PŘÍMO Z HAMBURKU | V sobotu večer neměli nárok. Německá fotbalová mašina si na českých fotbalistech smlsla, rozdíl v kvalitě obou jedenáctek byl ohromný. Základ spočíval v práci s balonem, zejména při rozehrávce ve středu pole, kde domácí svého soka jednoznačně válcovali. Co Jarolímův výběr v Hamburku předvedl?
BEZBRANNÝ STŘED POLE
Největší český problém. Při absenci vyřazených marodů (Darida, Frýdek, Vácha, Rosický) trenér Karel Jarolím ukázal na dvojici David Pavelka, Tomáš Hořava, před nimi operoval Bořek Dočkal. Pavelka ani Hořava ale nejsou hráči, co by sami tvořili hru a vyváželi balony, potažmo zvládali přesnou rozehrávku do útočných akcí. Právě to Čechům chybělo, Němci uprostřed dominovali a dirigovali si svou cestu za pohodlným vítězstvím.
RYCHLOST S BALONEN, PŘEPÍNÁNÍ DO ÚTOKU
Češi několikrát dobrým napadáním získali balon a otvírala se jim cesta k německé brance. Jenže přechod do útoku byl pomalý, případně utnutý nepřesnou přihrávkou. Někdy se hráči mohli pokusit o víc přímočarosti, nebát se jít do sprintu a přejít přes soupeře. Opět diametrální rozdíl oproti tomu, jak s balonem dokážou ve velké rychlosti pracovat Němci.
NĚMECKÝ SYSTÉM BEZ ÚTOČNÍKA
Vychází z toho německá dominance uprostřed pole. Domácí nastoupili bez klasického hrotového útočníka, vepředu si neustále měnili pozice Thomas Müller, Mario Götze, případně Mesut Özil a další. Středové hráče pak doplňovala neustálými náběhy rychlá křídla, která dostávala přesné pasy už od stoperů. „Naši kluci ve středu, Hořava s Pavelkou, to měli hrozně těžké. Oni si tam sbíhají, mají výborně udělanou taktiku, že se to těžko brání. Když za nimi vystoupíte, za vámi jsou pořád nějací volní hráči,“ uznal Lukáš Droppa, který šel do středu zálohy ve druhém poločase.
BOATENGŮV PŘEHLED, NĚMECKÉ FINESY
Ač to český fanoušek třeba nerad slyší, na to se vážně pěkně koukalo. Jérome Boateng několikrát předvedl, proč patří k aktuálně nejlepším stoperům na světě. Úžasné křižné pasy na čtyřicet metrů pro něj nejsou problém, z čehož ohromně těžila německá ofenziva. Když Boateng krásnou zasekávačkou vykoupal skluzujícího Ladislava Krejčího, tribuny bouřily. Zcela právem. Stejně jako zadák z Bayernu se činili i další, vynikali především Müller, Götze či Kroos.
VÍRA V AKTIVNÍ MODERNÍ FOTBAL
Prohra 0:3 byla jasná, nelze ji ničím omluvit. Jedna pozitivní věc, kterou si čeští reprezentanti uvědomovali už podle bezprostředních reakcí po zápase, ale vyčíst lze. Nově budovaný kolektiv ví, kudy vede cesta k úspěchu. I za cenu vysoké prohry se Češi po zisku balonu snažili hrát fotbal a chodili dopředu, nikoliv jen nazdařbůh odkopávali balony. Proti mistrům světa chyběla kvalita, proto se nadějné akce příliš často zabrzdily v samotném začátku. Nicméně jasný směr, kterým se chce reprezentace ubírat, je zřejmý. Jde o dlouhodobý proces, ale náročné zápasy s mužstvy, jako je Německo, tomu mohou jen pomoct.
