Jan Nezmar vysvětluje, proč by se věhlasný trenér José Mourinho nehodil do Liberce • Koláž iSport.cz
Proč by do fotbalového Liberce pasoval líp trenér Klopp než Mourinho? A jak je možné, že se skromný Slovan třikrát za pět let prosadil do Evropské ligy? V obsáhlém rozhovoru pro páteční Sport Magazín mluví Jan Nezmar, někdejší kanonýr a nyní sportovní ředitel, i o vývoji užitečného informačního systému. „Je velmi komplexní a žádný takový na trhu není,“ pochvaluje si.
Podle jakých kritérií si vybíráte posily?
„Vždycky se začíná od definice fotbalu, který chceme hrát. My se chceme prosadit naším fotbalem. Nechceme se přizpůsobovat soupeři. I přesto, že třeba narazíme na silového a vysokého soupeře. Víme, že kvůli menší výšce můžeme mít při standardních situacích problémy, přesto spíš klademe důraz na to prosadit se vlastním fotbalem.“
To je?
„Když to zjednoduším, je to kombinační, běhavý fotbal s konstruktivním zakládáním útoků už od brankářů. Z toho vycházejí dost specifické nároky na hráče. Kupříkladu na stopery. Někteří se nám doslova smějí, že máme na stoperech trpaslíky.“
V jednom rozhovoru jste říkal, že musíte brát hráče s nedostatkem.
„Takhle jsem to nazval, ale nemyslel jsem to ve smyslu, že by hráči, které získáme, byli špatní. Za nedostatek jsem v téhle rétorice považoval třeba to, že jde o mladého hráče, který nemá v lize nic odehráno a sbírá zkušenosti. Jednou se chová před bránou špatně, podruhé, když je chytrý, už to nezopakuje. Ale možná, že se to naučí až napotřetí, nebo napočtvrté. Když jsme tu měli Bakoše, ten v každé situaci věděl, kam má jít. Dneska máme de facto nejmladší útok v lize, takže je jasné, že Pulkrab s Grajciarem se každým zápasem teprve učí se rozhodovat v mikrosekundách správně.“
Klíčové je tedy pro vás, aby hráč typologicky zapadl do představy libereckého fotbalu?
„Ano. Třeba uprostřed pole chceme mít hráče, kteří jsou schopní a ochotní za zápas naběhat 12 a více kilometrů. Nebo na krajích chceme mít rychlé hráče, a tak podobně. Každý post má svá specifika vycházející z celkové definice našeho fotbalu.“
K Liberci patří trenér Jindřich Trpišovský. Co stálo za jeho volbou?
„Primárně to vycházelo opět z filozofie klubu, která je v Liberci přesně daná. Chceme mít co největší počet mladých hráčů a chceme hrát pokud možno co nejmodernější fotbal. Takže, a teď to trošku přeženu, kdybych to vzal optikou špičkových světových trenérů, tak do klubu, jako je Liberec, nemůže přijít
Mourinho
, ale měl by přijít Klopp. Není tu vůle a ani na to nejsou peníze stavět mužstvo z hotových fotbalistů. Mourinhovi by tedy nikdo ty hráče nepřivedl. A když jo, bylo by to cedění přes zuby a přinášelo by to klubu spíš problémy než užitek.“
Tak přišel český Klopp.
„Trenér sám za sebe má chuť takovýmhle způsobem pracovat. A když navíc umí takhle pracovat, můžou z toho být dobré výsledky. Nezastírám, že v poslední fázi výběru přicházeli v úvahu trenéři Svědík a Trpišovský, byť tu proletělo i množství jiných jmen. Jsem rád, že se mi podařilo uhájit svoji linii.“
Znal jste ho předtím osobně?
„Ne. Pak jsem realizačnímu týmu říkal jako úsměvnou historku, jak jsem je jezdil sledovat na Žižkov. Viktorka měla strašně špatné tréninkové podmínky, a tak část tréninku měla dole před stadionem v parčíku. Já tam tenkrát kolikrát zaparkoval auto a anonymně jsem koukal na přípravu.“
Poslouchal jste prý inkognito jeho pokyny během zápasů za střídačkami.
„To taky. Ale nebylo to tolikrát. Každopádně pro mě tohle všechno bylo strašně důležité, protože jedině opravdu hloubkové poznání práce trenéra je možnost, jak eliminovat omyl.“
Obsáhlý rozhovor najdete v páteční příloze deníku Sport
Z obsahu pátečního Sport Magazínu
Rozhovor: Jan Nezmar
Příběh: Miroslav Fryčer
Uniklo z facebooku: Jiří Hudler
Světový fotbal: Harry Kane
Můj první gól: Zdeněk Pospěch
Vysoká hra Zdeňka Haníka: o herní zanícenosti, která se vytratila z ulic
