Pochybujete o tom, že na příštích Hrách nebude jistit záda českému výběru? Není proč. Ondřej Pavelec si buduje pevnou pozici v NHL i v reprezentaci. V Atlantě už se vyškrábal mezi elitu NHL, na uplynulém mistrovství světa jeho zákroky ničily naděje soupeřů. „Jenže to absolutně nic neznamená. Za ty tři roky se může stát cokoliv,“ říká hrdina bronzové party.

Určitě alespoň budete souhlasit, že zachytat si na olympiádě je to, o čem sníte.
„Rozhodně. Olympiáda je něco neskutečného, pro mě bylo minulý rok super zážitek jen to, že jsem tam mohl být, i když jsem se nedostal do branky. Každý sportovec by si na olympiádě chtěl zahrát. Ale do Soči je ještě dlouhá doba, vůbec nepřemýšlím o tom, co bude. Ještě to jde mimo nás.“

Sledujete, jak se vyvíjí situace ohledně startu hráčů NHL na příštích Hrách?
„Vím, že se o tom mluví. Určitě je blbost, aby tam hráči NHL nemohli být. Na olympiádě by se měli představit nejlepší sportovci. A aby nějaká liga zakazovala někomu jet tam? To mi přijde jako blbost. Doufám, že ze zámoří budou moct normálně všichni přijet.“

Co myslíte, dokáže se z vaší generace ještě poskládat silný český tým?
„Věřím, že jo. Uvidíme, kdo bude trenérem, koho si potom vybere, jak ti daní hráči budou v tu dobu ve formě. Víc zatím nejde říct, tři roky je strašně dlouhá doba na to, abychom se o olympiádě bavili.“

Ale zajímá mě váš dojem -bude v Soči v národním dresu válet Jaromír Jágr?
„Proč by ne? Hokejově na to určitě bude pořád mít. Vždyť teď předvedl, že i ve svém věku může být pořád nejlepší. Stále je to výborný hokejista. Záleží jen na něm, jak na tom bude zdravotně, jak se bude cítit a jakou bude mít chuť.“

A co Tomáš Vokoun? Umíte si představit, že bude ještě za tři roky v top formě?
„Těžko říct, záleží na něm. Nevím, co má za plány, jakou bude mít chuť. Nemůžu mluvit za něj.“

O tom, že Vokoun má zdatného nástupce, jste každopádně přesvědčil na bronzovém mistrovství na Slovensku, berete to tak?
„Tomáš je výborný gólman a po loňském šampionátu, který vychytal, nebylo jednoduché přijít na jeho místo. Tlak byl velký, ale to je v pořádku. Já tam nejel dokazovat nějakým expertům, jestli umím, nebo neumím. Já tam jel proto, že mě trenér vybral, chtěl jsem chytat a pomoct týmu k co nejlepšímu výsledku. Škoda, že se nevyhrálo, ale placka je pořád úspěch. Hrozně si jí cením.“

A jste spokojený s tím, jak jste se předvedl?
„Vždycky můžete hrát líp. Ale jel jsem na první turnaj jako jednička a povedla se medaile, za to jsem moc rád. Věřil jsem si, kdyby to tak nebylo, tak nemám v bráně co dělat. Na druhou stranu, nebylo to o mně, bylo to o celém týmu. Měli jsme výborné mužstvo, které skvěle bránilo, šlapalo to. Nebudu hodnotit sám sebe.“

To za vás udělal třeba Dominik Hašek. Jak se vám poslouchají pochvalná slova takové legendy?
„Určitě to potěší, když vás pochválí takový gólman, který toho tolik dokázal. Ale mistrovství byl krátký turnaj, určitě by se to nemělo nějak přeceňovat. Hlavně, že to dopadlo aspoň na medaili.“

Už se ozval i Vokoun?
„Jo jo. Voky psal, gratuloval, byl jsem rád.“