Oktagon 15 | Vémola těsně před bitvou: Végha vnímá jako zloděje | iSport.cz
Ondřej Němec
8. listopadu 2019 • 12:09

Vémola těsně před bitvou! Végha vnímá jako zloděje, promluvil o Gottovi

TOP VIDEA
Mountfield HK - Třinec: Za tenhle nafilmovaný pád dostal Smoleňák pokutu Mountfield HK - Třinec: Za tenhle nafilmovaný pád dostal Smoleňák pokutu
Moje reprezentační 11: Čtyři změny a víc slávistů, říká redaktor iSport TV Vait Moje reprezentační 11: Čtyři změny a víc slávistů, říká redaktor iSport TV Vait
VŠECHNA VIDEA ZDE

Souboj, o kterém slyšel snad každý. Zápas století mezi Karlosem Vémolou a Attilou Véghem se uskuteční už zítra v pražské O2 areně, emoce proto gradují. „Je to největší nepřítel, kterého teď v životě mám. Představte si, že k vám přijde zloděj a chce vám sebrat úplně všechno,“ popisuje český Terminátor vztah k soupeři. Promlouvá také o odkazu, který v MMA buduje, či inspirativních velikánech Karlu Gottovi a Jaromíru Jágrovi. Přímý přenos galavečera Oktagon 15 sledujte v sobotu od 19:30 na O2 TV Sport.



Už zítra se uskuteční největší bitva v dosavadní historii československého MMA. Není divu, že je pro Karlose Vémolu v tomto čase každá minuta drahá. Přesto souhlasil s rozhovorem, bylo ale nutné jej udělat během jízdy jeho obřím vozem Hummer H2 k lékaři. Než jsme si ale začali povídat, pustil si Terminátor z cédéčka píseň Zůstanu svůj od Karla Gotta. „Jen chvilku, tuhle písničku mám rád, pak začneme,“ požádal o klid. Potom následoval song Čau lásko, další oblíbený hit. A pak jsme opravdu začali.

Chystáte na Zápas století něco extra pro svůj nástup do klece? Třeba nějakou píseň?
„Ne, určitě klasika, Terminátor… Nevím, jestli je to teď vhodné zveřejňovat, nicméně tento zápas se plánuje strašně dlouho a můj sen byl, že by mě do klece doprovázel samotný bůh, Mistr Karel Gott. Jednali jsme o tom s Oktagonem i s panem Gottem, ale bohužel se stalo, co se stalo.“

Takže žádná změna nebude?
„Ondra Novotný přišel s nějakou náhradou, ale já jsem mu řekl, že za takovou legendu, jako je sám Mistr, náhrada neexistuje. A že ani žádnou nechci, takže nastoupím na klasického Terminátora, na co jsou fanoušci zvyklí. Nikdo by nepochopil jinou variantu než Mistra a já sám ani nic jiného nechci. Musím se cítit dobře. Nástupovka je základ a ten Terminátor ke mně prostě patří.“

Jak vaše nástupovka, mix úvodní melodie z filmu Terminátor a skladby Carmina Burana od Carla Orfa, vůbec vznikla?
„Lidi mně říkali Terminátor a Burana se mi vždycky líbila. Chtěl jsem něco impulzivního. A když mi to pak dýdžej v Anglii smíchal dohromady, řekl jsem: Wow, to je pecka! A od té doby ji mám.“

Kolik je to už let?
„Skoro od samého začátku. Bude to asi deset let. Můj velký kamarád a vzor Butch Leslie na Buranu nastupoval a mně se ta muzika strašně líbila, tak jsem se inspiroval a namíchal si ji s Terminátorem.“

iSport podcast Fight! Poslechněte si unikátní rozhovor Vémoly s Véghem
Video patří k placenému obsahu iSportu
Vybrat předplatné

Máte před obrovským zápasem. Jaká je nálada?
„Stejná jako před každým jiným. Maximální soustředěnost na to, co musím udělat. Navážit, správně přibrat. Nesmím udělat nic, co jsem nedělal předtím, protože předtím to vždycky fungovalo. Nesmím se nechat rozhodit mediálním tlakem nebo něčím dalším. Věřím, že když něco funguje, tak nemá smysl to měnit. Fungovalo to doteď a fungovat to bude dál, takže základ je soustředit se, nenechat se vykolejit a udělat přesně to, co jsem dělal dřív.“

Takže se cítíte připraven stejně jako před jinými souboji?
„Mám životní formu, jsem nejlíp připravený, už to tam musím jít jenom ukázat. Pokud předvedu to, co jsem předváděl na trénincích a co v sobě mám, nemůže mě porazit. A pokud mě porazí, tak na to fakt už nemám, nebo… (zamyslí se) Já to ani nedokážu vysvětlit, prostě mě nemůže porazit. Já jsem spároval s mnohem lepšími zápasníky, než je Attila Végh, to je moje motivace při tréninku. Ne že bych si to říkal doma před zrcadlem.“

S kým jste se například v rámci tréninku pral v kleci?
„Třeba s Darrenem Tillem, a když jsem s ním spároval, vůbec jsem nevěřil, že ten zápas s Gastelumem vyhraje. On je přitom v první pětce v UFC. Taky s Mikem Shipmanem od nás. Přivezli jsme velký Poláky, sám jsem byl trénovat v Polsku a ti lidi tam jsou možná momentálně lepší než Végh. Takže jak mě může Attila porazit, když trénuju s podobnými lidmi? Takhle já se připravuju v hlavě. Tím, že mi koučové přivedou na trénink skutečného frajera a já ho zmlátím.“

Ale přece jen rozhodnout může i náhoda, smůla…
(skočí do řeči) „Na náhody nevěřím. Tohle je tvrdě vydřených třicet let práce a nebylo by to ani spravedlivý, kdyby tam padl nějaký jeho lucky punch (šťastný úder). To by se ani nemohlo stát. Nebo mohlo, ale nemrzelo by mě to tolik, jako když jsem například prohrál s Ronnym Markesem (2011), to mě do dneška se..., protože ten člověk mě fakt porazil. Naházel, vybodoval, to nebyla náhoda a pořád si to vyčítám. Tohle se s Véghem nestane, nevěřím tomu.“

Jaká prohra vás tedy mrzí nejvíc?
„Když jsem prohrál s Jackem Hermanssonem (2015). Ten mě nenaházel, nenabodoval, nedominoval v postoji. Prostě jsem spadl do špatné situace, takový zápas mrzí.“

V případě, že by se něco podobného stalo s Véghem, řešil byste odvetu?
„Já bych odvetu neřešil. Neřešil jsem ji s nikým, s kým jsem prohrál, a hlavně by mi ji Attila ani nedal. Já bych mu ji jako sportovec dal, až ho porazím. Pokud bude chtít druhý pokus, má ho mít. Aspoň tím doplním příběh, co jsem o něm mluvil, že budu jediný člověk na světě, který Attilu porazí dvakrát. Kdyby náhodou porazil on mě, tak vím, že mi odvetu nedá.“

Proč ne?
„Z jednoho prostého důvodu. Végh něco dokázal před šesti lety a dodnes z toho žije, byl šampionem Bellatoru. Potom už neudělal nic. Nic! Neporazil nikoho významného, měl plno proher, prostě nic. Kdyby mě náhodou porazil, bude z toho zase žít až do konce života. Že porazil Karlose Vémolu v Zápase století. Proč by riskoval? Já takový nejsem. Taky bych mohl pořád dokola zmiňovat, že jsem se před deseti lety jako první Čech dostal do UFC. To zmiňují lidi, protože to tak je, ale já každý rok žiju z toho, že doručím nějakou jinou výzvu. Jedu dál. Nežiju z minulosti, Végh ano.“

Vémola na Slavii prozradil: jaký je fotbalista a co jeho plány s Edenem

A nebije se případná odveta s plánem dostat se zpět do UFC?
„V první řadě půjdu po zápase s Attilou na operaci, takže uběhne dlouhá doba. Poté chci titul ve střední váze. To znamená, že pokud by se řešila odveta, tak by byla nejdřív za rok. Nebo může být třeba za pět let po mém návratu z UFC. Neříkám, že bude teď, ale že mu ji dám. Co bude potom, nikdo neví. Ale ta vize UFC není něco, co teď potřebuju. Jen k tomu musím dojít, protože jsem to slíbil. Jestli to bude za dva měsíce, za rok, za pět let, to nehraje roli, ale musí to být, abych doručil vše.“

Co pro vás bude znamenat případná porážka Végha?
„Byl by to obrovský úspěch, ale nebudu z toho žít, půjdu dál. Budu chtít větší zápas, větší jména, fotbalový stadiony, víc lidí. Chci, aby české MMA šlo výš a výš. Sky is the limit (nebe je hranice) a porazit Attilu není limit.“

Vy jste vlastně dal vašemu vzájemnému souboji název Zápas století, je to tak?
„Já si myslím, že jo. Úplně si to nepamatuju, ale Oktagon si to hodně přivlastňuje. Myslím si, že mě z toho trošku vyšoupli. Zapomínají, že jsem byl první, kdo o tom zápase začal mluvit. Kdo Attilu vyzval, kdo viděl poptávku fanoušků. Zkusil jsem ho za velké peníze přivést do organizace, kde jsem předtím působil. Když to nešlo, přestoupil jsem do Oktagonu. Jdu o váhu výš. Všechno, co jsem mohl, jsem pro ten duel udělal. To mi bylo trochu sebrané, ale to nevadí. Až vyhraju, tak se mi všechna ta sláva od lidí vrátí.“

Vnímáte podporu diváků i během zápasu?
„Určitě jo, ale atmosféru vytváří průběh souboje. Když pojedu dobrou akci a budu na něm, lidi mě poženou dopředu. Když to bude naopak, poženou dopředu jeho. Já atmosféru můžu vytvořit, to je na tom to krásný. V momentě, kdy budu Attilu mlátit, jeho lidi budou zticha. Nebudou pískat, ale čumět a moji lidé budou fandit. Musím zařídit, aby se během zápasu fandilo mně. Při každém takedownu (sražení) diváci zatleskají. Fanoušci Attily budou potichu doufat, že přežije.“

Sledujete před zápasem vyjádření Végha, nebo se ho snažíte nevnímat, vypnout?
„Tak to asi ani nejde vypnout s dnešními sociálními sítěmi. Ale on toho vlastně ani moc neříká, že ho můžu oblízat a takový věci, co na to mám říct. Že bych ho nějak sledoval nebo řešil, to vůbec ne.“

Ale jeho zápasy nasledované určitě máte.
„Jo, to jsme samozřejmě s trenéry studovali. A přišli jsme akorát na to, že když se podíváte na jeho zápasy, tak od doby, co vyhrál pás Bellatoru, neudělal ani jeden pěkný souboj. Buď ho prohrál, nebo ho pohlídal tak, že jej na jistotu vyhrál. Nebo porazil starého pána škrcením. Ten chlap měl za sebou přes tři sta zápasů, tak v jaké mohl být formě. Attila prostě už dlouho neudělal pěkný zápas. A myslím, že i když lidi haní můj styl, tak každý, kdo tomu rozumí, musí uznat kvalitu některých mých duelů. Jako byl souboj s Patrikem Kinclem, Francouzem Princem Aounallahem a Brazilcem Henriquem da Silvou.“

Zmínil jste, že vás krátce po Zápase století čeká operace ramene. Jak se to odrazilo ve vaší přípravě?
„Nijak mě to nelimitovalo, jen mě to bolelo. Že by bylo něco, co bych nemohl, to ne. Musel jsem tedy vynechat železa (posilování s činkami), která normálně dělám. To jsem nemohl vůbec, ale nemyslím si, že by tento souboj byl o síle. Bude to o vůli, technice, fýze. Bolelo mě to a stálo mě to hodně finančně.“

Jak to?
„Rehabilitace, konzultace, ošetření… Strašná finanční rána, chodil jsem do nejlepších středisek. Kvůli rameni vlastně zápasím zadarmo.“

Vážně?
„Ano, ale vždycky si připomenu slova Jardy Jágra, že nejtěžší zápasy se hrají zadarmo. Myšleno, když hrál za reprezentaci. A to mě ohromně motivuje. Každá konzultace s nejlepším fyzioterapeutem, co v Anglii máme, stojí v přepočtu necelých deset tisíc a podle bolestí jsem s ním dával rameno dohromady dvakrát až třikrát týdně. Takže když si to spočítáte, dvacet až třicet tisíc za posledních dvanáct týdnů… To je hodně peněz. A to jsem dal jen do ramene.“

Operován budete taky v Anglii?
„Ne, v Čechách u skvělého pana doktora Neorala, ale já daním v Anglii a v České republice nejsem pojištěný, takže si to musím zaplatit. A bude to velice drahá operace. Znovu další finanční rána. Jen kvůli tomuto zápasu. Jinak bych si to nechal operovat už dávno. Takže ve finále budu bojovat zadarmo. Ale dá mi to strašně moc. Proto si vždycky vzpomenu na to, že nejtěžší zápasy se hrají zadarmo. Tohle bude přesně ten případ. A bude to ta největší radost, tohle je takové mé Nagano.“

Zmiňujete samé velikány. Začal jste Karlem Gottem, teď mluvíte o Jágrovi. Jsou pro vás veliká jména inspirativní?
„Každý musí mít inspiraci, každý musí mít motivaci. Lidi vždycky říkají, že něco nejde, než to někdo dokáže. A já se prostě vždy dívám na lidi, kteří to dokázali. Když to dokázali oni, proč ne my?“

Jak budete trávit hodiny před zápasem? Jak bude vypadat váš zítřek?
„Celou sobotu budu spát. Mám to tak vždy před zápasem. Celý den spím a budím se třeba v pět šest večer. Jsem utahaný po shazování, budím se jen na jídlo a pití, ale jinak spím. A pak se vzbudím a jsem plný energie, připravený vybuchnout a někoho zmlátit.“

Máte před bitvou nějaké rituály? Všiml jsem si, že před turnajem kontrolujete oktagon.
„Jo, jo, ale párkrát už jsem to nestihl, protože jsem přijel moc pozdě. Ať vstanu, kdy vstanu, vždycky přijedu pozdě. Myslím, že tak na osmou budu v aréně.“

Tak budeme doufat, že na Zápas století stihnete přijít včas.
„Tohle si nenechám ujít.“

Co ve vás den před zápasem vlastně vzbuzuje Attila?
„Co ve mně může vzbuzovat člověk, který mi chce všechno sebrat, všechno vzít? Všechno! Úplně vše, co tvořím. Reputaci, to jak buduji MMA, jak tvrdím, že jsem nejlepší, jak makám každý den, co se snažím předat všem klukům, kteří mě sledují… Já trénuju a on si jezdí po dovolených s manželkou. Já dřu, dostávám do držky, zašívají mi stehy… A on mi chce vše sebrat. Co si o někom takovém můžu momentálně myslet?! Je to největší nepřítel, kterého teď v životě mám. Představte si, že k vám přijde zloděj a chce vám sebrat úplně všechno. Ukrást psa, manželku, takhle já to mám nastavené v hlavě. Chce mi sebrat všechno, na čem mi záleží. Já mu to ale nedám. Musím ho zastavit, nic jiného mi nezbývá.“

A co vlastně bude znamenat, když se stanete československou jedničkou?
„To, že už si odpočinu, že budu mít vnitřní klid. Řeknu si, že už lidem nemám víc co dokazovat. Se... na to. Já ty hejty (nenávistné komentáře) pořád ještě vnímám. Půjdu zpátky do osmdesát čtyřky, bude mi úplně jedno, co si kdo říká. Pokud někdo chce zápas s Peštou nebo s Procházkou, ať mi to zaplatí. Ať udělají něco, co bude mít i pro mě význam. Nejen pro lidi, já pro ně pořád něco dělám a pořád je jim to málo. Pro mě to bude dost, už stačí.“

 
Články odjinud


Články odjinud