Fair play hráče Oseku: mohl vyrovnat, ale nechal ošetřit soupeře | iSport.cz
12. dubna 2013 • 10:07

Fair play hráče Oseku: mohl vyrovnat, ale nechal ošetřit soupeře

Autor: Radim Trusina
Tomáš Kostka s cenou za Fair play
TOP VIDEA
Kadlec ve velkém rozhovoru o koronaviru, pohodě na Slovácku, ale i Spartě. Jak žije bez fotbalu?
TOP 5 extrémních sportů: sjezd aktivní sopky nebo skákání z útesu do moře
VŠECHNA VIDEA ZDE

Byl blízko gólu, který by nováčkovi soutěže zajistil dvě minuty před koncem zápasu bod na hřišti favorita. Téhle šance se Tomáš Kostka z jihočeského Oseku dobrovolně vzdal – jen proto, aby mohl být ošetřený soupeř. Jeho tým prohrál, čin záložníka ale nezůstal bez povšimnutí. Od FAČR dostal cenu za největší Fair play čin roku 2012.



Snažil se poslat míč do pokutového území Hluboké nad Vltavou v jihočeském přeboru, ale z pár metrů trefi l obránce přímo do obličeje. Sychravé listopadové počasí v kombinaci s „utaženým“ centrem, to je pro postiženého obrovská nepříjemnost.

Míč se k Tomáši Kostkovi z Oseku vrátil zpátky, ale ač se rázem ocitl ve velké příležitosti, odmítl ji. Místo toho, aby dohrál akci, jež by nejspíš vedla k vyrovnání, zakopl balon do autu. Tohle se jen tak nevidí...

„Vůbec jsem nějaké pokračování akce neřešil. Viděl jsem kluka, jak leží po úderu míčem do obličeje, tak jsem ho instinktivně zakopl. Nemusel jsem o tom přemýšlet. Nezajímalo mě, jaký je stav. Mohlo mu něco být,“ vzpomíná 33letý Kostka. „Je pravda, že v závěrech zápasů hráči různě polehávají a simulují, ale tohle fakt nebyl ten případ. Z vlastní zkušenosti vím, že dostat takhle míčem není nic příjemného.“

Obránce Hluboké po ošetření zápas dohrál, soupeř vrátil Oseku balon, ale naděje na vyrovnání byla pryč. Nováček přeboru, který usiluje o záchranu, padl na hřišti jednoho z předních celků soutěže 2:3.

TOMÁŠ KOSTKA

Narozen: 24. srpna 1979 (33 let)
Pozice: záložník
Klub: Osek (jihočeský přebor)
Kariéra: Strakonice (mládež), Strakonice (divize), Prachatice (3. a 2. liga), Strakonice (3. liga), Písek (přebor až 3. liga), Chanovice (krajský přebor). „Jsem takový krajoběžník,“ směje se. „Hrál jsem i v nižších soutěžích v Rakousku a Německu. Škoda že jsem to nedotáhl do ligy, chyběl jeden stupínek.“
Zaměstnání: je obchodním zástupcem firmy, která prodává zmrzlinu
Zajímavost: jako mladý byl na zkoušce v portugalském ligovém klubu Farense. „Jenže se po pár dnech objevila zpráva, že mají kvůli dluhům zablokované přestupy, tak z toho sešlo.“

„Asi to byla šance na vyrovnání, která mohla skončit gólem. Když jsem se k tomu vracel zpětně, udělal bych to tak znovu. Jeden z diváků na mě křičel, že jsem moc hodnej,“ usmívá se Kostka. „Myslím, že by to stejně udělala většina z týmu. Nečekal jsem, že z toho bude takové haló. Nikomu jsem přece nezachránil život, nic světoborného.“

Okolí to však vidí jinak. Kostka si tak přijel pro cenu na slavnostní večer neprofesionálního fotbalu na pražský Žofín. Svou poctivostí si získal i zástupce Hluboké, kteří mu hned po zápase děkovali. Posléze ho právě oni navrhli na cenu Fair play.

„Myslím, že je cena ve správných rukách. To, co udělal Tomáš Kostka, nás velice příjemně překvapilo. Celkové vystupování Oseku bylo na velmi dobré úrovni,“ ohlíží se Josef Brašnička, předseda Hluboké nad Vltavou. „Když přišel z FAČR dotaz, jestli nevíme o nějakém fair play činu, který bychom za klub navrhli, ihned nás napadlo tohle, protože se to jen tak nevidí. Ten kluk mohl jít ze strany sám na brankáře a vyrovnat.

Kostkovi nikdo v Oseku nic nevyčítal. Když ale na tréninku někdo upadne na zem, ihned slyší vtípky, ať nezakopává míč a hraje dál. Jeho fotky v médiích i televizní přenos z vyhlášení neunikly okolí. Ohlasů měl spoustu.

„Nejsem ale ten klasický správňák, jak to vypadá. Nechci ze sebe dělat svatouška. Občas na hřišti povídám víc, než bych měl,“ připouští kapitán Oseku, který hrál dvě sezony i druhou ligu za Prachatice.

Přesto to není žádný raubíř, který by sbíral žluté karty a vyloučení. Osek v něm má tvořivého technického záložníka s velmi dobrou přihrávkou, který byl jen jednou v životě vyloučený. A to v přátelském zápase! Nedoskočil na centr, a tak „zasmečoval“ míč rukou. Jenže už měl žlutou kartu za faul, takže následovalo vyloučení.

„Byl to srandamač, tak jsem do míče plácnul. Rozhodčí to ale jako velkou srandu nebral,“ chechtá se Kostka. „Hned jsem si vzpomněl na Maradonu. Gól rukou je s ním navždy spojený.“

Sám žádný výrazný fair play čin během kariéry nezažil, ale věří, že se jednou dočká. Atmosféra od krajských přeborů níž je prý přátelštější než v republikových soutěžích.

„Snažil jsem se jít příkladem, že víc než body je zdraví. I kvůli pětiletému synovi, kterého trénuje ve Strakonicích. Hrajeme kraj, tady honba za úspěchem není taková jako v lize. Tam jde v první řadě o peníze, bohužel,“ hodnotí Kostka.

Odstrašujícím příkladem byl v tomto směru trenér Karol Marko, který sjel před třemi lety Josefa Hušbauera za to, že se přiznal k teči. Z následné akce jejich Příbram inkasovala.

V živé paměti je pak nafi lmovaná penalta Plzeňáka Davida Limberského proti Spartě a následné posměšky vůči pražskému klubu. „V lize by se měli všichni chovat příkladně, ale nežijeme v ideálním světě,“ komentuje to Kostka. „Je to tam boj o fl eka, o živobytí. Tam fair play docílíme horko těžko.“

Sám se snaží osvětu šířit i jako rozhodčí. V Jihočeském kraji píská I. A třídu. Taky začal pořádat halový turnaj pro kluby z okolí, kde se mají všichni mezi sebou lépe poznat, aby i následné mistrovské zápasy probíhaly v přátelském duchu. Jako rozhodčí vnímá agresivní chování na fotbale mnohem intenzivněji.

„Hráčům chybí úcta k soupeři. Nosí si problémy z domova a práce na hřiště. Hledají sebemenší záminku, aby se mohli do někoho opřít verbálně nebo fyzicky,“ mrzí ho. „Největším nešvarem je zdržování, tohle se dost přehání. My se v Oseku snažíme chovat férově. Každý musí uvážit, jak prezentuje sebe i vlastní klub.“

Nejznámější případy fair play z nižších soutěží

Petr Mikolanda

V listopadu 2011 hrál exligový útočník v dresu Záp ve šlágru divize B proti pražskému Meteoru. Za stavu 0:1 pro hosty odpískal rozhodčí penaltu pro Zápy kvůli domnělé ruce obránce. Mikolanda se přiznal, že rukou hrál on. Zápy prohrály 1:3. „Udělal jsem správnou věc. Nejsem žádná svině ani sketa, abych dával góly díky podvodům,“ komentoval to Mikolanda.

Robert Nedvěd

Opět férový listopad. V roce 2006 běžel Robert Nedvěd z Přední Kopaniny sám na brankáře Radotína v pražském přeboru. Udělal mu kličku, byla před ním jen prázdná branka. Jenže gólman si při pokusu o zákrok poranil koleno a křičel bolestí. Nedvěd míč za stavu 1:0 pro svůj tým zakopl do autu. Brankář musel střídat, Kopanina vyhrála 3:0. „Jsem takový slušňáček,“ říkal pak Nedvěd.
 
Články odjinud


Články odjinud