„Slávista“ Juráček hlásí změny: Nebojím se chybovat. Co poradil legendární Osička?
Dlouho se mu vyčítal příliš defenzivní styl boje, teď hlásí změnu. Známý pražský bijec Matúš Juráček míří do čtvrtého klání v přední evropské soutěži KSW, v níž se pokusí srovnat bilanci na 2:2. Bývalý boxer se na sobotní turnaj v Třinci, kde se utká s Polákem Mateuszem Pawlikem, připravoval po boku domácí hvězdy Machmuda Muradova. „Když zvládáte sparingy s takhle kvalitním borcem, víte, že už vás pak v kleci nic nepřekvapí,“ vypráví bijec přezdívaný „Slávista“.
Po dvou porážkách po sobě nastal zlom. Třicetiletý Matúš Juráček začíná opět bojovat jako mladík. Dravost a kreativitu, které slibuje, chce předvést již v sobotu na akci KSW 111 v Třinci v klíčovém utkání s Mateuszem Pawlikem. Výsledek hraje klíčovou roli v dalším vývoji jeho angažmá v prestižní polské organizaci.
Juráček se při vstupu do KSW blýsknul vítězstvím K.O. hned v prvním kole. Po úvodním triumfu ale následovaly dvě trpké prohry na body. Bijec z pražského týmu RPG si následně spravil chuť v nižší soutěži RFA a poté taky v boxu. „V sobotu to bude třetí zápas během šesti měsíců, z čehož mám velkou radost. Když jste ve vyšším zápasovém tempu, nejste z toho tak ve stresu a více si vše užíváte. V mládí ještě jako amatér jsem startoval každý víkend a boj pro mě byl běžnou věcí. Pokud pak ale v profi kariéře půl roku čekáte na zápas, jste v křeči,“ míní Juráček.
Obě těsné porážky s sebou nesly hořkou pachuť. Juráček zápasy ztratil kvůli přespříliš taktickému vedení boje. Třebaže věděl, že je stav těsný, nesešlápl plyn a raději věřil, že sudí přihlédnou k jeho čistě trefeným ranám z ústupu.
To se při návratu do klece KSW nemá opakovat. „Prohry mi daly impuls. Rozhodně ze mě udělaly lepšího bojovníka,“ hlásí bojovník. „Začal jsem nad zápasením jinak přemýšlet. Dřív jsem se nejvíc soustředil na technickou preciznost a přesnost každého úderu. Po těch porážkách jsem došel k tomu, že chyby jsou v kleci naprosto přirozené a nemá smysl se jich bát. Díky tomu jsem teď kreativnější,“ vypráví Juráček.
Změny ve svém bojovém nasazení potvrdil již při zmíněném startu v RFA, Michala Dobiáše ukončil technickým K.O. v prvním kole. „Ukázalo se, že útočit umím. Na začátku kariéry jsem tak zápasil normálně. Pak ale přišla tříletá pauza způsobená vážnými problémy s chrupavkou v koleni. A při vstupu do Oktagonu jsem přijal jiný styl, který byl postavený na pohybu a kontrování. Prostě na jistotu. Teď už ale soupeřovy akce úplně přebírám a chodím vpřed,“ vysvětluje.
Z nepříjemné kariérní situace Juráčkovi pomohl kolega z KSW, těžkotonážník Michal Martínek, když mu nabídl místo v úzké tréninkové skupině předních domácích bojovníků. Tu tvoří mimo jiné Dominik Humburger, Petr Kníže, Daniel Škvor, David Kozma a Machmud Muradov. „Slávista“ si pochvaluje především práci odvedenou s hvězdným Uzbekem. „Tréninky pod Machem mě posunuly výrazně vpřed. Jako bývalý UFC bojovník a současný šampion Oktagonu je obrovskou kapacitou a předává nám spoustu zkušeností. Ukazuje nám školu moderního MMA. Je tedy jednak skvělý sparingpartnerem světových kvalit, ale taky super trenérem,“ povídá Juráček.
„Sebevědomí mi šlo určitě nahoru. Když totiž zvládáte sparingy s takhle kvalitním borcem, víte, že už vás pak v kleci nic nepřekvapí. Můj sobotní soupeř je sice dobrej, ale na světové úrovni není,“ soudí bijec. Byť chce dodržet útočnou strategii, nemíní se bezhlavě hnát za finišem. „Můj boxerský trenér a vzor Rosťa Osička mi říkal: „Když se usilovně snažíš o K.O., nikdy ho nedáš. To musí přít samo“,“ usmívá se Juráček při vzpomínce na slova legendárního českého boxera.
Třicetiletý ranař se již jednou v top desítce KSW objevil. Po dvou prohrách z ní byl vyřazen, ale nyní chce nastartovat novou sérii, která jej dostane na vrchol žebříčku. „Uvědomuji si, že teď nejsem v pozici, kdy bych se mohl hlásit o titul. Chci se do ní ale postupnými kroky dostat,“ říká.
