To se jim musely zastavit hodiny, tohle není možné. Takové myšlenky šly hlavou nejednomu divákovi, ale i expertům, když viděli v sobotním stíhacím závodu v Hochfilzenu čas poslední položky vestoje norského méně známého biatlonisty Martina Uldala. Ten byl 12,9 sekundy! „Takhle rychlý jsem ještě nebyl,“ připustila i největší biatlonová hvězda současnosti Johannes Thingnes Bö.
V prvních závodech Světového poháru v Kontiolahti ani nebyl v norské sestavě. Začátek prosince odzávodil Martin Uldal v nižším IBU Cupu. Jenže konkurence u Norů je tak nemilosrdná, že když se Johannesi Dale-Skjevdalovi v SP nedařilo, byl hned na další zastávku elitní kategorie nahrazen.
Šance se chopil právě Uldal, jenž předtím zářil v IBU Cupu, kde ovládl sprint i stíhací závod.
Ve ‚stíhačce‘ oslnil i v Hochfilzenu. Neskončil v ní sice na stupních vítězů, ale ta rychlopalba! Vleže v konkurenci ostatních ještě žádná velká hitparáda, položky mírně přes 30 sekund. Poprvé vestoje také k těm nejrychlejším nepatřil (23,4 sekundy). Ale pak to přišlo. Poslední střelecká položka, vidina vylepšení výsledku ze sprintu a…
12,9 sekundy. Tady se musela zastavit časomíra, napadlo v první chvíli mnohé. Ani ředitel rakouského podniku Borut Nunar nejprve nechtěl věřit, že je to správný čas. Až když se podíval na záznam v televizi, uznal: „Bylo to opravdu rychlé, velmi rychlé. Zejména intervaly mezi ránami,“ řekl Nunar norské stanici NRK a dodal, že ve statistice může být odchylka jedna nebo dvě sekundy.
„Je to pravda?“ ptal se i vítěz závodu Johannes Thingnes Bö. Když se mu dostalo kladné odpovědi, zareagoval: To musí být světový rekord. Sám tuto položku odstřílel za 20,8 sekundy. Druhým nejrychlejším byl Quentin Fillon Maillet za 16,5 sekundy.
Dlužno dodat, že Uldal na této rychlé položce jednou chyboval. To ale Bö či Maillet také.
„Chtěl jsem letos předvést takovou sérii a je opravdu super, že lidé skutečně vidí, jak rychle dokážu střílet,“ těšilo Uldala.