Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Výslech Káníka skončil. „Vyčerpali jsme dnešní program,“ pronesl soudce Žák.
Na závěr si ještě vzal slovo Roman Berbr: „Výpověď Michala koresponduje s mou výpovědí, co se týče fakturace i zápasu Radotín - Dobrovice. Sázky se mě netýkají, faktury v roce 2019 a 2020 jsem vysvětlil. Tak to prostě bylo. Čtou se tady nějaké odposlechy, které nejsou vedené se mnou, ale tak trochu o mně. Co ostatní říkají, nemůžu ovlivnit.“
Soudce se vyptává Káníka na racionalitu vystavení faktury a provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ prohlásí Žák. Káník bezelstně odpoví: „Ano, to máte pravdu.“
Mimochodem, Berbr si v této chvíli dělá poměrně dost poznámek.
Nyní kladou otázky obhájci obžalovaných, znovu i státní zástupce. Jde o obecné dotazy. Roman Berbr celou dobu pečlivě poslouchá, občas si čte v telefonu, ale je vidět, jak je koncentrovaný na každé slovo. Na Káníkovy věty prakticky nijak nereaguje, maximálně si udělá poznámku do notesu.
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Státní zástupce se Káníka ptá, jaký měl Berbr vztah k rozhodčím. „Byl komisní. Tvrdý. Nikoho si k sobě moc nepřipustil,“ uvedl. „Byl jsem s ním maximálně párkrát na obědě na Strahově, v jeho kanceláři jsem byl jednou v životě.“
Do budovy okresního soudu si Káníkovu výpověď přišel poslechnout i Roman Berbr se svými advokáty. Před vstupem do jednací síně se přátelsky pozdravili, něco si šeptali. Berbr se usmíval.
Zprávy ze dne 18. dubna 2023
Jak se choval Roman Berbr při své výpovědi před soudem? Řekl si o stolek a spustil: pomalu, bez zakolísání. Úsměv kvůli pauze - čtěte zde >>>
Roman Berbr hovořil u soudu téměř čtyři hodiny.
Roman Berbr komentuje, že současný předseda pobírá z prostředků FAČR odměnu, což stanovy neumožňují. „Petr Fousek si pro sebe účtuje peníze přímo z fotbalové asociace, což je v rozporu se stanovami, a nikoho to netrápí,“ říká a srovnává to s údajnými škodami, kvůli nimž stojí před soudem.
Berbr se blíží k závěru a naznačuje cosi o svém zdraví. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ končí a opakuje, že kromě svých právníků nebude odpovídat na žádné otázky, byť nevylučuje, že se později u soudu ještě vyjádří.
„Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
Berbr se vymezuje i vůči obžalobě. „Po celé řízení vnímám, že je zde velká snaha vykreslit mě jako negativní postavu. Paralelně probíhá mediální proces.“
Říká také, že někdo poskytuje informace médiím. Nepřímo tvrdí, že to může být buď policie, nebo státní zastupitelství, a podivuje se, že někdo vyžaduje dodržování práva, ale sám jej porušuje.
Berbr vypráví o finanční kondici PKFS. „V roce 2000 jsme měli 400 tisíc na účtu. V roce 2013 už 15 milionů korun. Jsou krajské svazy, které mají 200 tisíc.“
Berbr nyní vysvětluje dvě faktury, které Tomáš Grímm vystavil jménem společnosti 100čes GROUP ve výši 221 188 korun a ve výši 205 276,50 korun, obě za dodání sportovních pomůcek pro mládež. Jednalo se podle něj o míče a zároveň skvělý obchod, který však v době covidu neproběhl úplně podle pravidel. „Neudělal jsem čistý obchod dle příruček ekonomické školy. Ale někdy se rozhodujete se srdcem,“ říká s tím, že stát ani nikoho jiného o nic neochudil.
Berbr kritizuje policii, že kvůli ní nejsou k dispozici důkazy: „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie.“
Chce tím říct, že zboží ve skladu bylo, nebylo fiktivní. Dokonce říká, že ještě po svém propuštění z vazební věznice našel v jednom ze skladů materiál za 250 tisíc korun.
Berbr popisuje praxi krajských svazů ohledně nákupu sportovního zboží. Říká, že drtivá většina prodejců chce platbu předem. „Nevybavuju si, že by dorazilo zboží a pak faktura.“ Kam tím míří? Patrně chce obhájit proplacení faktur za sportovní zboží přes firmu Zempol, aniž by do jeho zatčení dorazilo plnění.
Bývalý místopředseda FAČR vysvětluje, proč zboží zakoupené pro Plzeňský KFS leželo v době zatčení u něj. Svaz prý neměl dostatečné skladovací prostory. „Proto jsem rozhodl, že nejjednodušší bude, když se zboží převeze ke mně do skladu.“ Bylo to prý nejrozumnější řešení a všem vyhovovalo.
„Je obtížné po třech a půl letech dokazovat nevinu. Mohu jen nepřímo. Dresy pro rozhodčí Nike byly současným výkonným výborem rozdány, což dokazuje inventura.“
Roman Berbr pokračuje ve své výpovědi. Bude vysvětlovat podezření ze zpronevěry.
Ve zkratce: obžaloba ho viní, spolu s Rogozem, Káníkem a Grímmem, že vyvedl ve třech případech peníze z Plzeňského krajského fotbalového svazu v souhrnné výši 2 398 130,50 korun. Jen na papíře, tedy fiktivně, uspořádal seminář rozhodčích, nakoupil sportovní vybavení pro mládež a rozhodčí. Peníze přitom měl nechat vyvést přes firmy s nastrčeným bílým koněm, jímž snad měla být společnost Zempol, dalšího z obviněných Michala Káníka. K tomu státní zástupce uvádí: „Převážnou část výnosu si připsal obviněný Berbr. To odpovídá i logice, byl to právě on, kdo jako jediný mohl peníze z organizace vyvést. Bez jeho pokynu či stvrzení fiktivní fakturace by daná operace nemohla proběhnout.“
Berbr na závěr promluvil k úplatkům, z kterých ho viní obžaloba.
„Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. Změny delegací jsou běžné ve všech kolektivních sportech. V amatérských soutěžích jsou běžnější a častější. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestní čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu. Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Jediná smysluplná reakce na různé spekulace je výměna rozhodčích. Neznám nikoho, kdo by vymyslel jinou alternativu, a to ani v mezinárodním fotbale. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani od nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Poslední utkání, z jehož nekalého ovlivnění je Berbr viněn:
Loko Vltavín–Vyšehrad
Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL
Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.
Roman Berbr: „Podstata skutku je naprosto nepochopena. V roce 2018 byl Cihlář na postup do ligy. My jsme v té době měli problém se sázením proti vlastnímu klubu a na počet branek. Dostávali jsme informace ze sázkového radaru, že dochází k sázkám proti vlastnímu klubu. Proto jsem se ptal Cihláře, jak se dohodli. Neptal jsem se ho: Kolego Cihláři, nechce Vyšehrad to utkání vypustit, protože se jedná o sázky? Kolego Cihláři, nechtějí po tobě, abys nařídil tři penalty do 15. minuty?
Znám totiž případy klubů, které na konci sezony prodávají utkání, třeba proto, že hráči nedostávají mzdy.“
Berbr dále vysvětluje, že volal asistentovi Pastyříkovi, aby dal na hlavního pozor, a vysvětluje i svůj expresivní slovník. „Ano, tohle je moje mluva ve fotbale. On pochopil, že nesmí udělat chybu. Rozhodčí mě takto znali. Do ligy se nepostupuje za jedno utkání, ale jedním utkáním si to může rozhodčí zkazit. Proto jsem zvažoval jeho změnu. Rozhodčí Cihlář nepodlehl nikomu a ničemu. Policie celý příběh naprosto obrátila. Vymyslela si ho, aniž by znala fakta a pozadí.“
Případ zápasu Vyšehrad–FK Litoměřicko
Hráno: 8. června 2019, 31. kolo ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Pýcha a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na základě požadavku obviněného Rogoze využil svého vlivu a zařídil nominaci hlavního rozhodčího Janocha a asistenta Grímma. Rogoz po sudích požadoval ovlivnění výsledku, což Janoch přijal. Rogoz poté prostřednictvím Káníka předal Janochovi přesně nezjištěnou částku, jenž z ní dal 10 000 Grímmovi. Rogoz také nabídl úplatek litoměřickému představiteli Martinu Pýchovi, aby zajistil, že k zápasu nastoupí výkonnostně slabší hráči. Ten nabídku přijal, k čemuž ho přesvědčoval i Berbr.
Vysvětlení Berbra: „Chybná úvaha obžaloby, že jsem změnil rozhodčí na pokyn Vyšehradu. Navíc nabídkou úplatku ze strany Rogoze. Je to opět vykonstruované. Jde o nepochopení podstaty. Rozhodčí Grímm mně sdělil, že majitel Záp, protože také hrály o postup, mu nabídl obnos za řízení ve prospěch Litoměřic. Chtěl jsem si vše ověřit a tlumit následky. Grímm byl původně nominovaný na utkání jako pomezní do Záp. Vzhledem k tomu, že informaci o úplatku jsem si ověřil u Maška (hlavní postava fotbalu v Zápech), dostalo se mně dvou protichůdných informací. Mašek mně řekl, že Grímma zfackuje do bezvědomí. Proto jsem navrhl vyměnit celou trojici a nominovat ji na zápas Vyšehrad – Litoměřicko. Podařilo se nám tak předejít fyzickému napadení Mašek vs. Grímm. Reagoval by tak každý, kdo se v tom orientuje."
Vyšehrad-Jiskra Ústí nad Orlicí
Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.
Roman Berbr: „Odmítám jakoukoli účast na čemkoli. Majitel Ústí byl můj velmi dobrý známý. Ke změně rozhodčího došlo, protože jsme dostali informaci, že se oba kluby na rozhodčím dohodly. To pro nás bylo nejlepší řešení. Je pravdou, že mě před tímto utkáním kontaktoval Tomáš Grímm a ptal se, jak má zápas řídit, že se setkal s majitelem Záp, který mu něco nabídl.
Každý si představuje, že když dostanete takovou informaci, že něčemu dokážete zabránit, ale nikdo neví čemu. Ve fotbale je 80 procent fabulací, výmyslů a přehnaných zpráv. Jak zareagovat? Na policii nemohu běžet, protože bych říkal, že jeden chce po druhém něco kvůli třetímu, ale nemám nic v ruce. Nemám nic v ruce, ale přesto s tím mám něco udělat. (Delegovaný rozhodčí) Tomáš Grímm měl velmi dobrý cit pro hru. Nepamatuji si, co jsem řekl, ale asi, aby se do ničeho nepletl. Že bych to považoval za podvod na sobě.
S Františkem Maškem, majitelem Záp, jsem měl velmi dobrý vztah. Později jsem se s ním potkal v Praze a zeptal jsem se ho na Grímma, on říkal, že to není pravda. Zda se na Tomáše někdo další napojil, to jsem nevěděl a ani vědět nemohl. Co jsem udělal, bylo správné a nic jsem neporušil.“
