To snad ne! Slavia měla zápas o šest bodů s ostravským Baníkem ve své moci a výhru už takřka v kapse. Jenže pak přišel poslední zoufalý útok hostí, na jeho konci povedená střela Josefa Hušbauera - a byla z toho remíza 1:1. Pro dobře hrající slávisty smolná, pro matné baníkovce zlatá. „Dnes Slavii chyběl jen kousek štěstí,“ vystihl to televizní expert Martin Vozábal.
Byl to pro Slavii příznačně hororový závěr. A pořádně smolný.
„Takový konec zápasu jsme si nezasloužili,“ litoval její (opět) nejlepší hráč Karol Kisel.
Vše začalo vlastně u něj. Už v nastaveném času se trenér Michal Petrouš rozhodl slovenského záložníka stáhnout a nahradit čerstvým Hocinem Raguedem. Takovému střídání se říká taktické. V tomto případě se však ukázalo jako vrcholně netaktické.
Ragued totiž svůj štěk nezvládl.
Jakmile vkročil na hřiště, dostal se k míči na pravém kraji hřiště ostravský Róbert Zeher. Pokusil se o centr poslední naděje, jenže ten zblokoval David Hubáček. Bohužel pro domácí tak nešťastně, že míč se odrazil přesně k osamocenému Hušbauerovi, který číhal kousek za pokutovým územím domácích.
Trestuhodně osamocen.
V prostoru, který měl strážit Ragued. Jenže tuniský reprezentant nepochopitelně vypadl z role a jen jako divák hleděl Hušbauerovi z úctyhodné vzdálenosti na záda. Měl tak jeho gólovou akci jako na dlani.
Sotva balon zaplul do sítě, několik hráčů v červenobílých dresech se chytilo za hlavu a padlo v zoufalství na zem.
„To znám, Hušbauer takové góly střílel už v Příbrami,“ smál se novopečený ostravský trenér Karol Marko.
To jeho kolega Petrouš byl zralý na infarkt. Ztracené dva body v důležitém boji o záchranu ho viditelně mrzely. „Omlouvám se,“ vyhrkl během hodnocení utkání, protože měl pocit, že jeho řeč nemůže být souvislá.
Ta byla přitom v pořádku – na rozdíl od posledního střídání.
