Životní příběh Dustina Poiriera by vydal na celovečerní film. K sobotnímu střetu s Conorem McGregorem na turnaji UFC 257 v Abú Zabí se dostal přes duely v aréně na rodeo, které připravovali trestanci. Už jako dítě se za rvačky dostal před soud. Nedostudoval školu a skončil v zařízení pro nápravu mladistvých. Z problémového chlapce ale zejména díky zápasení a MMA vyrostl muž, který si svými činy vysloužil klíč od rodného města.
Z roztržitého bitkaře příkladným bojovníkem. Tak by se dal jednou větou popsat život Dustina Poiriera. Jeho jméno zná téměř každý fanoušek bojových sportů. Ještě aby ne, když už podruhé vstoupí do klece s největší světovou hvězdou Conorem McGregorem. Síly porovnal také s Chabibem Nurmagomedovem nebo Maxem Hollowayem. Na špici pérové a později lehké váhy už se drží šest let. A všichni, kdo Američanovu cestu sledují, zastávají podobný názor. Sympaťák, skvělý válečník, prostě vzor.
Učitelé na základní škole by se ale možná divili, jak se Poirier od dětských let změnil. Pochází z města Lafayette v Louisianě, stejně jako bývalý dvojnásobný šampion UFC Daniel Cormier. Cesty obou chlapců do ligy snů ale nevedly stejným směrem. Zatímco Cormier vynikal v zápase a reprezentoval v něm na státní i celosvětové úrovni, Poirier zářil v pouličních rvačkách. Američan neměl jednoduché dětství. Rodiče se rozvedli, když byl ještě dítě, a on tak pendloval mezi mámou a otcem.
V jednom z dávnějších interview s UFC uvedl, že se hledal. „Dostával jsem se často do bitek. Už jako kluk, potom na střední škole, vždycky to bylo něco, co mi šlo,“ vzpomínal Poirier. „Je to zvláštní, ale nacházel jsem při tom chaosu pocit klidu. To mám na zápasení rád,“ přiznal bijec, který dokonce musel stanout před soudem, protože jako desetiletý školák vyrazil zuby tehdy o pět let staršímu chlapci v ilegálním domluveném boxerském zápase. Bojovník z Louisiany se neřadil mezi studenty, kteří mířili za červeným diplomem, dokonce nevychodil ani střední školu. Jak sám říká, jediná škola, ze které má doktorát, je škola života.
Od patnácti let totiž musel pracovat, dva roky na to už se odstěhoval od rodičů a živil se úplně sám. Nebylo to pro něj jednoduché období, problémy přibývaly, rvačky se kupily, až skončil v nápravném zařízení pro mladistvé. Nasměrování k příkladnému životu ale nepřisuzuje systému, který se jej snažil převychovat, ale MMA.
Trénovat pod vedením zkušených koučů začal v Gladiator Academy. Místní filmaři se rozhodli natočit dokument o mladících, jenž se snaží uchytit ve světě bojových sportů, a protože Poirier už měl za sebou několik amatérských soubojů, stal se hlavní hvězdou. „Byl jsem ve výcvikových táborech a programech pro nápravu mladistvých, ale až zápasení mě navedlo na správnou cestu,“ řekl tehdy tvůrcům filmu „Fightville“.
V rozhovoru po podpisu s UFC uvedl, jaké v něm dokument vyvolává pocity. „Bylo to super, protože jsem nemusel dělat nic jiného, než být sám sebou,“ prozradil Poirier. „Začali natáčet v době, kdy jsem ještě bojoval jako amatér a mít tyhle momenty zachycené na kameru a sdílet je se zbytkem světa, to je prostě skvělé.“
Mimo boje se Američan může spolehnout ještě na jeden opěrný sloup, manželku Jolie, s kterou tvoří pár od střední školy. Společně vychovávají čtyřletou dcerku Parker Noelle. „Neměl jsem žádnou stabilitu ani pořádnou výchovu. Snažím se být dobrým otcem a naučit dceru vše, co vím o tomhle šíleném světě,“ řekl Poirier před jedním ze soubojů webu The Athletic a nezapomněl vyzdvihnout také svou ženu. „Nemyslím si, že bych se bez ní dostal takhle daleko. Obrovsky ve mě věřila. Ne, že bych se podceňoval, ale kdybych si věřil tak, jak mi věří ona, chodil bych tady a vyřvával s*ačky jako Colby Covington.“ (Zápasník UFC známý svým trashtalkem)
Trenéři předpovídali Poirierovi světlou budoucnost hned na startu kariéry. Na amatérském poli rychle zvítězil sedmkrát za sebou a nebylo takřka možné najít pro něj vyrovnaného soupeře, proto musel přejít mezi profesionály. I tam předvedl raketový start. První rok, sedm duelů, všechny ukončil nejpozději ve druhém kole. V té době už se dalo předpokládat, že se jednou představí na světových kolbištích. Zvyklý je přitom na nejchudší poměry.
„Kdysi jsem bojoval v arénách určených na rodeo,“ prozradil Američan v rozhovoru, který předcházel jeho bitvě o titul s Nurmagomedovem. „Rozcvičoval jsem se ve stájích pro koně a do klece přicházel blátem a špínou. Trestanci z místní věznice v pruhovaných mundůrech připravovali stoly a židle kolem oktagonu.“
I proto je vděčný, že může cestovat po světě a předvádět své umění pod světly reflektorů. Bojoval v Americe, Kanadě, Anglii nebo Spojených arabských emirátech. Po každém zápase se ale vrací do rodného města, na Lafayette nedá dopustit. S manželkou dokonce založili charitativní organizaci The Good Fight Foundation, která se místní komunitu snaží výrazně podporovat. Peníze pro dobročinné účely získávají prodejem oblečení a vybavení ze zápasů.
Nakoupili například tisíce obědů do městské potravinové banky, splnili přání umírajícímu postiženému chlapci Aaronu Hillovi a vybudovali hřiště pro děti se speciálními potřebami. Finančně pomohli také rodině policisty, který byl zabit při službě. Dobročinné práce si všimli nejen obyvatelé, ale i starosta a osobně předal Poirierovi klíč od města.
„Není to něco, co bychom rozdávali jen tak,“ vysvětloval starosta Joel Robideaux portálu The Athletic. „Ale Dustin ví, s jakými problémy se tady lidé potýkají, a dlouhodobě se jim snaží pomáhat. Ať už tím, že jim kupuje školní potřeby, nebo je třeba jenom vyslechne. To je občas mnohem důležitější než materiální věci. Angažoval se oběma těmito způsoby a na místní komunitu má neuvěřitelně pozitivní vliv.“
Aktivit pro dobrou věc si všímají také protivníci dvaatřicetiletého ranaře. Když jej předloni v září porazil ruský šampion Nurmagomedov, slíbil pomoc. „Vím, že Dustin dělá hodně charitativní práce. Prodám tohle triko a všechny peníze mu pošlu,“ pronesl v kleci vítěz. Tričko nakonec vydražil za sto tisíc dolarů (cca 2,2 milionu korun) a samozřejmě dodržel slovo.
To McGregor bude ještě štědřejší. Už před sobotní odvetou slíbil soupeři půl milionu dolarů (cca 11 milionů korun), za které Poirier plánuje postavit tělocvičny. Kdo by to byl řekl, když po sobě před vzájemným střetem z roku 2014 na vážení štěkali jako psi utržení ze řetězu. Od té doby však uběhl značný čas, oba dospěli a už o víkendu se pokusí přiblížit vysněnému titulu.
Ir už v minulosti držel dva, to Američan si zatím sáhl pouze na pás pro dočasného šampiona, ke splnění největšího životního cíle se tak ještě nepropracoval. A ať se mu to povede nebo ne, po ukončení kariéry si určitě jedno velké přání splní. Rodák z Lafayette je totiž milovníkem jídla, často cestuje, aby ochutnával speciality z různých koutů světa a při shazování váhy se dokonce „týrá“ sledováním videí, na nichž kuchaři připravují ty nejlepší pochoutky. Proto by chtěl mít svou vlastní kulinářskou show. Už pro ni má i vymyšlený název, podle své přezdívky. „Večeře s Diamantem.“
UFC: Kde sledovat UFC živě?
Procházka vs. Rakič Procházka vs. Pereira Češi v UFC a platy
Oktagon: Kde sledovat OKTAGON živě?
OKTAGON 58 Vémola vs. Végh 2
Clash of the Stars: Kde sledovat Clash v TV?
Clash of the Stars 7
Fury vs. Usyk * Elektrokola * Elektrokoloběžky na Heureka.cz