Václavík se dočkal: Každý den jsem věřil, už to bylo trošku na palici
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Osud má někdy svérázný smysl pro humor. Biatlonista Adam Václavík prožil doma nervozní dny s pozitivními testy na COVID. A když už odletěl, putoval jako blízký kontakt snowboardisty Radka Housera do izolace. Do olympijského sprintu se ale nakonec postavil. A aspoň malé potěšení. O dvě sekundy z 59. místa prošel do nedělní stíhačky.
Aspoň tahle náplast po tom trápení, ne?
„Jo, první vítězství pro mě bylo, že jsem mohl startovat. Další závod stíhačka, za to jsem rád, i když jsem čekal trochu víc. Musím brát i tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že to zítra (v neděli) zase bude o kus lepší.“
Jaká je vaše současná pozice v covidových pravidlech poté, co jste byl za letu blízko pozitivně testovanému snowboardistovi Radku Houserovi?
„Jsem close contact. Do patnáctého mám speciální režim. Jezdím sám autem, které se musí objednávat, jinak nemůžu nikam. V tom je to bohužel omezené, co se týče fyzio, masáží… Do jídelny nemůžu, nosí mi jídlo. Původně jsem myslel, že mě nepustí ani na tratě, ale nakonec mě pustili. Po tom, čím jsem si prošel, už mě to nepoloží, ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají. Musím to nějak vydržet a pak už domů…“
Jak jste se vlastně ještě v Česku dozvěděl, že jste pozitivní?
„Nejdřív jsem tomu nevěřil. V neděli o půlnoci jsme přijeli z Itálie, v pondělí ráno jsme byli na testu, který mi vyšel pozitivní. Volal mi Rybís (reprezentační trenér Ondřej Rybář), že jsem pozitivní. Tak to jsem nejdřív myslel, že to je zlý sen. Ale bohužel nebyl.“
Jak jste se s tou novinkou sžíval?
„Říkám, že to je v pytli, nejdřív jsem se modlil, aby nikdo další pozitivní nebyl. Jeli jsme jedním autem, samozřejmě jsem se chránil, ale člověk neví. Také nevím, jak jsem k tomu přišel, pravděpodobně něco lítalo na hotelu, protože tam nějací Finové také pozitivní byli. Modlil jsem se, aby to byl hladký průběh.“
Vyšlo to?
„Ve finále mi dvakrát nic nebylo. Byl jsem jen trochu unavený a měl jsem náznak lehké virózky, ani se tomu nedá říkat virózka... Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě to také vyřadilo před mistrovstvím světa a Evropy. Ale musíte to přijmout. Každý den jsem věřil a doufal, že budu brzo negativní. Což se také nestalo.“
Kdy jste mě poprvé negativní test?
„Nějaký devátý, desátý den. Ze všech sportovců, co to prodělali, jsem měl furt hodnoty nejhorší, nějak se tomu nechtělo. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, nic mi nebylo a musel jsem čekat na výsledek. Pořád jsem někam volal, každý se ptá… Už to bylo na palici, trošku.“
Věřil jste, že nakonec na olympiádu odletíte?
„Ty první dny jsem určitě věřil, že to bude dobré. Ale tím, jak se to vyvíjelo, a viděl jsem případy, kdy měli po prodělání třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou skočila pozitivita, tak už jsem začínal být trochu skeptický. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu. Ale naděje umírá poslední, naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo. Druhý problém byl pět negativních testů v řadě, čímž se to prodlužovalo. Pozdě, ale přece. Nakonec dobré, ale člověka to mrzí, když jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu. Teď to byla velká neznámá.“
Jak jste se na trati cítil?
„Pár dnů jsem byl v hypoxy komoře v Jablonci, ale na tom daném místě je to stejně… Ten jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, ale od startu to bylo trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.“
Zprávy ze dne 15. února 2022
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Za 23 dní dokázala italská lyžařka Sofia Goggiaová malý zázrak. V tak krátkém čase se zotavila ze zranění ze závodu v Cortině d´Ampezzo a v úterním olympijském sjezdu bojovala o obhajobu titulu z Pchjongčchangu. Nakonec prohrála jen se Švýcarkou Corinne Suterovou, o 16 setin sekundy… „Pro mě je vítězka,“ řekla o ní její kamarádka Ester Ledecká. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Špatná zpráva. V zahraničí nikoho výsledek národního týmu na olympiádě nezaskočil. Termíny jako šok a nečekaný postup Švýcarska? Ne. „Česká republika na tom nikdy nebyla hůř,“ hodnotí stav hokeje švédský Aftonbladet. Zámořské servery se konci Pešánova týmu v turnaji nevěnují. Nakládají mu ale Rusové. „Počet nejlepších týmů by se mohl snížit na pět. Bez Česka,“ píše Sport-Express. Další ohlasy ze zahraničí na české vyřazení čtěte ZDE >>>
RYCHLOBRUSLENÍ:Japonské rychlobruslařky přišly v Pekingu kvůli pádu Ajano Satové v poslední zatáčce finálové jízdy proti Kanadě o obhajobu olympijského zlata ve stíhacím závodu družstev. Na triumf z Pchjongčchangu se podařilo navázat mužům Norska. Více čtěte ZDE >>>
BOBY: Současný vládce bobového sportu Francesco Friedrich si na olympijských hrách v Pekingu dojel pro zlato v ženském dvojbobu. Německý reprezentant se před pondělním startem čtyřkolového závodu rozhodl pro změnu stroje a v ledovém korytě závodil s půjčeným bobem své kolegyně Kim Kalické. Obhájil v něm spolu s brzdařem Thorstenem Margisem titul z Pchjongčchangu a při absolutním triumfu německých posádek vybojoval pod pěti kruhy dohromady už třetí zlato.
HOKEJ: Na pekingský neúspěch se dívá v širších souvislostech. Bývalý kouč národního týmu Alois Hadamczik pro iSport Premium dává najevo, že nepostup do čtvrtfinále olympijského turnaje je pouze odrazem dění v českém hokeji. A jací hráči mu v Číně scházeli? Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
BIATLON: Je jednou z mála vážných českých nadějí na medaili z čínské olympiády. Biatlonistka Markéta Davidová už k ní měla blízko, závody v Čang-ťia-kchou jsou ale pro ni zatím hromadou nešťastných historek. Stále je tu však jedna velká příležitost. „V masáku má dobré šance,“ věří reprezentační trenér Egil Gjelland. Více čtěte ZDE >>>
Čeští hokejisté kousají historický neúspěch: po porážce od Švýcarů končí už v osmifinále – přitom po vítězství nad Rusy v základní skupině to vůbec nevypadalo špatně. Sborná si navíc po porážce od Krejčího, Kováře, Červenky a spol. stěžovala na „provokatéry a simulanty“. Jenže v osmifinále to byli zase ti hodní Češi a jejich poctivý, snaživý hokej. Stačí to v současné situaci? Nový díl Zimní olympiády naruby se ale věnuje i aktuální kauze „dědovy léky na srdce“ a vrací se do roku 1992.
HOKEJ: Nezklamal. Táhl ofenzivu, posbíral nejvíce bodů (2+3), na dresu měl céčko. Ale ani Roman Červenka tým nepřetlačil přes osmifinále a je podepsaný pod historickým neúspěchem. „Je to špatný. Chtěli jsme zabojovat o medaile, ale nezvládli jsme to,“ vykládal útočník, pro kterého to byl čtvrtý olympijský turnaj. Opět bez medaile… Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
