František Suchan
20. května 2013 • 00:01

Švýcar Niederreiter: Byli jsme dobří. Ale vidět ty zlaté helmy, to bolí

PŘÍMO ZE STOCKHOLMU | On, mladíček se zářivou budoucností, táhnul švýcarskou senzaci až do finále. Až tam Nino Niederreiter, 20letý útočník, se svým týmem narazil. Po porážce 1:5 měl na krku stříbrnou medaili, historický úspěch pro svou zemi. „Ale máme prázdný pocit…“ tvrdil přesto.



Nevěšte hlavu, máte první stříbro od roku 1935…
„Ano, je to velký úspěch pro hokejový národ ve Švýcarsku. Ale teď je těžké o tom takhle přemýšlet. Možná nám to za pár hodin dojde, ale teď máme fakt prázdný pocit a není moc slov, která by to dokázala popsat.“

Jak jste se vypořádali s tím, že jste nastoupili proti domácí reprezentaci?
„Věděli jsme, že samozřejmě budeme zase outsideři, aréna během zápasu začala bláznit a hnala švédský tým dopředu. My se snažili nebýt z toho nervózní za žádné situace, chodili jsme do toho ostře, nedali jsme se zadarmo… Ale tohle je těžké skousnut.“

Chtělo se vám vůbec hrát posledních pár střídání, kdy už Švédi začali na střídačce slavit?
„Jo, to bylo těžké. Vidět, jak si nasazují ty zlaté helmy… Nikdo v takové situaci nechce být. Ano, měli jsme dobrý turnaj, ale teď zažíváme smutný pocit.“

Stejně jste tu všechny překvapili. Je to alespoň zadostiučinění?
„Věděli jsme, že bude potřeba porazit někoho ze silných soupeřů, abychom prošli do čtvrtfinále, a s tím, jak jsme si vedli, nám rostlo sebevědomí. I po základní skupině jsme váleli dál. Skončilo to medailí, ale stejně není snadné loučit se s turnajem porážkou.“

Švédové si mohli zapět vítěznou hymnu s plnými tribunami svých fanoušků
Švédové si mohli zapět vítěznou hymnu s plnými tribunami svých fanoušků