nedali gól. Nevím. Šance si vytváříme, a ať už je v ní ten, nebo ten, tak nám to tam zkrátka nepadá. Chce to jít do šancí s čistou hlavou a asi více koncentrovaný.“
A jde to vůbec, když se vám výsledkově nedaří a jste pod tlakem?
„Na to v té chvíli nemyslíte. Říkal jsem s chladnou hlavou, ale dneska jsem do toho šel stejně tak. Trefil jsem se do něj, ani nevím, jak to chytil.“
Co vám trenér vtloukal do hlavy po poslední domácí porážce 0:4 s Boleslaví? Jednalo se právě o proměňování šancí?
„Myslím si, že s Boleslaví jsme tolik šancí nespálili. Samozřejmě tam byla penalta, ale to se stane. Týden probíhal standardně. Připravovali jsme se na Plzeň, bohužel to nevyšlo.“
