V UFC vedl ke kleci Terezu Bledou i Davida Dvořáka. Nyní se přidal také k Samurajovi. Jan Stach se stal novým členem týmu bývalého šampiona Jiřího Procházky. Poprvé mu v rohu stál v newyorské Madison Square Garden, kde však mise dopadla nezdarem. Cíle pochopitelně neklesají. „Jirka je správný megaloman, kterého láká vždy ten nejlepší a nejnebezpečnější soupeř. Mount Everest je ve světě MMA Jon Jones. Teď to není na stole, ale myslím, že o něj by Jirka opravdu stál,“ sděluje Stach vize.

Stojíte v rohu tří ze čtyř českých zástupců v UFC. V čem jsou jedineční?
„Zápasení je pro ně větší kus života než cokoli jiného. I bojovníci, kteří jsou do MMA opravdu zapálení, si nechávají v životě velký prostor pro ostatní věci. Ti nejúspěšnější se do boje ponořili a učinili jej středobodem vesmíru. Jsou také výjimeční schopností překonávat problémy fyzické i jakékoli jiné, které jim život hodí do cesty. Leckdo si řekne: 'Dobře, teď zápas dobojuju se zraněním,' ale často to bývá o dlouhých přestávkách, když přijdou vážnější komplikace. Nastanou období, kdy jsou na to sami a musí se kousnout ne na minutu, ale na několik měsíců. Během nich se teprve ukáže psychická odolnost pravých šampionů.“

Tím si prošel v posledním roce i Jiří Procházka, kvůli zranění ramene. Jak si vedl?
„Z Jirky jsem cítil, že prošel obdobím, kdy musel vnitřně zabojovat. Nutí ho to postavit se do trochu jiné role. Mnoho bojovníků žije od zápasu k zápasu. Dlouhá prodleva je přiměje zpomalit, zamyslet se, nastavit si zrcadlo a zhodnotit spoustu věcí, které dělají.“

Jste nejnovějším členem Procházkova týmu. Pociťoval jste v Madison Square Garden tlak?
„Nebylo to o mně. Občas se můžete nechat unést od toho, co je vaše hlavní práce. Ta se odvede v přípravě mimo záře reflektorů. Zápas je něco navíc. Pokud tlak byl, mířil mimo mě. Svou úlohu beru hodně prakticky, stejně jako práci s bojovníky – výhra, nebo prohra. Důležité je uvědomit si, co je můj reálný úkol a to odstíní všechny 'ptákoviny' kolem. Soustředím se na efektivitu. Co by mohlo být lepší, co by mělo být jiné. Stejně postupuji i po zápase. Rozeberu video, poznatky spojím s tím, co jsem vnímal přímo na místě já, co bojovník a pak se snažíme o zlepšení do příštího souboje.“

Je váš pragmatický styl trenérství jedním z důvodů, proč s vámi chce tolik elitních bojovníků spolupracovat?
„Asi ano. Například Jirka se ale neřídí jen technickým postupem. Netrénuje stylem: 'Dobře, pojďme se zaměřit na konkrétní strh na zem a rozebereme ho krok po kroku.' Trénink tak více prostupuje filozofie toho, o co se snaží. Pro něj jsou důležitější myšlenky za technikami, než techniky samotné. Já přicházím naopak z pragmatické strany zaměřené na technické provedení. Už však také nevidím jen jednu cestu. Jestli mě někdo ze zápasníků nutí se koukat na boj jinou perspektivou, je jím určitě Jirka.“

Co si pod tím představit?
„Vždy jsem měl tendenci boj pojmout analyticky. Snažím se věci rozebrat podle efektivity, v technikách a pozicích vnímat spíše biomechaniku. Jirka je naladěný do opačného spektra. Potřebuje, aby ho vedla nějaká myšlenka, záměr a on si poté najde cestu, ať už je sebevíc nekonvenční. Mně tak ukazuje, že není jediný správný pohled na věc. Myslím, že naše přístupy si mají co nabídnout. Jedna strana nabízí přesnost a techničnost, zatímco druhá je více umělecká a improvizační. Věřím, že každý bojovník má svůj přirozený bod na tomto spektru.“

Dá se tím vysvětlit, jak dokáže Procházka udržet soustředěnost i v takové atmosféře, která bývá ve vyprodané aréně?
„Určitě. Zároveň si myslím, že mu velkým dílem pomáhá jeho nepředvídatelnost. Když máte dopředu vydlážděnou cestu, po níž chcete jít, často se v zápasech opakujete. Bojovníci pak často používají pár zbraní, které jim dříve fungovaly. Jedna z Jirkových nejsilnějších stránek je, že se dokáže povznést nad práci s konkrétním nástrojem a je otevřen jakékoli cestě, která ho dovede k jeho záměru. Soupeři mají mnohem větší problém Jirku přečíst.“

Není pak i pro vás obtížné ho koučovat?
„Do jisté míry… Můj úkol ale není ho nutit jít po jedné cestě. Spíše se snažím mu pomoct dostat se z bodu A do bodu B. Jakou cestou se tam dostane, už není tak zásadní. Je to stejné, jako když se mě někdo ptá, jaká technika je nejlepší. Nejlepší je taková, která funguje. Když budu koučovat pět bojovníků, každý může mít jiný somatotyp, dynamiku i styl boje, a to pak výrazně ovlivní, jakou cestu k vítězství zvolí.“

Inkasoval KO, nabízí se doba rekonvalescence, ale sám Procházka mluví o brzkém návratu. Co bude možné od něj očekávat?
„Doba rekonvalescence se vždy odvíjí od průběhu zápasu. Po těžké bitvě nebo brutálním KO zápasníci musí vždy zvážit, jak se cítí. Zdravotní aspekt hraje velice důležitou roli. Jirka je na tom dobře. Na základě toho, jak na mě po boji působí, myslím, že chce co nejdříve naskočit zpět do zápasu, což mě těší, protože i já rád zůstávám aktivní. Jakmile máte cíl, terč, na který míříte, efektivita v práci se okamžitě zvýší. Nic konkrétního říct nemohu, ale myslím, že na další zápas se můžeme těšit už brzy.“

Na sociálních sítích už proběhla výměna názorů s Chamzatem Čimajevem, který s Procházkou dříve trénoval a nyní se chlubí, že ho drtil…
„Chamzat je velice nebezpečný, ale co se týče sparingů… Když dorazí na přípravu 'mistr KO' a nasadí ve sparingu stoprocentní tempo, bude pro něj velmi těžké najít parťáky ochotné s ním trénovat. U Jirky jsem při sparingu nejednou viděl, že i když pořádně nakoupí, zůstává klidný a nejde to tomu druhému hned naplno vrátit. Má rozumný přístup k tréninku. Jde o proces zlepšování dovedností, ne posilňování ega. Naopak o Chamzatovi jsem slyšel pravý opak. Ten jde vždy naplno. Když se sejdou při sparingu takto rozdílné přístupy, nedivím se, že má Chamzat iluze. Kdyby došlo na skutečný zápas, čekalo by ho v kleci nepříjemné překvapení.“

Proti komu byste Samuraje nejraději viděl vy?
„Když vyberu z úplného extrému, věřím, že Mount Everest světa MMA je Jon Jones. Teď to není na stole, ale myslím, že o něj by Jirka opravdu stál.“

Jones nyní působí v těžké váze. Je podle vás tedy přestup do nejtěžší divize součástí Procházkovy cesty?
„Ne v nejbližší době, ale myslím, že on je správný megaloman, kterého láká vždy ten nejlepší a nejnebezpečnější. Jones má za sebou v UFC neuvěřitelné resumé. Uvidíme, co budoucnost přinese. Nehledě na to, co přinese, věřím, že se máme na co těšit.“

UFC

14. listopadu 2023 • 07:40

Dvořák o stopce pro Procházku: Dá se obejít! Turnaj UFC v Česku nehrozí

UFC

16. listopadu 2023 • 13:20

Procházkův turnaj za 300 milionů. UFC slaví v New Yorku finanční triumf