Atletický svaz hradí účast na mistrovství světa v Japonsku z několika zdrojů PRAHA - Má dáti, dal. To platí i na atletickém světovém šampionátu. Kromě věčné slávy a blýskajících se medailí jsou ve hře i peníze. Náklady na účast vyvažují možné zisky ze státních dotací pro svaz a bonusy za umístění pro reprezentanty. Dalším ziskem je v případě úspěchu i větší cena na marketinkovém trhu. Atletický svaz se o svou největší hvězdu umí postarat. Desetibojař Roman Šebrle už téměř dva týdny pobývá v japonském městečku Sukumo, kde se připravuje na mistrovství světa v Ósace. "Romanův předčasný příjezd do Japonska hradíme my," potvrzuje svazový ředitel František Fojt. "Nechali jsme závodníkům volnost, aby si dobu pobytu upravili, jak každý potřebuje. Roman s trenérem přišli s touhle alternativou. Přistoupili jsme na to bez jakýchkoliv problémů. Přípravu má, jakou potřebuje. Nemáme to ještě vyúčtované, ale nebudou to horentní sumy." Svaz si podobné gesto může dovolit mimo jiné proto, že účast v Japonsku si vybojovalo jen dvaadvacet reprezentantů, v plánech se přitom počítalo s třicítkou. "Celkové náklady jsme měli rozpočtované na 3 800 000. Ale bude to méně, někde kolem tří milionů," vysvětluje Fojt. Českému týmu významně přispěje mezinárodní federace IAAF, která financuje dopravu částkou v přepočtu 600 000 korun, další půl milionu k dobru znamená hrazené ubytování v místě šampionátu. Zbytek svaz pokryje z účelové dotace, kterou mu poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako příspěvek na mistrovství světa, a ze svých vlastních peněz. Svaz navíc využívá systému příspěvků na přípravu, které čerpají především elitní reprezentanti. V první skupině je čtrnáct atletů se svým kontem. "Ti nejlepší mají k dispozici rámcově kolem půl milionu. Někteří, třeba Šebrle, mají i nadstandard díky programu Českého olympijského výboru," vysvětluje Fojt. Investice do přípravy se svazu mohou vrátit především díky vyšším státním příspěvkům v budoucnosti. Ministerstvo školství každý rok rozděluje balík peněz podle úspěšnosti jednotlivých sportů. V úvahu se berou výsledky do šestnáctého místa na vrcholných akcích. "Hranici výsledků, která by se nám vyplatila, nemáme," říká Fojt. "Když se to naplánuje, je nám to houby platný. Body nám také můžou brát ostatní sporty. Ministerstvo má jenom jeden balík peněz. Když je úspěšných hodně sportů, hodnota bodů je nižší." Samotné atlety motivuje mezinárodní federace prémiemi v dolarech. Za titul mistra světa se dává 60 000 (asi 1 230 000 Kč), ještě osmé místo je dotované čtyřmi tisícovkami. Český svaz navíc odměňuje i trenéry. Kouč světového šampiona by si přišel na sto tisíc korun. "Všechno, co si závodníci vyhrají, je jejich," říká Fojt. "Peníze jdou přímo z IAAF. Svaz je může přeposlat, ale atleti je většinou chtějí přímo na svá konta." Největší prémie se v Ósace rýsuje pro nového mistra světa, který vyhraje ve světovém rekordu. Za historické výkony totiž IAAF vypisuje speciální bonus ve výši 100 000 dolarů. Na minulém šampionátu v Helsinkách se takový kousek podařil ruské tyčkařce Jeleně Isinbajevové, kubánské oštěpařce Osleidys Menendézové a ruské chodkyni Olimpiadě Ivanovové v závodě na 20 kilometrů. Tabulka odměny na ms PRO ZÁVODNÍKY (OD IAAF) Umístění prémie v korunách 1. 1 230 000 2. 620 000 3. 410 000 4. 310 000 5. 205 000 6. 125 000 7. 105 000 8. 80 000 Svět. rekord 2 050 000 PRO TRENÉRY (OD SVAZU) Umístění prémie v korunách 1. 100 000 2. 60 000 3. 40 000 4. 30 000 5. 20 000 6. 15 000 7. 10 000 8. 10 000
Témata:
