PŘÍMO Z RIA | Má na svém kontě drsný snímek Město bohů, který si vysloužil čtyři nominace na Oscara. Ten se odehrává v jedné z chudých částí současného hostitelského města Her. A jeho režisér Fernando Meirelles se postavil dalšímu těžkému úkolu – zhostil se výpravy slavnostního zahájení olympiády. Úkol to nebyl vůbec snadný, musel se vyrovnat s mnohem nižším rozpočtem než třeba jeho předchůdce Danny Boyle na hrách v Londýně. Jak se mu to povedlo uvidíte v noci z pátku na sobotu (v 1.00 hod.).
Jaké poselství bude mít podle vás slavnostní zahájení her v Riu de Janeiro?
„Doufám, že bude lékem na depresi v Brazílii. Brazilci se na něj můžou podívat a říct: jsme cool, jsme odlišná etnická skupina, žijeme spolu, nikdy jsme neválčili, jsme mírumilovní, víme, jak si užívat život a být šťastní. Jsem ale připravený i na kritiky.“
V čem se bude lišit váš ceremoniál od těch předchozích?
„Státy vždy mluví o sobě, jejich příspěvku světu a jak jsou středem vesmíru. Třeba Atény: západní kultura přišla odtud, a Peking: vynalezli jsme papír a kompas, a Londýn: průmyslová revoluce a revoluce v internetu. To vše říká: Ahoj světe, to jsem já, já, já. Rozhodli jsme se to udělat jinak. Mluvíme o nás, jak bychom se měli chovat. Ostatní státy mluvily o jejich minulosti, my mluvíme o budoucnosti.“
Jak náročný úkol byl dát dohromady zahájení s ohledem na těžkou ekonomickou situaci Brazílie?
„Byl to velmi obtížný proces. Když jsme začínali, byli jsme bohatí, měli jsme mezinárodní tým, sledovali jsme show ve Vegas, měli jsme velké ambice, co se týče technologií. Přemýšleli jsme o rozpočtu 113,9 milionu dolarů (na 4 ceremoniály – zahájení a zakončení olympijských a paralympijských her). Ale kousek po kousku se krátil a nyní jsme na 55,9 milionech. Většina těchto peněž jde na bezpečnost a veškerý personál okolo show. Myslím, že je to dvanáctkrát míň než Londýn a dvacetkrát než Peking. To z toho udělalo velkou výzvu. Na jednu stranu je to ale i dobře. V tuto chvíli musíme být rozumní v utrácení peněz.“
Co to znamenalo konkrétně?
„Tam, kde jste měli 3000 lidí, máte najednou jen 700. Nejprve jsem byl velmi rozladěný. Začnete vymýšlet něco velkého, a pak musíte sekat, seka, sekat. Na druhou stranu je to svým způsobem dobré. Jsme teď v situaci, kdy musíme být rozumní v tom, jak utrácet peníze. Takže se cítím celkem dobře, že neutrácím peníze, které Brazílie potřebuje jinde.“
Co má tedy lidem říct?
„Ceremoniál má velmi silný a jasný vzkaz. Je to hodně současné, hodně lidové. A samozřejmě je to Brazílie, takže hudba je dobrá. Vše, co ukazujeme, nemusí být obrovské, ale vypadá to dobře. Máme duši – to myslím, že stačí.“
Maracaná je ikonický stadion, ale byl postaven pro fotbal, ne takové obrovské show…
„Maracaná má jeden velký problém, a to ten, že tady není vchod. Jsou zde jedny dveře, které nejsou velké a čtvery normální dveře. Takže když tam chcete dovézt něco velkého, nemůžete. Nemáme žádné stroje, takže to všechno děláme „na koleni“. A další věc… Něco se vám děje vevnitř, skončíte a potřebujete přemístit 3000 tanečníků a dostat tam 12 000 sportovců těmi samými dveřmi. To je nemožné. Takže celý tvůrčí proces se musel vyrovnávat s tím, jak dostat lidi do a ze zabrané plochy.
Bylo těžké se přizpůsobit tomu, že režírujete živou show?
„Bylo to velmi obtížné, protože jsem s tím dosud neměl zkušenosti. Je to pro mě opravdu nový svět.“
Jak si myslíte, že se budete cítit, až to celé skončí?
„Jsem si jistý, že budu velmi šťastný, těším se, až se vrátím ke svému běžnému životu. Nejsem si jistý, jestli kdybych předem věděl, do čeho jdu, že bych to vzal.“
Vše o LOH Rio de Janeiro 2016 čtěte zde >>
