Češi jdou do akce. Kdo obstará góly? Čekají se ode mě, vnímá Stránský
Zvedá se závora. Konečně! Pro české hokejisty dnes začne olympijský turnaj zápasem s Dánskem (14.10, živě studio na iSport.cz). Jedničkou v brance bude dle očekávání Šimon Hrubec. Kdo bude ale trhat sítě soupeřů? Trenér Filip Pešán věří, že sestavu vyladil tak, že prakticky každá řada dovede lámat zápasy. „Tohle snad bude největší síla,“ doufá. Svoje dělo šteluje zejména Matěj Stránský. „Góly se ode mě čekají,“ nezříká se odpovědnosti.
Šest zápasů aktuální sezony, šest proher a pouhých jedenáct vstřelených gólů. Byť je tohle všechno na prahu olympiády pro vývoj nepodstatná historie. otázku to vyloženě nabízí. Kdo český tým v záplavě šikovných hráčů svými brankami potáhne?
Před čtyřmi lety do Jižní Koreje odlétali rození snajpři jako Dominik Kubalík, Martin Růžička nebo v tu chvíli třicetigólový extraligový bombarďák Tomáš Mertl. Ovšem teď? Vyloženého kanonýra abyste pohledali.
Deník Sport v české sestavě vidí dvě esa, co by mohla trumfnout soupeře. Lukáš Sedlák a Matěj Stránský. Jeden z nich by mohl být nejlepším střelcem výběru generálního manažera Petra Nedvěda a trenéra Filipa Pešána. Oba kolem sebe budou mít ty nejšikovnější hráče týmu. Sedlák utvoří elitní útok s mistrem přihrávek Davidem Krejčím a klubovým parťákem z Čeljabinsku Tomášem Hykou. To Stránský doplní tandem Jan Kovář – Roman Červenka.
„Jsou to páni hráči! Snažím se jim to hlavně moc nekazit,“ směje se forvard švýcarského Davosu. „Chci dělat, co umím nejlíp. Chodit do brány, vybojovat jim puky. Moc se na tu spolupráci těším. Doufám, že budeme pro tým přínosem.“
Možnost zahrát si s borci, kteří v národním celku dohromady odehráli neuvěřitelných dvacet velkých světových turnajů, bere Stránský jako odměnu. „Nečekal jsem to, ale jsem za to strašně rád. Udělám všechno pro to, abych s nimi zůstal, pomohl jim a hlavně pomohl týmu,“ hlásí pokorně.
Klíčovým faktorem by mohly být přesilovky. Zatímco Sedláka kouč Pešán posadil do druhého komanda, Stránský trůní v tom prvním s tím nejlepším, co česká soupiska nabízí. „Zatím tam je!“ zařval se smíchem během pokládání otázky kolem jdoucí Jan Kovář. Stránský se rozesmál, pak zvážněl. „Jak říká Kovy, zatím tam jsem. Těší mě, že mě tam trenér postavil. Musíme ale hlavně dávat góly, aby to mělo nějaký smysl. Uvidíme po prvním zápase, jak nám to půjde.“
Jeho místo je uprostřed mezi kruhy a před brankou. Tam by měl operovat, tam je nejsilnější. A že se od něj čekají branky? Žádný problém. Dobře ví, v čem je jeho přínos. Co umí nejlépe a proč ho kouč do týmu chtěl. Odpovědnosti se nezříká.
„Vždycky jsem rád dával góly. Teď, když hraju s Červusem a Kovym, tak se to ode mě určitě čeká. Vím o tom. Jdu do toho ale s chladnou hlavou. Udělám všechno pro to, abych týmu pomohl. Je pravda, že nejlíp to asi umím góly. Snad to bude padat a budeme vyhrávat,“ přeje si útočník, který nastřílel v minulém ročníku v dresu Třince 33 gólů a byl nejlepším kanonýrem extraligy.
Na posledním mistrovství světa se trefil jen jednou. Trápil se. Teď si přeje smazat nulu ze svého zápisu co nejdřív. „Určitě, vždycky to je pro sebevědomí lepší. Zvlášť, když jste střelec, od kterého se to očekává. Ideálně se trefit v prvním zápase. Když se to nepovede delší dobu, začne vám to šrotovat v hlavě. Nechci se k tomu nějak moc upínat, abych z toho zbytečně nebyl nervózní. Zatím v sobě cítím velkou chuť. Budu dělat všechno stejně, jak jsem dělal do teď, a uvidíme.“
Stránský v sobě má to, co musí mít každý snajpr. Oheň. Odvahu vzít to v klíčový moment na sebe. Nevyjde jedna střela? No a co! Klidně jich tam pošle dalších deset. Protože si věří. Věří své zbrani. Stránský tohle ukazuje nejen v zápasech, ale i při tréninku. Zahodí šanci na rozvlnění sítě? Zanadává si, švihne hokejkou.
„Tohle jsem měl v sobě vždycky. Odjakživa, odmala. Na tréninku se všechno šteluje k zápasu. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Tím se snažím řídit, takhle to mám nastavené. Chci si cvičit situace, které pak musím řešit v zápasu. Když se do nich dostanu, ať vím, kam přesně střílet, jak to řešit. Ať nad tím nemusím ani přemýšlet a mám to zažité. Proto do toho jdu i v tréninku na sto procent. Strašně rád dávám góly i v tréninku, nabíjí mě to,“ usmívá se.
Má samozřejmě i limity. Pohybově nepatří mezi nejzdatnější, našli byste silnější stránky než bruslení. Na úzkém kluzišti by však tenhle hendikep šlo smáznout snáz. Naopak by mohl vyniknout silnou postavou a silou.
Kouč Pešán doufá, že ruku k ofenzivnímu dílu přiloží všichni. Na první pohled by opravdu každá lajna měla být schopná produkce. „Tohle vidím jako naši jednoznačně největší sílu. I naše v současné chvíli čtvrtá lajna bratrů Zohornových s Frolíkem může rozhodnout zápas. Jsem přesvědčený, že mezi naším prvním a třináctým útočníkem není velký rozdíl.“
Matěj Stránský v Davosu Lukáš Sedlák v Čeljabinsku |
1. Niko Ojamäki (Podolsk/Finsko) 29 |
ČESKÁ SESTAVA NA DÁNSKO11 Hrubec 5 Jeřábek 9 Sklenička 45 Sedlák 46 Krejčí 38 Hyka přesilovkové formace |
Zprávy ze dne 6. února 2022
BIATLON: Je mistryní světa i vítězkou malého křišťálového glóbu ve vytrvalostním závodu, takzvaném individuálu. Tím pádem je jednou z hlavních favoritek na pondělní vítězství. Asi tak mnohé překvapí tvrzení samotné Markéty Davidové, že ona na sebe nároky nemá. „Nepovažuju se za dobrého střelce. I proto mám pocit, že to není úplně moje disciplína.“ Rozhovor čtěte ZDE>>>
CURLING: Přišli o šanci na postup do olympijského semifinále. Přesto manželé Tomáš a Zuzana Paulovi probudili v Česku dosud nevídanou curlingovou horečku. Mnoho diváků u televize se zájmem poslouchalo také komunikaci páru, která byla díky mikrofonům slyšet lépe v obýváku než v samotné hale. Ve videu czechteam.tv si vychutnejte nejzajímavější hlášky z dosavadních zápasů. Více čtěte ZDE>>>
RYCHLOBRUSLENÍ: A opravdu jste příbuzné? Prakticky od začátku kariéry musí italská rychlobruslařka Francesca Lollobrigidová (31) odpovídat, zda patří do rodiny Giny Lollobrigidové. Filmové divy označované za jednu z nejkrásnějších žen a sexy symbolů dvacátého století. Patří. Ovšem se svojí pratetou se soupeřka Martiny Sáblíkové prakticky nevídá. „Vždyť já nemám čas ani na své nejbližší rodinné příslušníky,“ vysvětluje první Italka s olympijskou medailí na dlouhé dráze. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Přípravný zápas mezi Slovenskem a Německem nebudou řídit rozhodčí! Kvůli přísným protiepidemickým opatřením, která arbitrům na olympiádě v Pekingu umožňují pískat pouze soutěžní utkání, se o řízení utkání postarají členové realizačních týmů obou mužstev, v případě slovenské strany zřejmě půjde o jednoho ze asistentů trenéra Ján Lašák - Ján Pardavý. „Myslím si, že za celou kariéru bych měl mít pravidla nastudované,“ řekl bývalý útočník Pardavý pro agenturu TASR. Do generálky před startem olympijského turnaje ke všemu nemůže nastoupit hned pět slovenských hokejistů, všichni navíc působí v Tipsport extralize. (Miloš Roman, Mislav Rosandič, Michal Krištof, Branislav Konrád a Peter Čerešňák)
HOKEJ: Pozitivní na covid, pak hraniční hodnoty. Když už český brankář Šimon Hrubec konečně mohl po patáliích v Praze do letadla mířícího do Pekingu, tři řady za ním seděla pozitivní ruská sportovkyně. Jako „blízký kontakt“ spadl do příslušného protokolu. „Hlavně, že můžu hrát,“ vydechla si pravděpodobná jednička národního týmu po prvním tréninku v Číně. ROZHOVOR s Šimonem Hrubcem si přečtěte ZDE>>>
SANĚ: Německý závodník Johannes Ludwig získal první zlato na ZOH v Pekingu pro Německo. Pětatřicetiletý vítěz SP zajel nejrychlejší čas ve třech ze čtyř jízd.
SKOKY NA LYŽÍCH: nejzkušenější český skokan Roman Koudelka se v olympijském závodě na středním můstku vyšvihnul v prvním kole na jedenácté místo. Místo útoku na top ten ale ve finále spadl o sedm míst. I tak je to pro české skoky světlý moment. „Mám chuť, baví mě skákat,“ říká Koudelka k dalším čínským závodům. Více čtěte ZDE >>>
CURLING: Nejznámější český curler, trenér a propagátor tohoto sportu Karel Kubeška podrobně analyzuje dnešní utkání s Kanadou. Pro všechny fanoušky curlingu to byl opravdový svátek – český tým nastoupil proti Kanadě a jejím mimořádným curlerům Vicky Persingerové a Christopheru Plysovi. Manželé Tomáš a Zuzana Paulovi dostali hru do devátého extra endu a byli blíž vítězství. Měli na výběr mezi dvěma variantami, zvolili tu se zvýšeným rizikem, a výsledkem byla výhra Kanady.
