Karambol Petry Chocové ve finále prsařské stovky by neměl zastínit velmi solidní výkony českého plavání na mistrovství světa v Barceloně. Dvě finále, z toho jedno v olympijské disciplíně, potěšily. A v dalších letech může být ještě líp.
Utopit si plavecké brejličky ve finále mistrovství světa, to musí opravdu naštvat. Byla to paradoxně tragikomická příhoda Petry Chocové, která uzavřela české působení v Barceloně. Česká výprava její smolný závod ihned překřtila na světový rekord se zastávkou. A stejně veselá je nakonec i celková bilance.
Sama Chocová se upínala k účasti na prsařské padesátce, která však jako neolympijská nemá takovou prestiž. Na olympijské stovce se ale dostala do semifinále a jen dvě setiny jí chyběly k národnímu rekordu. Nemá se za co stydět.
Znakařka Simona Baumrtová chtěla v Barceloně plavat rychleji, nicméně se díky závodu na sto metrů poprvé dostala do finále v olympijské disciplíně. Je to velký průlom a další krok do světové špičky. A Baumrtová se nijak netají, že její hlavní cíl leží úplně nejvýš – na stupních vítězů v olympijském Riu.
Barbora Závadová nebyla na šampionátu v ideální formě, v které by určitě mohla útočit na finálovou účast na dlouhé polohovce. Nicméně dvanácté místo není žádný propadák. A k semifinále měla velmi blízko i Martina Moravčíková na 200 metrů prsa, které k postupu navzdory národnímu rekordu scházely 23 setiny.
Silnou ekipu mladých plavkyň navíc v dalších letech můžou posílit dva dorostenecké talenty, kteří sbírali medaile na nedávném juniorském mistrovství Evropy – motýlkářka Lucie Svěcená a krauler na dlouhé tratě Jan Micka. Celkově tak výhled českého plavání po prvním roce nového olympijského cyklu vůbec nevypadá špatně.
