Soud potřetí zopakoval: Pelta vinen. Trest přes pět let, hned se odvolal
V úterý před obědem padl další rozsudek v kauze sportovních dotací. Obžalovaní si u Městského soudu v Praze znovu vyslechli verdikty: vinni! Soudkyně Lenka Cihlářová uložila bývalému šéfovi fotbalové asociace Miroslavu Peltovi trest na 5,5 roku vězení a peněžitou pokutu pět milionů korun. Simona Kratochvílová, někdejší náměstkyně ministryně školství, dostala šest let za mřížemi s dvoumilionovou pokutou. Oba se hned v síni odvolali, proces se vrací k Vrchnímu soudu. Věc má ale ještě jeden háček, který může sedm let trvající kauzu prodloužit a zkomplikovat.
Miroslav Pelta ještě před vstupem do síně počítal s tím, že soud může rozhodnout všelijak. Vyhráno po úterním rozsudku nemá, naopak – Městský soud v Praze trvá na vině u něj i Simony Kratochvílové. Oběma uložil trest odnětí svobody a finanční pokuty.
Soudkyně Lenka Cihlářová podrobně vysvětlila, proč a jakým způsobem byly z pohledu soudu ovlivněné dotační programy na ministerstvu školství a jaký na tom měli podíl oba obžalovaní. Vypořádávala se s argumenty Vrchního soudu, který případ v červnu vrátil už podruhé k nižší instanci, u významné větve celé kauzy dokonce zrušil verdikty a obžalované zprostil viny.
„Obžalovaní se dopouštěli protiprávního jednání, předem se snažil navést hodnotitele žádostí k tomu, aby byly žádosti úspěšné, docházelo i k jejich přebodování. Vzhledem k tomu, že byly žádosti prosazovány touto cestou, soud dospěl k závěru, že nebylo od počátku hráno fair play,“ zdůraznila.
Zpochybnila i důkaz profesora Smejkala, který prohlásil, že 18 žalovaných dotací bylo podhodnocených, což nahrávalo obhajobě. „Soud se domnívá, že nelze tyto výsledky hodnotit tak, že přes ně nejede vlak. Žádostí bylo na ministerstvo doručeno 1200. Znalec neprovedl formální kontrolu, pouze věcné hodnocení. Soud považuje toto za nedostatečné,“ argumentovala.
Státní zástupce napadl rozhodnutí Vrchního soudu
V případě Kratochvílové a Pelty udělila tresty odnětí svobody o půl roku nižší, než jak zněl pondělní návrh státního zástupce Ondřeje Trčky. „Trestní řízení je vedené sedmým rokem, před soudem běží čtvrtým rokem, tohle nelze klást za vinu obžalovaným. Obžalovaní pouze využívali svého práva, podání opravných prostředků, toho využili dvakrát. Soud dospěl k závěru, že je na místě trest nepatrně ponížit,“ sdělila během odůvodňování rozsudku.
Obžalovaní se v síni okamžitě odvolali, případ tedy poběží dál, pravděpodobně u Vrchního soudu. Situaci komplikuje dovolání k Nejvyššímu soudu, které podal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a napadl v něm červnové rozhodnutí Vrchního soudu. A to ve všech bodech, což vrací do hry další původně obžalované Miroslava Janstu, Jana Boháče, Zdeňka Břízu, FAČR a ČUS.
Po vyhlášení rozsudku se už jindy výřečný Pelta s novináři a početným zástupem kamer přítomných v soudní budově bavit příliš nechtěl. „Podali jsme okamžitě odvolání, o dalších věcech je teď předčasné mluvit,“ řekl mimo jiné před odchodem.
A jak to bude dál?
Odsuzující verdikt, odvolání. Základní linka je jasná. Jenže případ v pondělí zamotala informace o dovolání, které podal v jiné větvi stejné kauzy nejvyšší státní zástupce. Co to znamená?
Pokud by k dovolání nedošlo, bylo by všechno jednoduché. Miroslav Pelta a Simona Kratochvílová se ihned po rozsudku nalézacího soudu odvolali k vrchnímu soudu, stejně jako ve dvou předchozích případech. Vzhledem k tomu, že čerstvý rozsudek se v podstatě neliší od předchozích, očekává se, že jeho písemné vyhotovení nezabere soudkyni Lence Cihlářové dlouhou dobu.
A stejně tak, vrchní soudce Vladimír Král má případ rovněž nastudovaný, takže by bylo docela možné, že by jeho verdikt proběhl ještě na podzim.
Třeba to tak skutečně bude.
Ale třeba taky ne. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž (ten, jehož sesazení ODS a TOP 09 daly jako předvolební slib v roce 2021) totiž podal dovolání k Nejvyššímu soudu proti červnovému verdiktu vrchního soudu, který:
a) zprostil viny Peltu a Kratochvílovou ve věci neinvestičních dotací a poplacení/přijetí úplatku
b) zprostil v celém rozsahu viny Miroslava Janstu, Jana Boháče, Zdeňka Břízu, FAČR a ČUS
c) zamítl odvolání státního zástupce, jenž požadoval vyšší trest, u Pelty a Kratochvílové ve věci investičních dotací.
Takže jsou dvě možnosti. Vrchní soud projedná čerstvé odvolání, jak bylo popsáno výše, a pak si počká na verdikt Nejvyššího soudu. Ten ovšem může trvat rok, rok a půl. Nebo vrchní soud čerstvé odvolání řešit nebude a rovnou si počká na výsledek odvolání a poté případ rozhodne v jednom balíku.
Zprávy ze dne 3. září 2024
Je konec. Obžalovaní podali odvolání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Případ tedy bude pokračovat u Vrchního soudu.
Soudkyně vysvětluje snížení původní výše trestů: „Soud učnil změny takové, že obžalovaná byla odsouzena k trestu trvání šesti let, obžalovaný 5,5 let. Soud uvážil skutečnosti, že vrchní řízení je vedené sedmým rokem, před soudem čtvrtým rokem, tohle nelze klást za vinu obžalovaným. Obžalovaní pouze využívali svého práva, podání opravných prostředků, toho využili dvakrát, dvakrát Odvolací soud vrátil případ soudu Městskému, ten znovu rozhoduje. Soud dospěl k závěru, že je na místě trest nepatrně ponížit.“
Zdá se, že se soudkyně blíží k závěru: „Soud se vypořádal se všemi pokyny Odvolacího soudu a má za to, že veškeré skutečnosti, nad kterými byly vzneseny otazníky, byly prokázány a lze je obžalovaným za vinu klást.“
I pokud by žádosti měly stoprocentně šanci, tak vzhledem k tomu, že byly prosazovány takovýmto způsobem, je zbytečné zjišťovat, kolik by získaly bodů.
Soudkyně: „Obžalovaní se dopouštěli protiprávního jednání, předem se snažil navést hondotitele žádostí k tomu, aby byly žádosti úspěšné, docházelo i k jejich přebodování. Vzhledem k tomu, že byly žádosti prosazovány touto cestou, soud dospěl k závěru, že nebylo od počátku hráno fair play.“
Pokud jde o důkaz profesora Smejkala, který prohlásil, že 18 žalovaných dotací bylo podhodnocených, Cihlářová tvrdí: „Soud se domnívá, že nelze tyto výsledky hodnotit tak, že přes ně nejede vlak. Žádostí bylo na ministerstvo doručeno 1200. Znalec neprovedl formální kontrolu, pouze věcné hodnocení. Soud považuje toto za nedostatečné.“
Soudkyně Cihlářová se stále vypořádává s námitkami Vrchního soudu, Miroslav Pelta si s klidným pohledem projíždí telefon, nevypadá, že by ho verdikt nějak výrazně překvapil.
Soudkyně zmiňuje, že někteří svědkové odmítli vypovídat z obavy z vlastního trestního stíhání nebo trpěli téměř naprostou ztrátou paměti, což o něčem také vypovídá.
Soudkyně argumentuje na jednu z námitek Odvolacího soudu: „Jediný prostorový odposlech byl v bytě na Senovážném náměstí.“ (kde se scházeli Pelta s Kratochvílovou).
Soudkyně se nyní v detailu vypořádává s jednotlivými námitkami Vrchního soudu. Ve zkratce: vysvětluje, proč si soud stojí za svými verdikty.
Soudkyně se teď zaměřila na druhou obžalovanou Simonu Kratochvílovou, někdejší náměstkyni ministerstva školství: Soud opatřil veškerou komunikaci s obžalovanou a svědkyní Valachovou. Důkaz je provedený a je z něj zřejmé, že z něj nevyplývá žádná skutečnost, že jí byly udělovány pokyny ze strany tehdejší ministryně svědkyně Valachové, jakou žádost by měla prosadit, blíže sledovat a dbát na její úspěšnost.
Soudkyně Lenka Cihlářová vypočítává konkrétní investiční projekty, na nichž měl Pelta osobní zájem. Cituje jeden z Peltových odposlechů, kde padají jména Nejedlý, Řepka a dodává: Vyplývá z toho, že obžalovaný měl zájem a chtěl prosadit konkrétní projekty.
Miroslav Pelta už před rozsudkem počítal s tím, že soudkyně Cihlářová může trvat na vině jeho i vině Simony Kratochvílové. Téměř jistě dojde na další odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, který by mohl rozsudek změnit.
Ještě k rozsudku, oba obžalovaní dostali o půl roku nižší trest.
Soudkyně trvá na tom, že Pelta disponoval seznamy s jím preferovanými žádostmi o investiční dotace.
Soudkyně nyní vysvětluje: „Nalézací soud se měl vypořádat s řadou otázek podle pokynu vrchního soudu. Měl doplnit dokazování. Soud tak učinil, navíc provedl i znalecký posudek. Na základě předchozího dokazování soud dospěl ke shodnému závěru o vině obžalovaných. Rozhodoval na základě širokého spektra důkazů, nikoli pouze na základě prostorových odposlechů.“
Soudkyně Lenka Cihlářová se vrací k rozhodnutí Odvolacího soudu, který původní rozsudek nad Miroslavem Peltou a Simonou Kratochvílovou zrušil a případ vrátil podruhé k Městskému soudu.
Rozsudek:
Kratochvílová: 6 let a peněžitý trest 2 miliony korun
Pelta: 5,5 roku a peněžitý trest 5 milionů korun
Soudkyně hovoří a klasifikuje trestné činy, jichž se obžalovaní dopustili. Pelta například „zvlášť závažného zločinu při správě cizího majetku ve stadiu pokusu.“ Těch paragrafů, které soudkyně čte, je však několik.
Takto vypadá plátno, na kterém je promítáno znění rozsudku. Verdikt o výši trestu nejspíš zazní za chvíli přímo od soudkyně.
