Chyboval před důležitým gólem, díky kterému se Kanada rychle po vyrovnání vrátila do vedení - 3:2. Tomáš Hertl nedokázal vyhodit puk z obranného pásma a soupeř skóroval. „Byla to zbytečná chyba,“ přiznal 21letý útočník dopoledne po utkání, v němž český tým nakonec prohrál 3:6.
Jak s odstupem hodnotíte zápas s Kanadou?
„Stále je to zklamání. Zápas se vyvíjel celkem dobře, ale za stavu 2:2 jsem udělal zbytečnou chybu, když jsem nevyhodil puk ze třetiny, a namazal jsem. Ale nedá se nic dělat, zápas jsme končili hodně v oslabení a už jsme to nedokázali odvrátit. Je to škoda, ale musíme si z toho vzít ponaučení, protože chyb děláme všichni dost hlavně v obraně. Necháváme volné hráče a jsou z toho obrovské šance.“
Jak vám bylo po té chybě? Neměl jste to v hlavě i v dalším průběhu utkání?
„Určitě mě to hodně mrzelo. Chtěl jsem to vyhodit dopředu, ale puk mi trochu sjel, tak jsem to hodil přímo na střed (modré čáry). Nechtěl jsem to takhle udělat, ale snažil jsem na to zapomenou a vytvořit si nějakou šanci.“
Lze najít i přes porážku na české hře pozitiva?
„Dohrávali jsme soupeře, byli jsme důrazní a nikdo nechtěl vynechat jediný souboj. Tvořili jsme si celkem šance. Musíme pokračovat hlavně v tlaku do branky.“
Čím si vysvětlujete, že na šampionátu padá tolik gólů?
„Těžko říct. Hned v prvním utkání jich padlo jedenáct, přitom zápasy proti Švédsku takové jindy nejsou. Možná to je atmosférou, která všechny rozpumpuje, ale těžko říct. Jen doufám, že góly budeme střílet dál a my dostaneme maximálně branku na zápas.“
Je ta atmosféra podobná, kterou jste tu zažil třeba v play off se Slavií?
„To ne. Když teď přijde plná hala a celá fandí nám, tak je to výjimečné. V Americe je třeba sice pokaždé vyprodáno, ale takhle se nefandí, tady je to unikátní. Hrozně si to užíváme a je to ohromná podpora pro nás.“
První přesilovková formace si vytváří tlak i šance, té vaší druhé se tolik nedaří. Co vám chybí?
„Je to těžké říct. Hráči se mění, v neděli jsem nehrál já, v pondělí Kuba Klepiš… Snažíme se jít do brány, ale stejně musíme ještě víc střílet, protože jak vidíme, góly padají ze všeho.“
Byl to pro vás speciální zápas vzhledem k tomu, že za Kanadu hrál váš spoluhráč ze San Jose Brent Burns a trénoval ji teď už bývalý kouč San Jose Todd McLellan?
„Ano. Ještě navíc, když přijela pomalu s olympijským týmem, nominovali ty nejlepší hráče, co byli k dispozici. Jen škoda, že jsme nevyhráli, bylo by to příjemnější.“
Mluvil jste s nimi?
„S trenérem jsem se už dvakrát potkal a říkal, že se mu Praha moc líbí, že mám štěstí, že jsem tu vyrostl. Říkal, že fanoušci jsou skvělí. A s Burnsiem jsem se ještě neviděl, jen na ledě jsme něco prohodili, ale až se potkáme, určitě pokecáme.“
Burns je hodně nepříjemný obránce, že?
„Určitě. Na ledě jsem ho moc potkával, ale je silný a má vynikající tvrdé zakončení. Jít s ním do souboje nebo blokovat jeho střely není nic příjemného.“
Úterní odpoledne máte volnější, jaký bude váš program?
„Každý může zregenerovat, zajít za rodinou a trochu si vyčistit hlavu od hokeje, protože i to je potřeba, abychom na něj na chvíli zapomněli. Já zajedu domů a táta mě zase seřve za výkony… A s přítelkyní asi i zajdu na kafe.“
Voláte si s otcem během turnaje často?
„Spíš s bráchou, tátu si raději nechávám až na pak. (úsměv)“
Jen kritizuje, nebo i chválí?
„Taky pochválí, ale je spíš kritický a vyčítá mi chyby. Na druhou stranu je to i možná dobře, protože kdyby mi říkal jen pozitiva, tak to by nebylo dobré. Vždycky mě upozorní na chyby, abych se zlepšoval.“
