Přišel s úsměvem a dobře naladěn. „Pardon, ale trochu nestíháme,“ prohodil kvůli několika minutám zpoždění. S Davidem Holoubkem jsme se potkali po jedné z náročných tréninkových jednotek den před odletem mladoboleslavských fotbalistů na turecké soustředění. Nejmladší kouč ligy zavzpomínal na dobu, kdy jako student obepisoval pražské kluby, na štaci tělocvikáře na Břevnově, slavné výhry proti Interu Milán a Southamptonu v Evropské lize i zajímavé propojení s útočníkem Matějem Pulkrabem.
Jako student VŠ jste psal e-mail do Sparty, Slavie a Bohemians, zda byste u nich mohl mít trenérskou praxi u žáčků. Odpověděli z Letné a Ďolíčku. Upřímně, dělal jste si tenkrát naděje, že je to krok k trenérské kariéře?
„Byl jsem u obou týmů na pár dní a nakonec jsem se rozhodl pro Spartu, protože tam tou dobou byl Luděk Klusáček a jeho fotbalová vize mi vyhovovala. A jako krok ke kariéře jsem to vůbec nebral. Chtěl jsem sice trénovat, ale ani jsem nesnil, že se dostanu tam, kde jsem teď.“
Říkáte o sobě, že jste sparťan. Bylo to tak i před nástupem do jejích služeb?
„Tehdy jsem nebyl vyprofilovaný fanoušek. Přál jsem pěknému fotbalu, dobrým týmům, hráčům a trenérům. Když už jsem byl ve Spartě iks let, tak mi rukama prošla spousta hráčů, kteří se dostali do áčka, a logicky to k označení sparťan dospělo.“
Kdybyste měl vypíchnout jednoho výjimečného hráče z tehdejších mládežnických výběrů Sparty, kdo by to byl?
„Jedno jméno po mně nechtějte, to snad nejde. Měl jsem šanci pracovat s Patrikem Schickem, který byl odskočený od ostatních, určitě byl výjimečný Adam Hložek, ale nemůžu zapomenout na ročník 1992, protože by mi to dali sežrat. Když to vezmu odzadu, tak skvělí byli Dan Krch, Roman Polom, Pavel
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
