PŘÍMO Z PEKINGU | Už když byl v Liberci, ukazoval svoje kvality. Stejně jako ve slovenské reprezentaci. Po stříbru z MS v roce 2012 přidal historicky první olympijský bronz. „Favorizoval jsem na medaili spíše váš tým, ale jsem rád, že to nevyšlo a máme ji my,“ smál se zkušený 31letý útočník Libor Hudáček, který přispěl týmu třemi body (1+2). Po zápase chválil i 17letého střelce Juraje Slafkovského či trenéra Craiga Ramsayho.
Stál opřený o zábradlí, za ním kráčeli rozjuchaní spoluhráči. I na něm bylo vidět, jak si úspěch užívá. „Budeme slavit dlouho a poctivě,“ říkal kanonýr, který momentálně působí v KHL v týmu Dynamo Minsk.
Co říkáte na mladíka Slafkovského?
„Jsem hrdý a pyšný, že mu turnaj takhle vyšel. Držím mu palce, aby jeho kariéra šlo co nejdál. Co nejvýš. Hlavně aby byl zdravý.“
Máte pocit, že jste překonali zlatou slovenskou generaci? Které se nepodařilo vybojovat olympijskou medaili?
„To nevím, jestli jsme jí překonali. Oni vyhráli zlato na šampionátu i další medaile. Když se jim to nepodařilo ve Vancouveru v roce 2010, byl to přeci jenom trochu jiný turnaj, byli tam hráči z NHL.“
Vy máte stříbro ze šampionátu v roce 2012, teď bronz z olympiády. Můžete to nějak porovnat?
„Myslím si, že stříbro na mistrovství světa bylo o trošku cennější. I tahle je super… Ale dal bych ji o milimetr níž.“
Co stojí za vaším úspěchem?
„Už jsem povídal před turnajem, že máme jednu velkou výhodu. Tým máme po kupě už vlastně pět let, když přišel kouč Ramsay. Celé to dal do kupy. Věděli jsme, co chceme hrát, měli jsme to natrénované. Ne jenom před olympiádou, ale trénovali jsme to dlouhé roky. Teď jsme to vystupňovali.“
V čem je jeho kouzlo?
„Je to velký profesionál. Snaží se to vštípit i nám. Ví, co chceme hrát a co máme hrát. Věří nám. Tím pádem máme větší sebevědomí a věříme si. Je to lepší a lepší. Máme novou mladou generaci, jsem rád, že můžeme pracovat na budoucnosti.“
Jste rád, že vám fandilo i hodně lidí z Česka?
„Když to mám vzít z osobní stránky, tak ano. Protože jsem četl, co mi psali bráchové. Jednoho mám v Praze, jednoho v Brně. Posílali mi fotky, videa… Cítili jsme to. Povídal jsem to i chlapcům, že máme velkou podporu v Česku. Vnímali jsme to.“
Takže jste tady drželi česko-slovenský prapor!
„Jasně! Škoda, že vám to nevyšlo. Favorizoval jsem váš tým na medaili. Jsem rád, že to nevyšlo, a že jsme ji vyhráli my!“ (smích)
Jaké budou oslavy?
„Tak, jako vždycky. Dlouhé a poctivé.“
Zprávy ze dne 18. února 2022
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Ve stylu hokejistů v play off Ester Ledecká stále neřekla, jaké zranění si přivodila před čtvrtečním kombinačním slalomem na ZOH. Ale klíčová zpráva je pozitivní. Pacientce je líp a nevzdává se závodů Světového poháru v Crans Montaně, které se jedou už příští víkend. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Vycházeli oblečeni do pestrých olympijských úborů. Unavení z náročné cesty z Pekingu, zklamaní, jak tam dopadli. „Moc jsem chtěl medaili, zvlášť když to byla moje poslední olympiáda. S odstupem času to bude mrzet víc a víc,“ hlesl po příletu David Krejčí, který patřil v českém týmu k nejlepším. Jeden z těch, kteří obstáli. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Čeští hokejisté se vrátili z neúspěšných olympijských her v Pekingu, na nichž skončili ještě před branami čtvrtfinále. Podívejte se na fotky z pražského letiště.
Zprávy ze dne 17. února 2022
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
