Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 19. října 2023
Soudce: „Kdy jste se dozvěděl o problémech, které by mohly v souvislosti s ovlivněním zápasů existovat?“
Malík: „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení FAČR se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“
Malík je vyzván, aby popsal své působení ve fotbale v dotčené době, tedy v letech 2019 a 2020. Vysvětluje, že byl předsedou FAČR a ředitelem STES. „Co se týče Slavoje Vyšehrad, jsou to věci, které jsem neměl v gesci, stejně jako jsem neměl v gesci hospodaření Plzeňského KFS.“
Začíná výpověď svědka Martina Malíka, bývalého předsedy FAČR z dob nejsilnějších Berbrových časů.
Výslech Petra Fouska skončil. Nyní je přestávka do 12.00, vypovídat bude bývalý předseda Martin Malík.
Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“
Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.
Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“
Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.
Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“
Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.
Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.
Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“
Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“
Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“
Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.
